16.10.2018 15:55


Jsme hlavně účastníky. Kolik přijde lidí, řešíme až druhotně, shodují se spoluzakladatelé Kafe s Coachem

Autor: Jan Mazáč | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Sport

Káva a sport. Tyto dvě věci se rozhodli spojit a založili projekt Kafe s Coachem. Nejde jim o peníze, dělají to primárně pro sebe. Dva ze sedmi zakladatelů přiblížili vznik projektu a dosavadní průběh.

Oliver Pekník je jedním ze spoluzakladatelů projektu Kafe s Coachem. Foto: Jan Mazáč

Brno – Skupina sedmi studentů založila projekt Kafe s Coachem, který spojuje dobré s užitečným – kávu s přednáškami. Přednášející mluví v prostorách kavárny o vybraném sportovním tématu. Na kvalitu kávy kladou organizátoři velký důraz. První přednáška ovšem neodstartovala v kavárně, nýbrž na fakultě sportovních studií. Premiéru a projekt přiblížil Oliver Pekník, kterého po telefonu doplňoval Ondřej Kubák. Zbylí spoluzakladatelé přijít nemohli .

Máte za sebou první Kafe s Coachem. Přednášel Jan Cacek a tématem byl plyometrický trénink. Jak jste s premiérou spokojení?

Oliver: Prvotní myšlenka celého Kafe s Coachem v podstatě nebyla dodržená. Ale vzhledem k tomu, že jsme to plánovali dost na pohodu, tak to i na pohodu vyšlo. Nevyšly nám prostory, vyšel nám přednášející a vyšla nám vysoká účast lidí – za což jsme rádi. Takže ve finále jsme spokojení, ale ještě je tam hodně much, které bychom chtěli doladit.

Ondřej: Mně osobně premiéra velmi překvapila, rozhodně jsem nečekal, že dorazí tolik zájemců. Za to jsme strašně rádi. Byl to celkem stres, protože jsme do začátku netušili, kolik lidí můžeme očekávat. Pro jednou facebooková událost nelhala a došel celkem přesný počet těch, co dali, že se zúčastní. Je to tak, jak říká Oliver. Ta prvotní myšlenka byla trošku jiná, ale neformální to bylo celkem dost. Na chvíli jsme tu kavárnu udělali na fakultě.

Proč váš projekt zahájil zrovna Jan Cacek?

Oliver: Jan Cacek je proděkanem fakulty sportovních studií, tak jsme ho chtěli poctít tím, že u nás bude přednášet jako první. To je jedna věc. Druhá věc je, že je to kapacita, kterou všichni uznáváme a jsme rádi za jeho informace. Čili ta symbolika tam byla, nebylo to náhodné.

Ondřej: Co se týká kondičního tréninku, on je pro nás takovým guru. Na Masarykově univerzitě není v tomto oboru většího odborníka. Takže když jsme se rozhodovali, kdo bude první, tak on by jasná volba. 

Kávu jste sice nabízeli, ale v kavárně to nebylo. Jakto?

Oliver: Prostory máme dohodnuté. Kavárna je z této myšlenky nadšená, obzvlášť po vydařené první přednášce. Bohužel se její stavba zdržela, takže ještě není otevřená. Ale máme slíbené, že prostory dostaneme už před samotným otevíráním a budeme prvními návštěvníky.

Ondřej: Už dopředu jsme doufali, že se v tomto případě budeme moci opřít o fakultu sportovních studií. A za to děkujeme. Já osobně bych nerad zahodil ten prvotní koncept, proto doufám, že vše klapne. Přece jenom jsme chtěli, aby se na chvíli přenesla akademická půda taky někam mimo kampus a přednáška probíhala jinak.

Na kdy plánujete přesun do kavárny?

Oliver: Třetí přednáška by už konečně měla být ve slíbených prostorách, kde jsme si to celé představovali. To bude ve středu jednatřicátého října.

Ondřej: Snad se řemeslníci přijdou podívat na druhou přednášku teď ve středu, aby mohli zjistit, jak zapracovat na kondičce a kavárnu tak dodělali o něco dřív.

Nejprve jste měli kapacitu padesáti lidí, teď bude sto. Bude se s každým Kafem zvětšovat?

