16.01.2021 22:10


K proměnám v oboru nedochází lusknutím prstu, říká nová vedoucí brněnské katedry žurnalistiky

Autor: Lukáš Marek | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Jako první žena v historii se Lenka Waschková Císařová stala počátkem ledna vedoucí brněnské katedry mediálních studií a žurnalistiky.  Za svůj hlavní cíl považuje zlepšení komunikace, srovnání nedávno vytvořených věcí do přehledné formy a zavedení diskuse o oddělení volného a pracovního času. Neméně důležité podle ní bude také vypracování nové edice žurnalistických učebnic.

Stále lavírujeme ve vztahu dvou složek práce, jedné učitelské a druhé vědecké, říká Lenka Waschková Císařová. Foto: Jitka Janů

Brno – Změna na pozici vedoucího katedry mediálních studií a žurnalistiky zahájila nový kalendářní rok. Jakubu Mackovi skončil mandát a nahradila ho bývalá proděkanka pro vnější vztahy Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lenka Waschková Císařová. Za jeden z hlavních úkolů považuje vyvážení vědecké a pedagogické aktivity svých kolegů.

Čtyři roky jste zastávala funkci proděkanky pro vnější vztahy.  V čem je odlišná pozice vedoucí katedry mediálních studií a žurnalistiky?

Podobné je to v tom, že se jedná do jisté míry o manažerské funkce. Spíše to beru tak, že se to vzájemně doplňuje. Díky tomu, že jsem v roli proděkanky nahlédla do celofakultního dění, odhalily se mi procesy fungování komunikace, její podobnosti a rozdílnosti na celé fakultě. Bez těchto znalostí by se mi práce vedoucí katedry nebo odborné asistentky dělala úplně jinak. Nepřemýšlím o tom, zdali lépe nebo hůře, ale čtyři roky na postu proděkanky mi rozšířily obzory a poskytly nadhled. Jako výhodu beru, že jsem viděla, jak to funguje na celofakultní úrovni a do jisté míry i na té univerzitní, i na ní jsem se podílela na dílčích komunikacích, schůzích a spolurozhodováních. Teď mám o tom dění komplexnější a bohatší obrázek.

Jste první ženou, která stanula v čele brněnské katedry mediálních studií a žurnalistiky. Čím je podle vás dáno, že se ženy tak těžko prosazují do vedoucích vědeckých pozic?

Na Karlově univerzitě byla tři roky vedoucí Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Alice Němcová Tejkalová, která je děkankou fakulty sociálních věd. Na brněnské katedře žurnalistiky je vyrovnaný poměr mužů a žen, u nás nemůže být o nějaké nerovnováze řeč. Žen ve vedoucích pozicích na fakultě sociálních studií je čím dál více a už téměř neplatí, že by zastávaly čelní vědecké pozice méně než muži. Teď jsem sice první na naší katedře, ale je to v době, kdy je to běžná součást života na fakultě. Neberu to jako nějakou výjimku a nepovažuji se za průkopnici.

Čím si vysvětlujete, že tak dlouho trvalo, než se žena stala vedoucí katedry mediálních studií a žurnalistiky?

Je to dáno především tím, že jsme měli vždy malou katedru. Když tam bylo pár vyučujících, pracujících navíc v akademické sféře již desítky let, tak se to určitým způsobem střídalo. Když na katedře bylo do deseti lidí, tak i v tu dobu na ní působily třeba dvě ženy. Je to zdání, že jsme k tomu došli až nyní. Jde spíše o generační, velikostní a vývojovou záležitost, než že by tam byl nějaký skleněný strop a já ho teď s velkou slávou probourala.

Útlum odborných publikací

Ve vydávání  publikací z oboru komunikačních studií a žurnalistiky je v posledních deseti letech patrný útlum, který se mimo jiné projevuje zastaralostí studijní literatury. Co způsobilo takový úbytek?

