08.03.2020 15:30


Klíčem k osvětě je debata, říká o duševních nemocech autorka aplikace Nepanikař

Autor: Magda Duhonská | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Veronika Kamenská je studentka biomedicíny a autorka první české mobilní aplikace, která pomáhá lidem s duševními onemocněními. Také se skrz instagramový projekt nazvaný Mlčení není řešení věnuje destigmatizaci mentálních nemocí a vyvíjí aplikaci kontrolující duševní stav pacientů hospitalizovaných na psychiatrických odděleních.

Veronika KamenskáKaždý čtvrtý člověk někdy za život duševně onemocní. Studentka Veronika Kamenská bojovala se svými úzkostnými stavy, marně hledala nějakou aplikaci v češtině, která by jí poskytla pomoc. Nic nenašla. A tak se rozhodla ji vytvořit.

Co je aplikace Nepanikař?

Je to mobilní aplikace, která pomáhá lidem s duševním onemocnění. Cílí hlavně na mladou generaci, na lidi mladší osmnácti let. Ti totiž mívají problém se dostat k psychologovi, pokud o tom neví rodiče. Aplikaci si v současnosti stáhlo už pětapadesát tisíc lidí a využívají ji lidé asi ve 120 zemích světa.

Nepanikař se zaměřuje hned na několik problémů duševního zdraví. Na jaké?

Aplikace už od spuštění obsahovala moduly Deprese, Úzkosti, Sebepoškozování, Myšlenky na sebevraždu a Poruchy přijmu potravy. Každý z těchto modulů v sobě zahrnuje několik funkcí, které uživatelům pomůžou zvládnout jejich stav. Kromě toho aplikace obsahuje kontakty na odbornou pomoc, sledování nálady a deník.

Jak aplikace vznikla?

Poprvé mě to napadlo v listopadu 2018. Pak jsem narazila na soutěž Angelini University Award, která vyzývá vysokoškolské studenty k vytváření projektů pro zlepšení kvality života. To by tato aplikace splňovala. Problémem bylo, že jsem neuměla programovat, takže jsem oslovila svého známého Tomáše Chlubnu, který studuje informatiku. Domluvili jsme se, že mi aplikaci naprogramuje a za pár týdnů mi poslal první verzi. Na začátku března minulého roku jsme Nepanikař spustili. Tím jsme zaplnili díru na trhu. Je to první aplikace tohoto typu v češtině, slovenštině, polštině, španělštině a italštině.

Za vznikem Nepanikař byla osobní potřeba

Co vás k vytvoření aplikace motivovalo?

Byla za tím osobní potřeba. Sama jsem si prošla duševním onemocněním. Dvakrát jsem byla hospitalizována na psychiatrickém oddělení a chyběla mi aplikace, která by mi mohla s mými stavy pomoct. Používat anglické aplikace nebylo úplně ideální, protože během záchvatu jsem nebyla schopna překládat z cizího jazyka. Kromě toho jsem se poslední rok a půl věnovala destigmatizaci duševních onemocnění. Vedu projekt Mlčení není řešení a začali se na mě obracet lidé s tím, že hledají nějakou pomoc a v češtině. Napadlo mě to v té spojitosti udělat.

Kdo další se na Nepanikař podílel?

Svoji roli sehráli i psychologové a psychiatři, kteří hodnotili, jestli aplikace není pro nemocné lidi moc komplikovaná. Dávali nám i zpětnou vazbu k jednotlivým funkcím. Například v modulu pro uživatele trpícími depresemi nestačil příkaz „Běž se projít“. Odborníci nám doporučili, ať se vyjádříme konkrétněji. Příkaz jsme upravili na „Dneska odpoledne si zkuste udělat procházku do města a zpátky“.

Konzultovali jste aplikaci i s duševně nemocnými lidmi?

Od nich jsme brali tipy na činnosti, které jim s jejich stavem pomáhají. Pokud se nějaký tip často opakoval, zařadili jsme ho. K tomu jsem ještě doplnila obecně známé rady a to, co pomáhalo mně. Všechno jsme pak konzultovali s odborníky.

Je aplikace zaměřená na stabilnější nebo akutnější případy?

Teď už je i na ty akutnější případy. Třeba panika, na kterou je jeden modul zaměřen, je relativně akutní stav a funguje docela dobře. Co se týče myšlenek na sebevraždu, naše aplikace poskytuje nějakou pomoc, ale uživatelům doporučujeme, ať se obrátí na odborníky. Na ně máme širokou nabídku kontaktů, jako jsou linky důvěry, chat poradny, vysokoškolské poradny. Je to nejširší seznam na odbornou pomoc v České republice.

Věnovali jsme tomu stovky hodin

Jaké dostáváte ohlasy?

Od odborníku byly dost pozitivní. Někteří je doporučují svým pacientům. Od uživatelů máme hodně zpětné vazby. Čtyřicet lidí nám psalo, že jim aplikace pomohla zachránit život. Vždycky se ale najde pár lidí, kterým vyhovovat nebude.

Máte z Nepanikař nějaké peníze? 

