30.04.2011 15:15


Koho teda v Brně nechceme?

Autor: Markéta Laryšová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

První máj je tradičním datem pro pořádání protestních akcí všeho druhu. Je příležitostí pro manifestaci názorů, které se běžně nachází na okraji zájmu. Nedělní prvomájové Brno se stane symbolem střetu dvou skupin. Na jedné straně bude stát Dělnická mládež a krajně pravicový tábor, na druhé jejich odpůrci. Lidé, kterým se nelíbí projevy rasismu, xenofobie a nesnášenlivosti.

Nedávný pochod nacionalistů v novém Bydžově. Bude takové i prvomájové Brno?O tradičním prvomájovém pochodu příznivců krajně pravicových názorů centrem Brna se ví dlouho. Magistrát se od začátku snaží pochod zakázat a není vyloučeno, že tak ještě učiní přímo na místě. Tradiční mediální humbuk navíc posilují snahy o nenásilné zablokování pochodu. Iniciativ, které vyzývají k tichému protestu a protiakci, vyrostlo jako hub po dešti. „V neděli bude v Brně husto“ a podobné výroky nejsou na internetu výjimkou. Erik Lamprecht, předseda Dělnické mládeže a Jan Dostál, předseda brněnské pobočky, veškeré spekulace o násilnostech vyvracejí: „Všechny problémy, které by mohly vzniknout, se snažíme eliminovat. Přejeme si klidný pochod bez násilností a porušování zákonů,“ tvrdí.

Faktem je, že ne každý se s nadšením přidá k veselí protestních blokád. „Konečně budeme mít bílé Brno,“ i tak zní názory komentující nadcházející události.

Jak chápou zítřejší průvod a věci s ním spojené Erik Lamprecht a Jan Dostál?

 

Informace o trase pochodu se stále mění. Ve hře byla kontroverzní trasa přes ulice Bratislavská nebo Francouzská, kde žije hodně Romů. Už víte, kudy půjdete?
Lamprecht: Začínáme v parku Koliště, kde zazní projevy a potom vyrazíme ulicemi Cejl, Vranovská a Milady Horákové zpátky do parku Koliště. Změny nastaly po vzájemné dohodě mezi námi a magistrátem. Původně jsme totiž chtěli začít na Náměstí svobody a pokračovat směrem na Hlavní nádraží. Tahle lokalita už je ale zabraná občanskými demokraty.

 

Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí, tak zní motto nedělního pochodu. Můžete přiblížit jeho smysl?
Lamprecht: Jedná se o každoroční akci k prvnímu máji, svátku práce. Prvomájové protesty jako ten náš se uskuteční ve více zemích Evropy, v Německu nebo Maďarsku. Chceme upozornit na zrušení výjimky pro omezení na pracovním trhu pro nové členské státy Unie. A chceme poukázat na problém, který tímto nastává.

 

A problém je co? Odliv kvalifikovaných českých pracovníků, místo kterých přichází levná pracovní síla?
Lamprecht: Zjednodušeně ano. Souvisí s tím řada dalších problémů, jako například snižování mezd. Levní pracovníci nastavují určitou laťku ostatním.

 

Takže vám vadí konkrétně jen příliv levných pracovníků. Proti například lékařům z ciziny nemáte nic?
Dostál: Ano, jde nám zejména o levnou pracovní sílu.
Lamprecht: Ještě bych k tomu rád dodal, že z toho neviníme ani tak konkrétní pracovníky jako politiku vyšších kruhů, která to nějakým způsobem cíleně řídí.

 

A co Romové, se kterými jste často spojováni?
Dostál: Jak už bylo zmíněno, nedáváme vinu jednotlivým nepoctivcům z jakýchkoli řad. Skutečný problém spatřujeme v globalizačním směřování tuzemské i světové politiky, která vede k pošlapávání kulturních tradic.

 

S tím může souviset i bod programu DSSS, který se zastává drobných podnikatelů a bojuje proti otevírání trhu zahraničním investorům, jako jsou různé nadnárodní společnosti?
Dostál: To je taky jeden z problémů. Drobné podnikatele vnímáme jako důležitou součást trhu, kterou nejde ničit na úkor nadnárodních společností, které navíc zase zaměstnávají levnou pracovní sílu.

 

Jak se stavíte k chystaným nenásilným blokádám?
Dostál: Já to upřímně ani moc nesleduji. Není to pro mě důležité. Nám se pořád vyčítá, že se chceme zviditelnit, ale mám dojem, že se snaží zviditelnit někdo jiný.

 

Takže žádné střety neočekáváte? Například ze strany příznivců krajní levice? 
Lamprecht: Ani nevím, proč by k nim mělo docházet. Co se já pamatuju, tak na prvního máje k žádným střetům mezi naší stranou a nějakou protistranou nikdy nedošlo.