Souvisí to s proměnou nastavení práce akademických pracovníků a hodnocení obecně celé vědy, české i celosvětové. Stále lavírujeme ve vztahu dvou složek práce, jedné učitelské a druhé vědecké. Váha těchto dvou jednotek se v čase různě přelívá. Za ta léta jsem vypozorovala, že když je jedna z těch půlek více prosazována a druhá potlačována, nedělá to dobře ani jedné z nich. Uvědomujeme si, že nemáme učebnice v češtině, a máme vizi, že s tím něco uděláme. Celosvětový vývoj oboru se snažíme sledovat v anglickojazyčných učebnicích. Předpokládáme, že studenti by toto měli zvládat. Pořád však máme na paměti, že náš obor je i o jazyce, do značné míry o kulturním nastavení a specifickém mediálním systému. Teď uvažujeme o tom, že vytvoříme edici, kde se dostaneme k základům oboru u nás. To je také náš plán na další roky. V hodnocení vědy je čím dál tím větší důraz kladen na to, abychom psali v angličtině a publikovali na základě dat nějaká vlastní zjištění nebo teoretické texty a méně učebnice. Ze zkušeností mi však vychází, že narušením rovnováhy vzniká sebereflexe toho, že takhle šmahem to nemůže jít. Dospěje se nakonec k závěru, že některé obory potřebují český kontext. Myslím, že teď máme slepé místo. Nevydáváme nic, ale překlady publikací se zabývají kolegové na univerzitách v Olomouci a Praze. Udržujeme prst na tepu oboru, celkově ale nelze, aby jedno pracoviště řešilo vše. Někdy se podaří i kooperace, čehož je příkladem spolupráce Pavla Večeři s kolegy z Olomouce a Prahy na publikaci o dějinách médií. Důvodem současného stavu je také to, že nás je v oboru velmi málo.

V loňském roce začala na vašem pracovišti vycházet ediční řada ProMedia. Vydali jste publikaci o krizové komunikaci. Jaký je záměr této publikační řady?

Zatím jsme pokrývali témata, která jsme potřebovali jako oporu pro studenty ve výuce, a témata, na která v další literatuře není nahlíženo z námi požadovaného kontextu. Poptávka a nabídka nás často dostává do situací, které musíme řešit. Z těchto důvodů jsme se rozhodli, že je potřeba vymyslet se všemi vyučujícími strategii nějaké ediční řady. Na vzniku Krizové komunikace se podíleli i externí spolupracovníci. Potřebujeme, aby v učebnicích byla nejen shrnutá oborová věda, ale i praktická část, se kterou studenti pracují na seminářích. Chceme vytvořit strategii a tematický celek, který bude odrážet i novou akreditaci, čímž reagujeme na nějaký posun oboru. Stavíme většinou na nové zahraniční literatuře, ale potřebujete ještě něco k učení. V takovém koloběhu fungujeme celou dobu a nová reakreditace před více než rokem byla větším krokem vpřed a na to budou logicky navazovat další.

V jakém časovém odstupu plánujete vydat druhý svazek nové edice?

Momentálně to nedokáži říci. Kolega Rudolf Burgr bude mít v příštím semestru za jeden z úkolů vymyslet strategii celé řady a komunikovat s ostatními vyučujícími, co by se tam mělo objevit. Vše je ve stádiu příprav a postupně celý projekt zraje. Máme to rozdané jako karty a celý semestr s tím budeme hrát. V září by měl být jasný plán, co bude vznikat a vydávat se v příštím roce.

Je podle vás oborová publikační krize dána ztrátou zájmu nakladatelství, která vydávala ediční řady věnované žurnalistice?

Nedokáži to posoudit, ale jednali jsme v poslední době o reedici McQuailovy publikace Úvod do teorie masové komunikace, což je oborová bible. V angličtině vyšla po smrti autora reedice, na které pracoval Mark Deuze. S ním jsme spolupracovali a přemýšleli nad vydáním českého překladu. Všechny knížky tohoto typu jsou velkou investicí, na což je potřeba silný hráč na knižním trhu. Koronavirová krize nám překazila plány, nevěděli jsme, do čeho se můžeme pustit, jak to bude ekonomicky vypadat. Původním záměrem bylo přeložit McQuailovo osmisetstránkové dílo a aktualizovat tak oborové vědění pro českého čtenáře. Ani nakladatelství Portál, které vydávalo reedice této učebnice, to však nemělo v plánu. Zřejmě to bude ještě předmětem jednání a bude záležet na tom, kolik toho budeme chtít vydat. Je otázkou, zdali vše nakonec vydáme v Munipressu nebo některá z publikací bude tak zajímavá, že ji převezme větší nakladatelství.

Změny na katedře žurnalistiky

Za vašeho předchůdce se přeměnila skladba vyučujících na katedře. Chystáte se pokračovat v personálních změnách?

Předesílala jsem, že moje role je spíše úklidová. Udělali jsme nějaké přestavby a teď je třeba se podívat, jestli nám přinesly, co jsme chtěli. Případně bych chtěla srovnat celek do obrázku, který nám bude vyhovovat třeba dalších pět let. Přemýšlím o strategii do budoucna. Budu spíše řešit menší vyrovnávací pohyby než zemětřesení. Největším krokem byla reakreditace, se kterou souvisely personální změny. Některé měly příčinu i v tom, že se na fakultě vypisují výběrová řízení. Člen katedry se na daný post hlásí znovu a obhajuje svou pozici. Tohle je způsob evaluace zaměstnanců a důvod toho, že složení vyučujících je teď jiné. Není to určitě z důvodu toho, že bychom tam nějakou generaci nechtěli a nahradili jí jinou.