Oliver: Kapacita byla sice padesát lidí, přišlo jich ale devadesát čtyři. Teď jsme zvýšili kapacitu na sto. Teoreticky tam je ještě možnost ji zvýšit na sto padesát, což ale nechceme. Takovou účast jsme nečekali. Každopádně budeme rádi, pokud se bude opakovat a tentokrát na ni už budeme připravení. My to ale právě chceme nechat v trochu menším rozměru, kolem těch padesáti lidí. Rozhodně ale nebudeme lidi odhánět, když přijdou, tak přijdou. My budeme jedině rádi. Ale komornější, příjemnější atmosféra je na takový rozhovor lepší.

Ondřej: Komorní atmosféru jsme chtěli proto, abychom mohli lépe diskutovat. Ale bohužel, nebo spíš bohudík, byl zatím velký zájem. Jaký je ten opravdový, uvidíme po další přednášce.

Jakou kapacitu bude mít kavárna, ve které chcete přednášet?

Oliver: Kavárna má velké prostory, takže kdybychom moc chtěli, tak tam dostaneme víc než sto lidí. Ale jak už jsem říkal, chceme to nechat v tom menším rozměru.

Ondřej: Uvidíme. Sami přesně nevíme, jaká bude reálná kapacita. Řešíme to s majiteli, ti nás ubezpečili, že se tam vleze hodně lidí. Jak říkám, počkáme na první přednášku a tam to rozsekne.

Druhým tématem je moderní kondiční příprava s Alešem Pařezem. Kolik přednášejících máte momentálně domluvených dopředu?

Oliver: Momentálně máme zaplněný celý semestr. Všechny přednášky, které jsme plánovali, jsou plné.

Ondřej: Přesně jich je zatím pět. Jednu už máme ze sebou, o jedné už snad víte, a další tři budeme postupně zveřejnovat. Eventuálně máme tento semestr ještě jeden volný termín, ale uvidíme, jak bude vše probíhat.

Stanovíte si nejprve témata a podle toho vybíráte lidi nebo prvně vyberete lidi a necháte je potom mluvit o svém oboru?

Oliver: Vybíráme lidi. Vybíráme je podle našich preferencí, sympatií a úspěchů. Právě tím, že každý trenér je dobrý v nečem jiném, tak ho necháme mluvit o tom, co je mu blízké. Aby nám měl co předat a mohl se naplno pustit do svého oblíbeného tématu.

Ondřej: Vždy jim navrhneme nějaké téma, které bychom rádi slyšeli, a oni si ho buď upraví nebo přijdou se svým.

Šli jste při výběru po známých nebo to probíhalo nějak jinak?

Oliver: Sedli jsme u piva a řekli pár jmen. Každý předsunul něco, co je mu blízké, někoho, kdo mu je inspirací – ať už ho sleduje nebo si myslí, že má v tom oboru co říct. V tomto světě se pohybujeme a ta jména sledujeme, takže jsme věděli z čeho vybírat.

Ondřej: Je to tak. Vůbec jsme nešli cestou po známých. Chtěli jsme opravdové odborníky. Lidi, co mají praxi a znalosti na to, aby je mohli předávat dál. Nechtěli jsme jen někým zaplácnout přednášku. Je to podle mě dost často vidět. Jsou lidi, co mají malou – nebo dokonce žádnou – praxi, právě dodělali školu a mají takový zvláštní pocit, že by měli hned přednášet nebo lektorovat. Tohle jsme nechtěli.

První přednášku projektu sedmi studentů z fakulty sportovních studií zahájil Jan Cacek. Autor: Kafe s Coachem.

Přesuňme se k původní myšlence Kafe s Coachem. Kdo s ní přišel?

Oliver: Na fakultě vznikla myšlenka, že by se něco takového mohlo uspořádat. A nám se to líbilo. Potom přišel právě Ondra, který řekl: „Dobře, pojďme na to.“ Takže jsme si v sedmi lidech rozdělili úlohy a pustili jsme se do toho. Od myšlenky k první přednášce uběhly dva měsíce a v průběhu těch dvou měsíců jsme, bez nějakého výrazného nátlaku a ztráty času, společně vytvořili tyto přednášky.

Ondřej: To, co padlo na nějaké přednášce, byl podle mě trochu jiný koncept. Já jsem nakonec přišel a nadhodil, že bychom mohli udělat něco svého. Nebudeme si samozřejmě hrát na to, že jsme vymysleli něco převratného. Já jsem chodil, a chodím, na různá NutriCafé a FyzioCafé. Tenhle nápad se mi moc líbil. Tak jsem přišel za kamarády, že bychom to mohli udělat trochu jinak.

