17.10.2019 11:14


Klimatické změny netrápí jen životní prostředí, doprovází je i environmentální žal a úzkost

Autor: Ondřej Charvát | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Když se člověk dozví fakta o klimatické změně, často nad nimi mávne rukou, na některé jedince však dopadá psychická tíha. Odborníci u nich mluví o environmentálním žalu, tedy emoci reagující na děj a proměny v okolním přírodním světě, krajině a v životě zvířat. Žal se protkává se strachem o budoucnost a spoluvinou na dopadech klimatických změn.

Konference Data vs. Klima v pražském DOXu. Autor: Ondřej Charvát

Praha – V České republice již na lidi dopadají praktické problémy spojené s klimatickou krizí, ať jde o vysychající lesy nebo o ubývající zásoby vody na venkově. Mimo faktickou nevyvratitelnost klimatické změny se lidé začínají potýkat s psychickými problémy, které jsou s ní spojené. Projevuje se u nich strach, úzkost a bezmoc. Klimatická změna totiž stojí mimo součást přírodního cyklu a týká se nejen současné generace, ale i té budoucí. Za tyto psychické problémy si však člověk, jako jedinec, nemůže zcela sám. 

Psychické problémy způsobené změnou klimatu nemají lidé povětšinou s kým řešit. „Často se u lidí projevují pocity strachu, úzkosti, smutku a bezmoci spojené s environmentální krizí. A když toto téma otevřeli před psychologem, setkali se s bagatelizací problému nebo vztáhnutím na osobní problémy nemající vztah s okolním světem,“ shrnula základní myšlenku psychických problémů terapeutka zabývající se environmentální úzkostí Zdeňka Voštová. Právě ona toto téma v České republice otevřela, přičemž v zahraničí již vyšla řada publikací a celkově je téma dobře zmapované. Ať jde o britský vědecký časopis Nature či studie Americké psychologické asociace.

O nedostatcích české odborné veřejnosti nemluví Voštová sama. „Vědci doposud považovali za svou práci poznat data. Nyní se snaží data a informace komunikovat. Stále však dost dobře nekomunikujeme a neprovázíme lidi emočním procesem přijmutí těchto dat. Když si člověk uvědomí, co dělá sucho s lesy a půdou, trpí,“ sdělil lektor na Přírodovědecké fakultě MU Ondřej Přibyla, který nyní přispívá na web Fakta o klimatu. Na webu odborníci shromažďují data o klimatu a jeho změnách. Následně je převádí na grafy, které jsou srozumitelnější a lehce dohledatelné pro veřejnost. 

Často environmentální žal souvisí se společenským nezájmem. „Jestli chceme vytvořit jiné společenské vnímání, musíme mluvit o svých názorech. Nejlépe začít se svou rodinou nebo kolegy. Tím vznikne společenská poptávka, čímž samozřejmě nemyslím zablokovat ulici v centru Prahy jako hnutí Extinction Rebellion. To není pro každého,“ dodal softwarový inženýr Adam Šenk, který se klimatem zabývá ve svém volném čase. A takových lidí přibývá, nejen díky hnutí Fridays for Future.

Člověk musí být sám o sobě silný, nejdříve zachraňovat sám sebe. Potom až bojovat za lepší svět. „Chodí za mnou i lidé, kteří mají obavu, zda mít v dnešním světě děti. Bojí se, že nebudou mít šanci zažít takový svět, jaký jsme zažili a zažíváme my. Nicméně vidím naději. Ať si člověk uvědomí, na které straně stojí a jak on ke změně přispívá. Jestli může mít jedinec před sebou, nebo případně před svými dětmi, čisté svědomí,“ uzavřela Voštová. 

Klimatické změny mohou lidé pozorovat hlavně na zvyšující průměrné teplotě a suchu. V České republice podle údaju Českého hydrometerologického ústavu vzrostla průměrná teplota za posledních šedesát let o dva stupně Celsia. Od průmyslové revoluce se svět oteplil o jeden stupeň, kontinenty se totiž oteplují rychleji než oceány. Hlavní příčinou jsou skleníkové plyny (primárně oxid uhličitý, methan a oxid dusný) a jejich koncentrace v atmosféře. Jejich výskyt určuje především spalování fosilních paliv.

Klíčová slova: environmentální žal, klima, životní prostředí

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.