Budete otevírat nové specializované obory?

Nemyslím si, že nyní vznikne akreditace na nový obor v češtině. Jdeme jiným směrem, budeme se snažit otevřít nové obory v angličtině. Je to součástí internacionalizace, máme zájem se otevřít více směrem do zahraničí. Z konkurenčního hlediska je otázka, zdali by bylo udržitelné, aby tři oborová pracoviště v republice nabízela to samé. V důsledku koronaviru se odložil rozjezd dvou bakalářských studijních programů v angličtině. Vše už je schválené, jen čekáme na nejlepší okamžik pro jejich spuštění. Tento vývoj by měl přinést i různé boční efekty pro ostatní studenty. Měla by se rozšířit nabídka předmětů v angličtině a snad přilákáme více vyučujících ze zahraničí. Nedovedu si představit velké proměny českých studijních programů. Dlouhodobě uvažuji o zřízení jednoletých magisterských programů, které by byly orientovány na lidi z praxe. Měli jsme dálkové studium, které končí, a nenabíráme nové studenty. Našim bakalářským absolventům chceme umožnit pozdější dostudování magisterského stupně při novinářské práci. To je plán, který mě zaujal, když se hovořilo o reakreditaci. V prvním kroku jsme ale chtěli zavést standardní obory, jak jsme je měli v plánu. Teprve v následujících třeba třech letech bychom chtěli vytvořit studijní program pro lidi z praxe.

Váš předchůdce Jakub Macek zmiňoval, že by chtěl utvořit možnost magisterského studia v angličtině. Plánujete tuto myšlenku uskutečnit?

Jedním z plánů katedry bylo, že kromě českého studijního programu bude i anglický. V době, kdy jsme chtěli spustit přípravu, přišla nabídka ze dvou míst. Na bakalářských studijních programech v angličtině spolupracujeme s jinými katedrami na celé univerzitě. Přišly nám nabídky, abychom se zapojili do zajímavých sdružení. Kdybychom ale dělali více věcí, neděláme nic pořádně. Věnovali jsme se plně vytvoření dvou bakalářských studijních programů v angličtině a magisterský máme zatím schovaný. Pokud se nám podaří nějak srovnat, kdo je jak vytížený a jak je zapojen do výuky, tak můžeme přemýšlet o dalších krocích. Je potřeba zajistit, aby třeba někdo nepracoval dvanáct hodin denně. Musíme nejdříve zjistit, zdali by na to vůbec měla dostatečná část vyučujících čas. K rozvoji by mělo docházet, ale byla bych ráda, abychom nejprve stabilizovali věci rozjeté v posledních letech.

Budoucnost výuky žurnalistiky

Jaká by podle vás měla být role kateder žurnalistiky ve formování absolventů úspěšných na stále rychleji se měnícím trhu práce?

Když budeme natolik propojení s praxí, že budeme vědět, co v redakcích od našich absolventů potřebují, tak to půjde. K proměnám v oboru nedochází lusknutím prstu, nepatřím mezi technooptimisty. Vidím, že na manažerských pozicích v médiích jsou často stále lidé, kteří tam byli před deseti lety. Nechci všechny dát do jednoho pytle, ale většinou takoví lidé nebudou chtít zavádět všechny nové trendy, které se kde vyskytnou. V redakcích to nevypadá tak, že by se tam dnes odehrávalo něco, co včera ještě neplatilo. Nějaký dojezd a rozjezd tradičních způsobů práce a novinek se v čase prolíná a bude se natahovat. Studentům než odejdou na praxe říkám, že když nebudou umět natáčet najednou video i audio a k tomu napsat text, tak je nikam nevezmou do práce. Oni mi to často v uvozovkách omlátí o hlavu, že jejich šéfredaktor žádné audio do online zpravodajství v životě nedával. Vždy jim odpovím, že jim je dvacet a na trhu práce budou dalších možná padesát let. Za půl století bude žurnalistika zase někde úplně jinde. Snažíme se sledovat trendy, vtahovat do výuky externí spolupracovníky a nutíme studenty odejít na tři měsíce na odbornou praxi do redakce. Tam posoudí sami vývoj v oboru, zdali je to pro ně ideální práce, a v jakém typu média chtějí pracovat. To jsou vše důležité věci, které následně přispívají k tomu, že naši studenti si dobře uvědomí, co chtějí v životě dělat. Když si to uvědomí, tak mají velikou šanci místo získat.

Bude podle vás stále důležitější celoživotní vzdělávání novinářů?

