23.03.2014 08:26


Kdo s koho: Slunce a mraky zlodějů kol

Autor: Gabrielová Andrea | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Přijedete do víru města na kole. Zaparkujete a odejdete. Když se ovšem vrátíte, zjistíte, že vaše kolo si mezitím bez rozloučení odskočilo do – kam? To se nikdy nedozvíte.  

Slunce svítilo a hřálo. Bylo krásně. Zdánlivě? K večeru jsme s přítelem přijeli do Uherského Hradiště – místního kulturního i jakéhokoliv jiného centra pro okolní zapadákov. Jako správní chudí studenti jsme se na místo doplazili na kolech a své oře zaparkovali na plácek střežený kamerami. Se sluncem v zádech i v duši jsme zamířili do kina.

Střih. O několik hodin později jsme vydali ke svým kolům, vstříc noční cestě domů. Parkoviště na kola nikam neuteklo, vše bylo na svém místě. Vyjma kola mého přítele. Horského a ne zrovna levného. Že by ho to čekání už nebavilo a odskočilo si na pivko? Můj starý rozhrkaný bicykl tam však stále byl a ten přítelův by ho přeci jen tak neopustil! Ne dobrovolně.Andrea Gabrielová

Krádež! Černé mraky se nakupily a se sveřepými výrazy na nás shlížely. Kolo bylo fuč, neukrývalo se ani pod kamenem, ani v jiné uličce. Nedalo se nic dělat než volat policii. Jako na lesi. Zástupci zákona nás klidně informovali, že udělají, co bude v jejich silách. Moc nadějí jsme si však dělat neměli – takže i kdybych věděla, jak se taková naděje vyrábí, ihned bych ji poslala pryč.

A nyní nějaká ta fakta, ne? Ať se tu jen tak neplácáme bez těch příslovečných nadějí. V Uherském Hradišti je každoročně ukradeno více než dvě stě kol. Můžu se ještě vytasit s takovými údaji jako je to, že v letních měsících zmizí pět kol denně. Vážně povzbudivé! Hm, dobře, že jsem tu naději poslala do háje. Jak jsme se přesvědčili na vlastní kůži, klasické stojany na kolo a obyčejný zámek není pro zloděje žádná překážka. Přecvaknout lanko, sednout na kolo a ujet je záležitostí tří minut. Nebo i méně?

A kamerový záznam! Na ten nesmíme zapomenout. Ó, mocný to prostředek, který je ale naprosto k ničemu. Policie z těch nahrávek může leda tak vytvořit několik (ne)krátkých instruktážních filmů „Jak se krade kolo“. Ostatně k ničemu jinému nejsou. Říkáte si, jak to? Vždyť vás natočí na kameru, bum, bác a mají vás! Bohužel, tak to nefunguje. I kdyby měl zloděj IQ šumivého bonbonu a do záběru se pěkně usmíval a mával na policajty, co ti s ním udělají? Jak ho identifikují? Podle zkažených předních zubů? Nikdo – a ani kupodivu policie – neumí zázraky. Proto se ani není co divit, že většina kradených kol se ke svému původnímu vlastníkovi zpátky nedostane.

Ale jak to vyřešit? Kvalitnější kamery? Více policistů v ulicích? Vedení Uherského Hradiště se rozhodlo jinak. Lépe? Může se to tak jevit, ale… Vždy je tu nějaké ale. Řešení, které zvolilo naše město, se jmenuje uzamykatelné boxy. Inspirace bezpečnostními skříňkami v marketech je jasná: Človíček strachující se o svůj dopravní prostředek přijde, odklopí pohyblivou část úschovny, s láskou bicykl zaparkuje, na čas se rozloučí s desetikorunou, kterou vloží jako zálohu a zamkne. Klíč od schránky má jen on. Při návratu dostane peníze zpátky a box je volný pro dalšího cyklistu. Zní to jako idylka? Inu, proč ne. Když pomineme nejapné výstřelky pubertálních dítek v podobě krádeže klíčů už jen proto, že to jde, zní to jako výborný nápad. A především bezpečný.

Ale jeden mráček se nám na této modré obloze rýsuje. Bude z něj pršet? Bude. Těchto geniálních úschoven je v Hradišti deset. Slovy deset, a to na více než dvacet pět tisíc obyvatel. V tuto chvíli se již černý mrak neúprosně blíží k sluníčku, které se zoufale brání. „Tak ať pořídí další!“ Zní jeho argument. Jistěže ne hned, ale časem by mohly tyto boxy nahradit obyčejné stojánky a zloději kol by měli po ptákách (tedy aspoň do té doby, než by vymysleli nějaký nový fígl – přece jen český národ je velmi kreativní).

Se zlověstným smíchem záporáků však temný mrak nemilosrdně zastínil nadějné sluneční paprsky. „Deset boxů s montáží se vším všudy stálo téměř pět set tisíc korun.“ Hradila to Evropská unie. Ale jak se městu podaří přesvědčit, že nutně potřebujeme dalších sto boxů? V neskonalou štědrost Evropské unii se věřit nedá, takže pokud s prominutím vedení města nekálí tisícovky, kde na to vezme peníze?   

Krásný nápad, ale poněkud nedostačující. Deset kol, která nebudou ukradena, nevytrhne trn z paty. Lepší než nic? To sice ano, ale přesto většina kol bude stále ponechána svému osudu a vytavena nebezpečí krádeže. Takže po sluncem prozářené chvilce se vlády opět ujímají temné mraky a já, s myšlenkami na štípačky dole ve sklepě a na nové kolo, končím.       

Klíčová slova: kola, krádež, boxy na kola

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.