14.04.2020 08:13


Jedna potravina nám imunitu nezlepší. Hlavním hráčem je teď vitamin D, říká nutriční specialistka Pavlína Kosečková

Autor: Kateřina Hlaváčková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Vitaminy, imunita či detoxikace. Slova, která se kolem nás v posledních týdnech objevují čím dál častěji. Základy správné výživy vysvětluje nutriční specialistka Pavlína Kosečková.

Pavlína Kosečková se věnuje poradenství v oblasti preventivní a sportovní výživy, hubnutí a poruchám příjmu potravy. Foto: Archiv Pavlíny Kosečkové

Díky volnému času v domácí izolaci a zavřeným podnikům máme více prostoru o stravě přemýšlet. Na internetu se však o stravě objevila vlna mýtů a nepravdivých informací. Nutriční specialistka Pavlína Kosečková pracuje v brněnském fitness AFIT a Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity, kde se věnuje poradenství v oblasti preventivní a sportovní výživy, hubnutí a poruchám příjmu potravy. Za současné situace doporučuje pobyt na sluníčku a kvalitní stravu. „Neexistuje potravina, která by nám poskytla všechny potřebné živiny. Výběr potravin by měl být pestrý,“ říká v rozhovoru pro Stisk Kosečková.

Jaký bude mít podle vás nouzový stav vliv na naše zdraví?

Paradoxně si myslím, že na tom budeme lépe. Dá se říct, že lidé mají více času se o správnou stravu zajímat, věnovat se cvičení a potřebnému spánku. Možná někomu i klesl stres z práce. Pokud ale budou lidé sedět doma, nechodit ani na procházky a pojídat vše, co jim přijde pod nos, může se stát pravý opak. Do budoucna bychom ale měli myslet na prevenci. Lidé zdraví řeší, až když je něco bolí. To ale může být často pozdě.

Jak člověk pozná, že má špatnou výživu?

Projevy špatné stravy mohou být prakticky jakékoli. Může být způsobena nedostatkem nebo naopak přebytkem určitých látek v těle. Problémy se mohou objevit i s odstupem několika let. Často může jít také o obtíže, které by si člověk se stravou nespojil. Příkladem je takzvaný brain fog, což je špatné soustředění a přemýšlení. Mohou to být také chutě na sladké. A u lidí, kteří požívají příliš průmyslově zpracovaných potravin, hrozí nerovnováha střevního mikrobiomu, která může negativně ovlivní jejich chování, náladu či zvládání stresu.

Jakým způsobem by měli lidé přizpůsobit stravu, vzhledem ke sníženému pohybu a změně prostředí?

Pokud se někomu snížil pohyb, je třeba zmenšit porce jídla, případně i počet dortíků či jiných laskomin za den. Pokud i předtím byla strava kvalitní, měnit ji nemusíte. Důležité je zaměřit se na příjem průmyslově nezpracovaných potravin, tedy na čerstvé ovoce a zeleninu, kvalitní maso, mléčné výrobky, ryby, luštěniny, brambory či rýži.

Co je pravdy na tom, že nám nějaké potraviny dokážou zvýšit imunitu?

Jedna potravina nám automaticky imunitu nezlepší. Ta se totiž odvíjí od kvalitní stravy. Líbí se mi jedno staré jihoamerické přísloví, které říká, že dobrý vývar vzkřísí i mrtvého. Existují studie, které prokazují, že kuřecí vývar má léčivé účinky a pomáhá vypořádat se například s nachlazením. Kromě něj bych doporučila třeba fermentované potraviny jako kefír, kvašené okurky a zelí, kimchi nebo sójové boby ve formě tempehu. Tři čtvrtiny imunitního systému máme ve střevech. A tyto potraviny obsahují probiotické bakterie, které mají na složení střevního mikrobiomu velmi dobrý vliv.

Které vitaminy jsou pro člověka v současné situaci nejpodstatnější?

Hlavním hráčem v imunitním systému je teď vitamin D. Řada Čechů ho má nedostatek, zejména teď po zimě. Získat ho lze ze sluníčka, ale také z potravin, ve kterých se nachází, například z tučných ryb jako je losos, sleď nebo makrela. Důležitý je také zinek, který snižuje riziko vzniku chřipky a vitamin C, který její projevy zmírňuje. Vitaminy si můžete zajistit i pomocí doplňků stravy, dobrým zdrojem nejen vitaminu D, ale i vitaminu A může být například olej z tresčích jater. Vitamin D by se měl požívat s vitaminem A i K2, protože se ve své funkci vzájemně doplňují.

Co jsou největší mýty, týkající se správné výživy?

