08.04.2013 09:55


Jsou to jen škatule hejbejte se s penězi, říká ekonom o Kypru

Autor: Anna Barochová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Ekonomika

Brno - Zavřené banky, jednání představitelů Eurozóny a velká slova o strhávání peněz z účtů vkladatelů. Taková byla politická a ekonomická situace na Kypru před několika týdny. Malý ostrov Kypr, který do Evropské unie vlastně patří jen napůl, však může díky krizi svého bankovního sektoru způsobit následky daleko přesahující jeho velikost. Na otázky týkající se kyperského bankovního problému odpovídal ekonom Zdeněk Rosenberg.

Souvisí bankovní krize Kypru s hospodářskou krizí z roku 2007?Zdeněk Rosenberg

Tahle doba je nesmírně turbulentní. Krize tu funguje už čtyři roky a neustále se přelívá. Byla tu krize hypoteční, finanční, dluhová a teď bankovní krize na Kypru. Návaznost je vysledovatelná a nic se neděje samostatně. Všechno spolu souvisí.  

Často slyšíme, že Kypr má pětkrát větší bankovní sektor než hrubý domácí produkt. Co si pod tímhle pojmem máme představit?

Znamená to, že když se v zemi bankovnímu sektoru něco stane, ekonomika se s tím z vlastních peněz nebude schopná vyrovnat. Pro porovnání, pro země Evropy je normální, když je bankovní sektor větší asi dvakrát než HDP a na Kypru se můžeme dokonce bavit o sedmi či osminásobku, což je enormní.

To zní jako docela nebezpečný způsob vedení ekonomiky. Neměl by to stát nějak regulovat?

Kypr před lety uvolnil regulace a vybral si tento způsob bankovní ekonomiky. Tamější politici tak z Kypru vybudovali stát, kde jsou peníze uložené v bezpečí a levně, což přilákalo zahraniční klienty. Dokud to fungovalo, byli všichni spokojení, ale když přišel problém, tak si s ním najednou stát nevěděl rady. Nicméně existuje ještě jeden důvod jejich současných problémů.

A to?

Kypr pomohl Řecku nákupem jejich cenných papírů, čímž převzal z velké části řecké, potažmo evropské problémy. Existují zprávy, že tímto způsobem přispěl Kypr na Řecko až 25x více, přepočteno na občana, než zbytek Eurozóny. Ve chvíli, kdy řecké cenné papíry ztratily polovinu své hodnoty, tak to byla pro kyperské banky velké rána.

Eurozóna odsouhlasila pomoc ve výši deset miliard euro, přičemž Kypr potřebuje sedmnáct.

Ono už těch deset miliard je pochybných. Evropská centrální banka (ECB) si sedm a půl miliardy platí sama sobě. Dříve totiž Kypru půjčila, ale ten po své bankovní krizi není schopný peníze vrátit. Touhle „půjčkou“, ze které si ECB své peníze stáhne, se tak zaplatí již existující kyperský dluh vůči ní, ale vytvoří se nový, který bude Kypr v budoucnu jen těžko splácet.     

Zvláštní je i požadavek, aby se na pokrytí kyperských problémů podíleli i vkladatelé, což je zcela odlišný přístup než EU použila  např. v Řecku. Proč si myslíte, že to tak je?

Já bych se dokonce zeptal, jak je možné, že po sto čtyřiceti bankovních krizích, kdy se vždy postupovalo tak, že se bankám peníze daly, je kyperské banky nedostanou? Těžko však říct, proč zrovna Kypr. Jisté je, že takový přístup Evropa nepamatuje a vytváří to velice nepříjemný precedens.

Původně se mluvilo o plošném zdanění všech vkladů, ale později se přistoupilo k většímu zdanění, avšak pouze u vkladů nad sto tisíc euro. Proč si myslíte, že změnili názor?

Oni si rychle uvědomili, že tu hranici sta tisíc musí nechat netknutou, protože to je pravidlo celé Eurozóny, které kdyby porušili, tak naruší celý systém. Nicméně to, co se děje s vklady nad tou hranicí, je nebývale tvrdý přístup. V současné době dostanou lidé ze svých vkladů nad sto tisíc k dispozici pouze deset procent!  Třicet procent se zmrazí a zbylých šedesát procent může být částečně nebo dokonc zcela vyměneno za bezcenné akcie krachujících bank. Když to porovnáme s historií, kdy lidé při krachu bank dostali často osmdesát centů i víc z dolaru zpět, je současné jednání hodně nekompromisní tah.

Myslíte si, že se investoři začnou bát uložit své peníze na Kypru po tom, co se stalo?

Kypr se rozhodně dostává do nepříjemné situace. Musí propustit dva tisíce státních zaměstnanců. Zavázal se také ke zvýšení daní, takže jeho pozice bude zhoršená. Navíc Malta se už nabídla na jeho místo, jako prostor, kam stáhnout kapitál z Kypru.

Ratingová agentura Moody´s vyjádřila pochybnosti o tom, že Eurozóna udrží krizi na Kypru. Je možné, že se problémy rozšíří?

Rozšíří se pocit, že peníze už v bankách nejsou bezpečné. Trojka (Evropská unie, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka - pozn. autora) totiž jasně ukázala, že má možnost se situací zamíchat a určit příští vývoj. Bohatí si díky Kypru uvědomili, že jakmile je Eurozóna v problémech, tak se nezdráhá sáhnout jim na peníze. To může způsobit konec přísunu peněz do Evropy a odliv do bank mimo Eurozónu.

U tak špatné situace bych očekávala větší nepokoje, ale Kypr se drží v „relativním“ klidu. Čím myslíte, že to je?

Důvod je v tom, že přes devadesát procent aktiv drží pět procent populace. Dá se říct, že v začátku se to týkalo nejbohatších lidí a velkých bank. Stávkovali proto převážně státní zaměstnanci.

Myslíte, že se situace může ještě zhoršit?

Všechny dosud podniknuté kroky problém vůbec neřešily. Půjčka od Evropské unie přišla jen za přísných podmínek a Kypr stejně bude muset do budoucna čelit obrovskému dluhu. U takto předimenzovaného bankovního sektoru bych si dovedl představit i bankrot. 

Mohla by jim pomoct turecká část ostrova?

Myslím, že by pro ně možná bylo méně bolestné vyhlášení bankrotu než přijetí pomoci od turecké části ostrova. Sám bych navrhoval už u problémů Řecka jiná řešení, než na která Řecko nakonec přistoupilo. Mohli například prodat státní majetek či pronajmout ostrovy. Finanční krize se však stále ještě neřeší placením reálných složek. Zatím jsou to jen škatule hejbejte se s penězi. 

Klíčová slova: Kypr, bankovní krize, finance, ekonomická prognóza

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.