 

Přece jen ale půjde o početný dav v převážně mužském složení. Ve velkém množství lidí se leckdo může nechat vyprovokovat.
Dostál: Podle pochodu, který proběhl v Brně před dvěma lety, soudíme, že se nás může sejít pět set až osm set. A pokud to šlo bez problémů tehdy, nevidím důvod, proč ne letos. Navíc máme i pořadatelskou službu, která by měla agresivní jedince vykázat z pochodu.

 

A co třeba přítomnost nelegálních hnutí jako Národní odpor?
Dostál: Žádná spolupráce s údajnou organizací Národní odpor není a ani nepřichází v úvahu. Otázkou také je, jestli Národní odpor není jen pojmem, okolo kterého vznikla spousta mýtů. Protože jediná aktivita, která by se v současné době té údajné organizaci dala připsat, je existence internetových stránek, které občas převezmou nějaký článek odjinud.

 

Protestních akcí se proti vám chystá více. Bohoslužby, koncerty, divadlo. Spojení nenásilná blokáda ale může působit poněkud paradoxně.
Lamprecht: Mně je z jistého úhlu pohledu takový postoj sympatický. Pokud chce někdo nenásilně vyjádřit svůj názor a postoj proti jinému názoru, má na to plné právo. Jenže tyto blokády mi přijdou absurdní. My jsme akci ohlásili. Od začátku se snažíme spolupracovat. Odkláníme trasu, jsme ochotni předložit projevy, které mají zaznít. Nechceme, aby se stalo něco, co by se stát nemělo. Bohužel, jsou tady náznaky z vyšších kruhů, které si poklidný pochod nepřejí.

 

S tím souvisí i možnost zrušení pochodu přímo na místě. Třeba kvůli zakázané symbolice. Pokud ale vím, něco jako oficiální seznam neexistuje?
Dostál: To ne. Oficiálního není nic. Jsou různé příručky od expertů jako třeba pana Mareše, kteří tak nějak určují, co by mohlo být zakázané, ale jasně daná pravidla nejsou. Což pak vede k tomu, že na místě někdo rozhodne, že to a to je zrovna zakázané.

 

Sami sebe asi jako neonacisty neoznačujete. Kdo teda jste?
Lamprecht: Normální lidi? Tyhle pojmy jsou hrozně zavádějící. Někdo vidí jako spravedlnost něco, co já vidím jako nespravedlivé. Záleží spíše na formě.

 

Dobře, tak jinak. Jste xenofobní?
Lamprecht: Xenofobní jsou podle mě ti, kteří pořádají blokádu.

 

Tím, že jim vadí projevení vašeho názoru?
Lamprecht: Přesně tak.

 

Proč má tedy někdo potřebu vás zakazovat a odsuzovat?
Dostál: To by mě taky zajímalo. Ale asi se nás bojí. Vidí, že můžeme mít sympatizanty, kteří si uvědomují, že nejsme vyloženě krajně pravicové sdružení, abychom běhali po ulicích a páchali násilnosti. A vidí, že naše myšlenky tady nikdo jiný nenabízí, což může přitáhnout určitou pozornost.
Lamprecht: My přinášíme úplně novou ideu oproti tomu, co nabízí současná politická scéna.  

 

Nebojí se třeba právě těch násilností?

 Lamprecht: Spíše se bojí o svá koryta.

 

Takže vy mluvíte konkrétně o politicích?
Lamprecht: Přesně tak.

 

A co normální lidi? Třeba ti, kteří organizují blokádu?
Lamprecht: To podle mě nejsou hlavně zástupci běžné společnosti. Jedná se o úzkou skupinku lidí, která je vždy podobná a své cíle umí prodat.

 

Takže blokádu podle vás organizuje kdo? Politici? Aktivisti?
Dostál: Jedná se o určitou skupinku stále stejných lidí, kteří jsou částečně spojení i s některými politiky.

 

A to je domněnka nebo to máte podložené?
Lamprecht: Já si myslím, že je to mezi námi všeobecně známé.
Dostál: Oni to ani nijak neskrývají.

 

Názor odborníka na extremismus Miroslava Mareše:

Co se týče symbolů, v České republice skutečně žádný seznam neexistuje. Dokonce i Evropský
soud pro lidská práva nesouhlasí s vytvářením takových seznamů v trestních
zákonech. Na rozdíl od první československé republiky nebo od Spolkové
republiky Německo v současném zákoně není ani výslovně zmíněna nezákonnost
užití symboliky zakázaných stran. Určitý symbol ale může získat takový
význam, když je jeho užitím propagováno nenávisté hnutí, což je podle českého
práva trestné. Tento stav ale vede i k jisté "permanentní právní
nejistotě". Osobně si myslím, že trestní represe by v oblasti boje proti
extremismu měla směřovat především proti násilným trestným činům (včetně
důsledného monitoringu prostředí, odkud vycházejí), ne proti tzv.
"propagačním deliktům". K jejich postihu ovšem ČR zavazuje několik
mezinárodních a evropských norem, s nimiž stát souhlasil.

Klíčová slova: pravicový extremismus, Dělnická mládež, první máj, blokády

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.