13.05.2019 22:03


Každý sportovec miluje to, co dělá. Je tomu schopný obětovat vše. Často si však neuvědomuje, že tou obětí je zdraví, říká bývalá mistryně světa ve sportovním aerobiku

Autor: Denisa Mazourková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Klára Okřinová je jednadvacetiletá studentka ekonomie. Dříve byl její největší vášní sportovní aerobik, kterému se věnovala už od sedmi let. Během své aerobikové kariéry obdržela spousty ocenění. Mezi její největší úspěchy patří získání titulu mistryně Evropy a světa. Po letech se ale musela svého největšího koníčku vzdát kvůli zdravotním problémům, které jí způsobil.

Klára Okřinová v nejúspěšnějším období její sportovní kariéry. Foto: 1CLUB Brno

Klára začala s aerobikem už v sedmi letech. Tenkrát s tou myšlenkou přišla její maminka, která ji přivedla na konkurz do sportovního klubu Aerobik Centrum Brno. „Chvíli jsem doma neposeděla a maminka na mně viděla, že mě veškerý pohyb opravdu baví. V roce 2006 mě přihlásila na nábor aerobiku,“ vzpomíná Okřinová. Měla štěstí, že si jí všimla hlavní trenérka Hana Toufarová, která ji oslovila, aby začala cvičit závodně. I když nevěděla do čeho jde, ihned souhlasila.

Po konkurzu začala trénovat s ostatními dívkami ve své věkové kategorii. Postupně se připravovala na první závody. „Trénovala jsem hned od začátku mé sportovní cesty dvě sestavy, což v té době cvičil málokdo, zvlášť od tak útlého věku. Bylo to opravdu náročné. Vystupovala jsem v kategoriích trojice a step, kde nás cvičilo šest až osm. Následující roky jsem zastupovala kategorii trojic a singl,“ objasňuje Okřinová. V této sezóně objížděla pouze tuzemské závody.

Trenérka v ní ale viděla neobvyklý sportovní talent a velkou naději České republiky na světových soutěžích. Rozhodla se ji tedy přeřadit do těžších kategorií. „V roce 2008 jsem společně se spolucvičenkami Terezou Kallasovou a Terezou Vondrovou vybojovala nominaci na Mistrovství České republiky, na kterém jsme se umístily na třetím místě. Byl to pro nás tenkrát obrovský úspěch,“ říká s nadšením.

V další sezóně už soutěžily v kadetské kategorii, kde se již mohly nominovat na Mistrovství Evropy a následně na Mistrovství světa. „Obě nominace se nám podařilo získat a v květnu roku 2009 jsme odjely na naše první společné Mistrovství Evropy do Španělska. Cvičila jsem společně s děvčaty, ale také sama za sebe. Získala jsem hned dvě zlaté medaile a stala se tak dvojnásobnou mistryní Evropy pro rok 2009,“ uvádí s nadšením.

Ve stejném roce odletěly také na Mistrovství světa na karibský ostrov Martinik. „Strávily jsme tam tři týdny. V takovém teplu bylo velmi obtížné jen přečkat venku, natož podávat sportovní výkony. Nepříjemností bylo také to, že jsem tam odlétala s antibiotiky a nebylo vůbec jisté, zda budu moci závodit,“ vzpomíná Okřinová. Byla tam velká konkurence a stejně tak i vyvíjený tlak. Českému týmu se nakonec podařilo získat v kategorii trojic druhé místo a Kláře v singlu třetí místo.

Po návratu je čekal krátký odpočinek a poté opět přípravy na další sezónu. „V roce 2010 bylo naším cílem obhájení titulu. Musely jsme tvrději trénovat a naučit se spoustu nových prvků,“ říká. Zlato z Mistrovství Evropy se jim obhájit nepodařilo, nicméně na Mistrovství světa v Nizozemí získaly titul mistryň světa. „Pamatuji si to jako by to bylo včera. Byl to nepopsatelný okamžik. Moderátor vyhlašoval medailová umístění, a my jsme stále neslyšely naše jména. Nakonec jsme se všechny rozplakaly štěstím, že jsme dokázaly vyhrát,“ popisuje radostně.

Po skončení sezóny si ji vzala trenérka stranou a oznámila jí, že už s děvčaty nebude dále cvičit. „Vysvětlila mi, že jsem výkonnostně dál. A tak následovala moje první sezóna, kdy jsem cvičila jen sama za sebe,“ říká. V průběhu příprav však začala pociťovat nesnesitelné bolesti zad, které se stále stupňovaly „Přisuzovala jsem to přetížení z minulých let. Občas jsem šla na sportovní masáž a tejping, ovšem to pomohlo jen na krátkou dobu,“ popisuje. V tomto roce se dokázala opět nominovat na Mistrovství Evropy, které vyhrála.

Následně také na Mistrovství světa, kam už bohužel neodcestovala. Důvodem byla již zmíněná bolest zad. Cítila, že už musí vyhledat lékařskou pomoc. „Myslela jsem si, že to nebude nic vážného a na Mistrovství světa odletím, ale opak byl pravdou. Na CT vyšetření mi zjistili, že mám zlomený patý bederní obratel. Tohle zjištění pro mě bylo frustrující. Měla jsem toho ve své sportovní kariéře ještě tolik před sebou, ale vše se během minuty změnilo. Doktor mi přikázal okamžitě s vrcholovým sportem skončit. Nebyla jsem schopná se s tím smířit. Časem jsem si ale uvědomila, že zdraví je to nejdůležitější,“ dodává.

„Každý sportovec miluje to, co dělá. Je tomu schopný obětovat vše. Často si však neuvědomuje, že tou obětí je zdraví. Aerobik mi hodně dal, ale i vzal. Vzpomínám na něj ale v dobrém a jsem neskutečně ráda, že jsem tento sport mohla dělat na tak vysoké úrovni,“ zakončuje Okřinová. Klára má za sebou několik vyšetření zad, bolestivé procedury a v září ji čeká obtížná operace.

Klíčová slova: aerobic, story, sportovní aerobic

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.