Bez něj to nešlo nikdy, jen jsme si to dříve úplně neříkali. Byla bych ráda, aby to mělo i tu formu, že se k nám naši absolventi vracejí. To může mít různé podoby. Dělá mi velikou radost, když absolventi s již velkou novinářskou praxí mi zavolají a chtějí u nás učit seminář. Takhle by to mělo přesně fungovat, že se k nám vracejí a předávají nám něco z toho, co načerpali během své praxe. Samozřejmě by stálo za to, kdyby přicházeli i z důvodu jejich posunu v oboru. To mám na stole na ty již stabilizované časy, kdy budeme chtít vzdělávat i lidi z praxe. Myslím si, že u kreativních profesí by lidé měli mít možnost se nadechnout a poodstoupit z každodenní rutiny. Je důležité, když se mohou pobavit s někým mimo redakci o tom, jak to dělat jinak a lépe. Ideálním stavem je, pokud s vámi může někdo v redakci řešit téma a zpracování. Časem se to však v týmech zacyklí a pak je dobré nalézt někoho, kdo vám poskytne jiný úhel pohledu. Tam je prostor pro lidi z alma mater. Představovala bych si provázanost, že naši absolventi budou předávat své zkušenosti z praxe a zároveň se k nám budou vracet a sebereflektovat s námi posuny v oboru a sami. S tím by se posouvali i oni.

Jakou vizi byste chtěla svému pracovišti vtisknout?

Děláme si legraci, že jsme komunikační katedra ve chvíli, kdy ta komunikace přestane fungovat. Byla bych ráda za to, kdybychom se naučili otevřeně spolu komunikovat a předcházeli problémům, které lze zpětně jen těžko vyřešit. Je třeba, aby s námi studenti neustále a průběžně hovořili. Mojí vizí je, že budeme otevřeně komunikovat a lidé se nebudou muset bát s námi bavit. To se týká studentů, absolventů, novinářů i veřejnosti. Teď jsem měla radost, že za námi přišel novinář řešit etické dilema. Ještě jsem to nezažila, ale líbilo se mi to. My mu neřekneme, jak to má vyřešit, ale poskytneme mu náš pohled. Také bych chtěla vnést na katedru téma rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Výzkumníci docházejí k tomu, že novináři často trpí přepracovaností a to vede ke špatným fyzickým i psychickým důsledkům. V akademické sféře je to podobné. Když děláte práci, která vás baví, tak je to skvělé. Na druhou stranu vás to ale může zničit. Čím jsem starší, tak si více uvědomuji, že nejsem schopná vnímat víkend jako čas, kdy se nepracuje. Je to můj problém, ale byla bych ráda, kdybychom o tom mluvili. Nechci jít například restriktivní britskou cestou, kdy mimo pracovní dobu nesmíte používat služební elektronickou poštu. Je důležité se však o tom bavit i se studenty, protože je připravujeme na práci novinářů. Podle mě je důležité, aby nebylo normální si vyměňovat zprávy v jedenáct hodin večer a mít přitom příjemný pocit, že jsme všichni online.

Klíčová slova: katedra mediálních studií a žurnalistiky, publikace, Lenka Waschková Císařová, vedoucí

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

Eric | 16. 01. 2021, 23:24
Hi, my name is Eric and I’m betting you’d like your website munimedia.cz to generate more leads. Here’s how: Talk With Web Visitor is a software widget that’s works on your site, ready to capture any visitor’s Name, Email address and Phone Number. It signals you as soon as they say they’re interested – so that you can talk to that lead while they’re still there at munimedia.cz. Talk With Web Visitor – CLICK HERE http://www.talkwithwebvisitors.com for a live demo now. And now that you’ve got their phone number, our new SMS Text With Lead feature enables you to start a text (SMS) conversation – answer questions, provide more info, and close a deal that way. If they don’t take you up on your offer then, just follow up with text messages for new offers, content links, even just “how you doing?” notes to build a relationship. CLICK HERE http://www.talkwithwebvisitors.com to discover what Talk With Web Visitor can do for your business. The difference between contacting someone within 5 minutes versus a half-hour means you could be converting up to 100X more leads today! Try Talk With Web Visitor and get more leads now. Eric PS: The studies show 7 out of 10 visitors don’t hang around – you can’t afford to lose them! Talk With Web Visitor offers a FREE 14 days trial – and it even includes International Long Distance Calling. You have customers waiting to talk with you right now… don’t keep them waiting. CLICK HERE http://www.talkwithwebvisitors.com to try Talk With Web Visitor now. If you'd like to unsubscribe click here http://talkwithwebvisitors.com/unsubscribe.aspx?d=munimedia.cz