29.03.2019 22:32


Když jdeš do boje, musíš tam jít s tím, že se to povede, ozývá se z nahrávky. Workshop Lidi to tak nenechaj! otevírá dveře do historie

Autor: Veronika Nováková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Pokus o puč. Musíš se rozhodnout, jestli do toho s námi jdeš. Můžeš hodně získat i ztratit. Svoboda je na dosah. Netradiční výukovou metodu dějepisu představily Helena Brožková a Magda Ada Johnová z organizace Post Bellum na události Noc vzdělání na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Prožít okamžiky nesvobody a těžká rozhodování v boji proti politické situaci v roce 1949 mohly desítky lidí. Rozhodnutí jednoho hrdiny, které může změnit osudy mnohých.

Prostory Pedagogické fakulty MU se otevřely veřejnosti v rámci Noci vzdělávání. Foto: Veronika Nováková
Na Brno padá tma. Poslední sluneční paprsky se ještě tlačí skrz studené zdi Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Zatímco většina lidí v okolí se chystá do postele, desítky jiných míří na Noc vzdělání. V předvečer mezinárodního dne učitelů, který letos připadá na čtvrtek 28. března, se už druhým rokem otevírají dveře na pěti Pedagogických fakultách po celé České republice pro studenty, učitele a všechny nadšence, kteří se chtějí dozvědět o jiných pohledech na vzdělávání. Nocí podlitá atmosféra dodává místu své kouzlo.

„Vítám vás na Noci vzdělání. Nezapomeňte si vzít pásek na ruku, odznáček a program. Akce za chvíli začne,“ hlásí zpovzdálí organizátor Martin Strnad, který na fakultě studuje sociální pedagogiku. Netrpělivě přitom projíždí prsty mezi odznáčky, loví jeden za druhým a podává je zájemcům.

V místnosti se právě pohybuje okolo deseti dobrovolníků, většinou ze studentské organizace Otevřeno, kteří se na akci podílejí. „Cílem Noci vzdělávání je především otevřít prostor pedagogických fakult všem, kteří se na vzdělávání podílejí, protože v současné chvíli je od sebe vzdělání dost odtrženo. Školy neví, co se děje na fakultách a ty zase nedokáží předat praktické informace studentům, protože neví, jak to v současnosti vypadá v praxi na školách,“ vysvětluje okolnosti dnešního večera Karolína Zabloudilová, která má událost v Brně na starost.

„A to se nám zatím daří dobře, protože právě teď se nahoře koná program, kterého se účastní zhruba 150 lidí a deset z nich sedí na zemi, protože už nebylo místo. Ale stejně jim to za to stojí,“ směje se Zabloudilová a spokojeně pohupuje hlavou.

Na velké tabuli za ní svítí nápis Lidi to tak nenechaj! Workshop, který je vedený lektorkami z organizace Post Bellum, je jedním z lákadel letošního ročníku. „Workshop přibližuje studentům pomocí dramatických prvků otázku, co je občanská statečnost a co musí člověk obětovat pro něco, v co věří,“ vysvětluje obsah kurzu lektorka Helena Brožková.

Hlavním cílem kurzu je podle Brožkové ukázat lidem, že dějepis může být vyučován jak zábavně, tak efektivně, a to prostřednictvím zážitků. Slova dějepis a zábava mě tak nadchly, že jsem se rozhodla. Jdu do toho.

Vstupuji do místnosti a jako bych prošla bránou do minulosti, ocitám se v roce 1949. „Představte si, že jste někdo, kdo se podle vás zachoval hrdinsky a představte se skrze něj ostatním,“ nabádá nás lektorka Brožková. Budeme si tykat. Palach, Milada Horáková, nebo třeba prarodiče. Každý může být v nejtěžších okamžicích hrdinou, pokud se rozhodne jím být. Tak jako Jiří.

Do rukou se nám dostávají krabice s věcmi z jeho pracovního stolu. Staré fotky, kniha od rodičů nebo skautský odznáček. Snažíme se o něm zjistit víc, ale úkol to není snadný, indicií není moc. Kdo byl vlastně Jiří? My se jím stáváme. Alespoň na příští dvě hodiny.

„Představte si, jak asi chodil, co rád dělal a jak asi přemýšlel. Choďte po místnosti a dýchejte vzduch tak, jako by to dělal on,“ rozdává nám instrukce lektorka Johnová. Každý má trošku jinou představu o tom, co byl za člověka. „Myslím si, že Jirka byl hodně inteligentní, ale současně se rád bavil. Rozhodně si zakládal na demokracii a rád s lidmi diskutoval,“ líčí student střední školy Ondřej Mičánek, který se akce účastní poprvé.

Každý má však v něčem pravdu. Jirka byl nespokojený s tím, co se dělo v Československu po roce 1948. A my také. Dostáváme se před obtížné rozhodnutí. Přidat se k převratu proti režimu a zorganizovat co nejvíce skautů, jako podpůrné jednotky, nebo na tato slova navždy zapomenout. Místností se začíná rozprostírat napětí a vzduch řídne.

„Když si děti osobně zažijí ty momenty, tím, že vstoupí do rolí, tak ta zkušenost je ve finále mnohem silnější, než když se o těch věcech jenom učí v lavici. A skrze zážitek nebo dobrou zkušenost si to mnohem lépe zapamatují. Vzhledem k tomu, že sama studuji dějepis, tak bych chtěla těchto metod sama někdy v budoucnu využít na hodinách s dětmi,“ líčí usměvavá studentka dějepisu Zuzana Illková.

Převrat se koná, akce byla vyzrazena. Jirka končí spolu s ostatními skauty ve vězení. Spolu s kamarádkou Dagmar bere odpovědnost na sebe. Dvacet let natvrdo. „Ostatní ať řeknou, že si mysleli, že se jednalo o obyčejnou skautskou noční hru,“ ozývá se z nahrávky puštěné na stole. Postava Jirky ožívá v hlase čtyřiadevadesátiletého muže s neskutečnou odvahou. Jiří Navrátil, hrdina. V místnosti nikdo nevydává ani hlásku. Workshop je u konce.

Klíčová slova: univerzita, Masarykova univerzita, Noc vzdělání, workshop, Post Bellum, Paměť národa

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.