15.04.2018 20:56


Již od mého mládí bylo jasné, že tanec bude láska na celý život, říká mladá tanečnice

Autor: Ondřej Vaculík | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Slovenská studentka žurnalistiky a mezinárodních vztahů má za sebou se svým tanečním partnerem mistrovství ve standardních i latinskoamerických tancích. V budoucnosti chtějí vedle tuzemských soutěží objíždět i zahraniční události. Sedmáková se tančení věnuje již od svých čtyř let a přes disco a hip hop se dostala až k tancům, které trénuje teď. Taktéž dodává, že riziko ponorky je u párů velké, ale každá krize se dá řešit.

Reprezentantka České republiky ve standardních a latinskoamerických tancích Zuzana Sedmáková

Zuzana Sedmáková se vedle studia intenzivně věnuje jinému koníčku. Studentka Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se snaží skloubit školu s tanečním. Se svým partnerem Janem Babincem reprezentuje Českou republiku ve standardních a latinskoamerických tancích. V rozhovoru pro deník Stisk se rozpovídala o tom, jak je ve své zálibě úspěšná a jak se jí daří věnovat tancům i studiu zároveň.

Věnujete se standardním i latinskoamerickým tancům se stejnou intenzitou?

Snažíme se. V období před mistrovstvím v latinskoamerických tancích děláme více latinu a před šampionátem ve standardních zase jiné tance. Ale snažíme se to rozdělit fifty-fifty, abychom na obou makali stejně. Teď mám za sebou tři mistrovství České republiky. Reprezentuji totiž Česko, protože mám partnera z Brna. První mistrovství bylo v latině, druhé ve standardu a ve třetím se soutěžilo v deseti tancích, kde je zahrnutý standard i latina.

Co si lze představit pod pojmem deset tanců?

Ve standardu se soutěží v pěti tancích, v latině taktéž. Když se to spojí dohromady, vznikne deset tanců, což je disciplína obou stylů.

Jak jste úspěšní na národní úrovni?

Během roku se konají ligy. My jsme mezinárodní úroveň, tudíž můžeme jezdit na mistrovství. Na ligách se v latině zpravidla kvalifikujeme do finále, které se skládá ze šesti párů. Ve standardu patříme do semifinále a podobně se nám daří i v deseti tancích, kde jsme naposledy skončili desátí.

Dá se tedy říct, že patříte do špičky?

V Česku ano. V deseti tancích jsme v rank listu sedmí.

Objíždíte i soutěže v zahraničí?

V poslední době jsme začali jezdit. Naposledy jsme byli ve Španělsku, předtím hlavně v Česku a na Slovensku. Mimo Evropu jsme zatím nebyli. Se současným partnerem tancujeme jeden a půl roku a dá se říct, že zhruba rok jsme se ztancovávali. Nyní nám v podstatě začíná soutěžní sezona, kde máme naplánované nějaké soutěže v Česku, na Slovensku, něco v Německu a Lotyšsku. Dál uvidíme. Máme nějaký plán, ale uvidíme, zde se nám podaří ho splnit.

Jaké jsou vaše nejbližší cíle?

Udělali jsme si plán s tím, že chceme jezdit na mezinárodní soutěže, kde je zcela jiná úroveň. Naším cílem je dostat se co nejvýš ve světovém žebříčku. Do konce prosince bychom se rádi dostali mezi nejlepších 150. 

TANČENÍ JAKO LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT

Jak dlouho se těmto tancům věnuješ?

Sedm roků, ale pořádně tak dva a půl. Tanci se věnuji odmalička, protože jsem od čtyř let chodila na moderní tance jako disco či hip hop, to jsem tancovala osm roků. Vždy mě to však víc táhlo ke společenským tancům, jenže u nich je nevýhoda, že na to musí být dva a já nikdy nenašla tu polovičku, která by chtěla tancovat se mnou. Až ve třinácti mi moje trenérka dohodila jejího syna.

Těch prvních pět let bylo různých, protože jsem měla dva taneční partnery a ti nechtěli až tolik makat, já jsem byla ten tahoun, který se snažil motivovat. Nelze to však dělat celou dobu. Poslední roky už jsem na tréninky chodila sama a ten druhý na to kašlal. 

Kdo tě jako první dostal k tančení?

Jsem vděčná hlavně mamce, která mě na to dala právě v těch čtyřech letech. Potom to již šlo nějak samo. Trenérka i rodiče viděli, že mě to chytlo a že to bude láska na celý život.

Je těžké najít partnera, který by byl stejně dobrý?

Je to velmi těžké. Často nejde o kvalitu, ale hlavní podmínkou je to, aby chtěl tancovat stejně jako ty. Často pak demotivuje, pokud toho druhého nutíš na tréninky. Důležitý je i charakter a jak si k sobě sednou fyzicky – výškou, postavou a samozřejmě i tanečně.

Trénujete pořád spolu nebo máte také individuální tréninky?

Trénujeme většinou spolu jako pár, ale i sami, kdy pracujeme sami na sobě. Když chci zlepšit nějaký ženský faktor, tak si beru půlhodinu s mojí trenérkou, a stejně to funguje i opačně.

Jaké je pak riziko ponorky?

Dost velké.

Jak se s tím vypořádáváte?

Pohádáme se, to ne že ne, tomu se nelze vyhnout, když jsi s člověkem každý den a trávíte spolu několik hodin. Jsi s ním víc než se svoji rodinou. Pokud však chceš, jde to vždy nějak řešit a krize se nějak překoná.

CHCI NĚCO DOKÁZAT VE ŠKOLE I TANCÍCH

Jak často trénuješ?

Snažíme se dát si vždy jeden den v týdnu pauzu, takže šest dní v týdnu.

Není to trochu na hlavu?

Trenéři už mě upozorňují, že se mám trochu zklidnit, protože někdy přeháním. Já bych trénovala pořád, ale poté i na sobě cítím, že jsem unavená a nemůžu.

Jak to všechno dokážeš skloubit i se studiem?

Moje teze zní, že pokud člověk něco opravdu chce, tak to většinou jde. Jsou období, kdy se cítím vyhořená, ale tanec miluji a taktéž mě velmi baví škola. Nechci se vzdát ani jednoho a v obou toužím něco dokázat. Snažím se to skloubit tak, abych to všechno stíhala. Samozřejmě k tomu patří jisté oběti, bez toho by to nešlo, den nemá 50 hodin. Mám menší sociální život, nestíhám jiné věci, ale to už k tomu patří.

Počítáš v budoucnu s tím, že se budeš muset rozhodnout mezi prací ve vystudovaném oboru a tancem?

Tento konflikt už dlouho řeším. Váhám mezi několika možnostmi. Nemám úplnou vizi, jediné co vím, že v budoucnu se chci věnovat profesi v oboru, který studuji, a nechci zanechat jen tak titul, kterého dosáhnu. I v tanci se chci dostat co nejvýš. Dospěla jsem k závěru, že je lepší to teď neřešit. Spoléhám se na to, že po čase mi docvakne, jakou cestou se chci vydat.

 

Zuzana Sedmáková se narodila 11. září 1997 v Nitře. Studuje obor Mediální studia a žurnalistiku s Mezinárodními vztahy na Fakultě sociálních studií, samotným tancům se věnuje od pěti let. Mimo tanec patří mezi její záliby lyžování, snowboard, čtení motivační literatury a cestování.

Klíčová slova: Taneční soutěže, koníček, publicistický rozhovor

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Nový komentář