Oliver řekl, že jste si rozdělili úlohy. Kdo má co na starost?

Oliver: Ondra shání lidi, já jsem sháněl prostory, Šárka Klaclová a Andrea Potůčková se starají o sociální sítě a vstupy, Přemysl Šimon se stará o úvody a proslovy, Lubomír Pepich zase pomáhá s úkoly praktického typu a Martin Holubec pracuje na GDPR (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, pozn. red.) věcech a s kamerami. Dá se říct, že spolu stále nějakým způsobem komunikujeme. Úkoly si rozdělujeme tak, kdo zrovna může, komu to je méně proti srsti čili stále na tom pracujeme společně.

Ondřej: Většinou je to týmová práce a snažíme se na věcech domluvit tak, abychom si zatím mohli stát všichni. Já se teda dost často snažím kecat do všeho, tak snad to moc nepřeháním.

Co vás vedlo k tomu, abyste tento projekt opravdu rozjeli a nezapadl jako náhodná myšlenka?

Oliver: Myslím, že ten impulz má každý svůj. Tím prvotním společným impulzem bylo ale to, že chceme informace, chceme vědomosti a chceme se vídat s lidmi z oboru, ve kterém pracujeme a budeme pracovat. Další věcí je ještě to, že každý trenér je nějakým způsobem hrdý na svoji práci. Dost často vznikají ne úplně kamarádské vztahy, takže jsme je chtěli spojit. Chtěli jsme všechny z oboru dostat na jedno místo a vytvořit přátelskou atmosféru, kde nebudou žádné konflikty. Bude tam jen setkání, kde můžou sdílet informace a diskutovat.

Ondřej: Asi bych to lépe neřekl.

Vstupné máte dobrovolné, vyplatí se vám to vůbec?

Oliver: Zatím musím říct, že nejsme v mínusu. Příjmy se vyrovnají nákladům. Uvidíme, jak to bude pokračovat dál, protože pan Cacek je z blízkého okolí Brna. Čili jsme byli schopní pokrýt náklady na dopravu a odměny pro něho z dobrovolného vstupného. Stejně tak i náklady na kávu. Otázkou je, co bude dál, protože další host přijede z Liberce. Máme v plánu i reklamní předměty a podobné věci, které budeme také předávat formou dobrovolného vstupného. Věříme, že lidé jsou dostatečně informovaní a ví, že se takovéto přednášky pohybují v celkem vysokých sumách. Pohybujeme se minimálně kolem pěti set korun. Kdyby se s námi podělili alespoň o desetinu této ceny, tak bychom byli šťastní. Samozřejmě do toho nikoho nenutíme.

Ondřej: Je třeba říct, že to opravdu neděláme pro peníze, ač to může v této době znít divně. Víme, jak jsou takovéto informace nebo přednášky drahé. Proto jsme velice rádi a moc děkujeme všem přednášejícím za jejich ochotu se na tomto projektu podílet. Oliver to všechno celkem shrnul. To, co vybereme na vstupném, přispívá taky na to, abychom se mohli dále posouvat a přinést lidem další zajímavé věci. Cokoliv návštěvníci přispějí, se promítne do kvality dalších přednášek.

Plánujete do budoucna expanzi i do jiných měst nebo chcete zůstat v Brně?

Oliver: Zatím tak daleko nehledíme, máme menší cíle. Chtěli bychom uspořádat otevřenou diskuzi ve formě kulatého stolu, kam bychom pozvali pět hostů, kteří by diskutovali na jedno nebo více témat. Dalším krokem bude uspořádání velké konference, která by byla i s pohybovou účastí. Máme hodně plánů – myslím, že velmi dobrých plánů –, které jsou směrované pro lidi, a samozřejmě i pro nás. Sice jsme organizátory, ale jsme zároveň účastníky. Takže to děláme tak, abychom s tím byli spokojení i my sami.

Ondřej: Přesně tak, v první řadě jsme účastníci. To bylo asi to první, o čem jsme mluvili: hlavně, že budeme mít přednášku. Kolik přijde lidí jsme řešili druhotně. Expanzi zatím neplánujeme. Myslím, že to s tímto konceptem nedává moc smysl. Určitě zvažujeme různá vylepšení, ale máme za sebou jednu přednášku, takže budeme nohama na zemi.

Klíčová slova: Kafe s Coachem, káva, sport, přednášky

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.