Ne. Je to vlastně taková neziskovka, protože aplikace je zcela zdarma. Žijeme z finančních podpor centra Anabell nebo třeba farmaceutické společnosti Angelini. Jinak spolupracujeme s Prahem, které nabízí pomoc lidem s psychotickými onemocněními, a s Linkou bezpečí.

Kolik jste tomu zatím věnovali času?

To ani nespočítám. Vždy při nějaké aktualizaci pracujeme na aplikaci nárazově desítky hodin v kuse. Spoustu času také trávím odpovídáním na e-maily. Dohromady to jsou asi stovky a stovky hodin. Kdyby nebylo zpětné vazby, asi bychom se na to oba s Tomášem vykašlali.

Jaké jsou plány do budoucna?

Vždycky si říkám, že už nebudeme přidávat žádné další rozšíření, ale nikdy mi to nevyjde (směje se). Každopádně ve spolupráci s centrem Anabell chystáme rozšíření modulu poruchy příjmu potravy. Uživatelé si do aplikace budou moct zaznamenávat jídelníček, který by mohli odeslat přímo Anabell do Brna. Tam by to mohl jejich terapeut v průběhu času kontrolovat. Dále pak chystáme překlady do ruštiny, němčiny a portugalštiny. Z dlouhodobého hlediska bychom chtěli Nepanikař přeložit do japonštiny a čínštiny.

Stigma o duševních nemocích ještě pořád trvá

Kromě této aplikace se věnujete i destigmatizaci lidí s duševními onemocněními. Co přesně děláte?

Už rok a půl vedu instagramový projekt Mlčení není řešení. Vznikl tak, že jsem na YouTube natočila videa o hospitalizaci na psychiatrickém oddělení a jak to při návštěvě psychologa funguje. Pak jsem si založila instagramový účet, který má přece jen větší dosah. Tam jsem začala přidávat nějaká fakta o duševním zdraví, boření mýtů, příběhy lidí a tipy, kde hledat odbornou pomoc.

Jak jste tyto informace hledala?

Ze začátku jsem moc nevěděla o příčinách vzniku duševních onemocnění, možnostech léčby a krizových intervencích. Když vznikala aplikace Nepanikař, začala jsem se v této oblasti vzdělávat. Četla jsem knížky o psychiatrii a psychologii. Tyto znalosti jsem pak uplatnila v mých projektech.

Máte pocit, že stigma ohledně duševních onemocněních platí dodnes?

Stigma tam ještě pořád je. Myslím, že situace se velmi liší ve městech, kde už to není tak silné, a na vesnicích. Nedokážu si představit, že by tam někdo řekl, že má deprese. U mladší generace je situace lepší, vzdělává se a mluví se o tom. Ale jejich rodiče ještě pořád žijí v představách, že duševně nemocní lidé jsou nějací šílenci. Když o tom budou mladí lidé mluvit, tak se i jejich rodiče něco dozví a vzdělají se. Klíčem k osvětě je debata. Ostatně i proto se můj instagramový projekt jmenuje Mlčení není řešení.

Každý čtvrtý člověk za život onemocní duševní nemocí. Vidíte v tom nějaký trend poslední doby?

Nemyslím si, že duševně nemocných je víc než dřív. Jenom se o tom více mluví a to ve dvou směrech. Jsou lidé, kteří skutečně mají nějaký problém. Pak jsou lidé, kteří o tom mluví jenom proto, že je relativně módní mít depresi. Nedá se věřit každému, kdo řekne, že má depku. Což mě tak trochu mrzí, protože takoví lidé pak zlehčují skutečné deprese.

Oslovují lidé se svými problémy i přímo vás?

Hned po založení účtu Mlčení není řešení se na mě začalo obracet velké množství lidí hledající pomoc. Po vzniku Nepanikař dotazů jenom přibývalo. Moc se jim nedalo vysvětlit, že nejsem odborník a ani student psychologie. Studuji biomedicínu. Ve vzdálenější budoucnousti si ale chci dělat psychoterapeutický výcvik.

Krok ke digitalizaci

Chystáte ještě nějaký projekt?

Vyvíjím aplikaci Mindcheck na kontrolování duševního stavu hospitalizovaných pacientů na psychiatrických odděleních. Zdravotní sestra pacienty do aplikace zaregistruje a ti pak po dobu hospitalizace vyplňují sady testů, které kontrolují jejich duševní stav. Lékař pak výsledky zhodnotí. Aplikace je ještě v testovací fázi a ještě je potřeba dodělat počítačový software pro lékaře.

Kdy bude aplikace připravena k provozu?

V červnu budu žádat o povolení etické komise Vysokého učení technického k testování a zároveň budu potřebovat povolení pacientů. Zkoušet se bude pravděpodobně ve Fakultní nemocnici v Brně. Kromě nemocničního prostředí by se aplikace mohla používat k domácímu monitoringu. V každém případě doufám, že aplikace přispěje k digitalizaci medicíny.

Klíčová slova: Nepanikař, duševní nemoci, duševní onemocnění, aplikace

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.