Napadá mě mýtus, že cholesterol a nasycené mastné kyseliny jsou příčinou srdečních onemocnění. Pokud nasycené tuky a cholesterol přijímáme z průmyslově nezpracovaných potravin jako je vejce, mléčné výrobky a kvalitně tepelně upravené maso, nemáme důvod se jich bát. Studie prokázaly, že cholesterol přijímaný ze stravy má jen malý vliv na celkovou hladinu cholesterolu v krvi u zdravých lidí. Lidé se také bojí másla a dávají si místo něj raději margarín, přičemž máslo je jako potravina daleko přirozenější, plná živin i chutnější.

Poslední dobou se rozšířil trend exotických doplňků stravy, různých hub či prášků z rostlin. Potřebujeme takto nedostupné potraviny, abychom zlepšili své zdraví?

Chtěla bych zdůraznit, že se opravdu jedná o doplňky stravy, ne prostředky. Jsou důležité například u sportovců, kteří mají zvýšené nároky na určité živiny. Pokud je ale člověk zdravý a má správnou stravu, nejsou nezbytné. Exotické potraviny navíc nejedli ani naši prarodiče, tak proč teď my? Lidé hledají zázraky jinde a přehlížejí, co mají za kopcem. I u nás najdeme superpotraviny jako česnek, který je považován za přírodní antibiotika. Dále mě napadají bezinky, borůvky, šípky či rakytník.

Diskutuje se také nad správným počtem pokrmů za den. Odborníci dlouho propagovali pět jídel denně, poslední dobou se ale objevuje spíše číslo tři. Jaký názor máte vy?

Přístup k jídlu by měl být individuální. Když mi klient řekne, že nemá na jídlo čas, ale chce jíst správně, dohodneme se na třech porcích denně. A pokud mu vyhovují, je to naprosto v pořádku. Pak ale může přijít člověk, který by mezi jídly trpěl hladem a návaly chutí a tomu bych doporučila svačiny. Já jím jen dvakrát denně, protože mám ráda větší porce. Studie ale ukazují důležitost pravidelnosti. Lidé, kteří jedí pravidelně mají mít lepší váhové úbytky.

Spousta lidí se nyní v domácí izolaci vrhla na sportování. Jak by měli sladit stravování s pohybem?

Záleží na typu sportu a na tom, jak dlouho a intenzivně budeme pohyb vykonávat. Určitě ale nedoporučuji cvičit s prázdným žaludkem, měli bychom mít dostatek energie a živin. Ve výsledku budeme mít větší sílu a déle vydržíme, což může vést i k lepším váhovým úbytkům. Snížíme tím také riziko zranění. Nemělo by se ale sportovat ani na plný žaludek. Od hlavního jídla bychom měli mít rozestup asi dvě hodiny, od svačiny hodinu. Měli bychom se ale vyhnout přílišným tukům či luštěninám, dobré jsou potraviny bohaté na sacharidy a bílkoviny. Vhodný je třeba bílý jogurt s cereáliemi či ovocem. A po aktivitě nestačí jenom salát, je potřeba doplnit ztracenou energii třeba v podobě těstovin a masa.

S rostoucí touhou zlepšit si zdraví přibývají ve společnosti i různé detoxikační praktiky. Jak účinné jsou například přerušované či trvalé půsty?

Co se půstů týče, nepanuje mezi odborníky shoda. Můj názor je, že pokud půst vyzkouší zdravý člověk, a ne těhotná žena nebo někdo podvyživený, neměl by být problém. Jejich propagátoři často odkazují na proces v těle, během kterého se tělesné buňky začnou pojídat a tím čistí tělo od zastaralých buněk. Tento proces v nás ale probíhá neustále, takže bychom teoreticky žádnou detoxikaci potřebovat neměli.

Je tím pádem detoxikace nezbytná?

Zmiňovaný proces v našem těle lze zvýšit třeba i cvičením nebo otužováním. Abychom ho dosáhli, nemusíme hladovět. Lidé, co se do půstu pustí, by měli mít správný důvod a dobré zdraví. Pokud jde o půsty přerušované, neuvědomujeme si, že je často přirozeně dodržujeme. Když někdo spí osm hodin denně a poslední jídlo sní tři až čtyři hodiny před spaním, bude téměř dvanáct hodin bez jídla. A pokud nesnídá, nevědomý půst si ještě prodlouží. Navíc, se silnou imunitou nám stačí naše orgány, které za nás detoxikaci provádějí. Nejlepší cesta detoxikace je proto zdravé tělo.

Klíčová slova: zdraví, zdravá strava, výživa, koronavirus, nutriční specialistka

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.