10.05.2019 21:11


Je to šance spojit všechno se vším. Vyjde z toho něco hezkého, co někomu pomůže, říká jedna z organizátorek charitativního běhu pro autistického chlapce

Autor: Artem Kravchuk | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Organizace Mise naděje letos pořádá pátý ročník charitativního běhu pro Tobiáše. Ten trpí poruchou autistického spektra. Účastníci za každé uběhnuté kolo zaplatí libovolnou částku. Vybrané peníze poslouží chlapci na terapii a na zaplacení asistentů. Akce se bude konat v první půlce června. Organizátorky akce poskytly rozhovor redakci Stisku.

Natálie Švachová, Marie Zvonková a Lucie Ruzhová z Mise naděje. Foto: Artem Kravchuk

Mise naděje je studentská nezisková organizace, která momentálně funguje v Praze a Brně. Pomáhá nemocným dětem, dětem z dětských domovů, důchodcům a všem ostatním, kteří se sami o sebe nemohou postarat. Výtěžek z letošního pátého ročníku akce Run and Help, poputuje k rodině třináctiletého chlapce Tobiáše, který má diagnostikovaný autismus. Akce funguje tak, že účastníci běhu platí za každé uběhnuté kolečko libovolnou částku. Výtěžek organizace předá Tobiášově rodině. Charitativní běh se měl konat ve čtvrtek 9. května, byl ale kvůli špatnému počasí přesunut na začátek června. Na organizaci charitativního běhu se podílí studentky Marie Zvonková, Lucie Ruzhová a Natálie Švachová.

 

Kdy vznikla myšlenka uspořádat charitativní běh?

Marie: Run and Help pořádáme pro rodinu Košťálových, kterým jedna dobrovolnice pomáhala hlídat Tobiáška. Řekla jim o naší organizaci Mise naděje a navrhla, že bychom pro něj mohli uspořádat charitativní běh. Před pěti lety jsme pro rodinu udělali benefiční sbírku. Vybrané peníze použili na rozvoj svého nemocného dítěte.  

Lucie: Run and Help je projekt organizace Konta bariéry, se kterou spolupracujeme. Jakýkoliv jednotlivec, skupina lidí či firma může vytvořit takovou akci – buď pro člověka ve svém okolí, nebo mu Konto bariéry pomůže najít někoho, pro koho se bude finanční podpora vybírat ten který rok.

Proč jste spojili charitu s během?

Lucie: Sport je dobrý, člověk se u toho odreaguje. Studenti hodně času tráví v knihovnách studiem nebo prací na různých projektech a toto je pro ně možnost, jak na jedno odpoledne vypnout. Run and Help je zážitek i pro nás z Mise naděje, protože se tím můžeme naučit spoustu nových věcí a získat zkušenosti, které pro nás budou užitečné i v budoucím povolání. Je to taková šance spojit všechno se vším. Vyjde z toho něco hezkého, co někomu pomůže.

Co všechno vyžaduje příprava takové akce?

Lucie: Spoustu času, energie a lidí, kteří pomůžou. S cenami a dárky do soutěže nám pomáhá divadlo, různí partneři a například i Masarykova univerzita. Máme i partnery, kteří zajišťují občerstvení.

Nakolik těžké bylo sehnat tolik partnerů?

Natálie: Moc těžké to nebylo. Bála jsem se, že například s Masarykovou univerzitou to bude mnohem složitější, ale nakonec stačil jeden e-mail. Myslím si, že s dalšími firmami je to podobné, protože chtějí pomáhat dobré věci. Když slyší, že studenti chtějí něco takového ve volném čase uspořádat a někomu pomoct, většinou se připojí.

Může každý uspořádat takovou akci?

Lucie: Určitě. Není to závislé pouze na Misi naděje, ale i na lidech, jaké dokážou najít kontakty a jak umí jednat s lidmi. Když si člověk řekne, že chce uspořádat Run and Help, tak určitě může. A zvládne to. 

Jak mohou lidé přispět?

Lucie: Konto Bariéry má akci postavenou na základě dobrovolných příspěvků. Na začátku se účastník rozhodne, kolik zaplatí za každý uběhnutý kilometr a touto částkou pak přispěje. My jsme nastavili jednu obecnou laťku, kdy se za kilometr přispívá sto korun. Je potom ale na každém, jestli částku přispěje, nebo ne. My vytyčíme trasu, nastavíme cenu, ale každý si to ve výsledku určuje sám. Loni jsme taky pomáhali Tobiášovi a vybrali pro něj přibližně třináct tisíc.

Jaká je nejdelší distance, kterou někdo za celou dobu konání Run and Help uběhl?

Lucie: Minulý rok jeden z účastníků uběhl deset kilometrů a opravdu zaplatil za každý kilometr sto korun. Byl to spíš rekreační běžec, ale běhá i maratony.

Pro koho vybíráte peníze letos?

Marie: Košťálovi platí z části peněz právě jednu z terapií pro Tobiáška, asistenty do školy nebo ty, kteří chodí k nim domů a věnují se mu. Dobrovolníci si s Tobiáškem hrají a povídají. Například když jsme byly posledně na návštěvě, oblíbil si balonky, tak se s ním Lucie bavila o baloncích.   

Proč pomáháte zrovna Tobiášovi?

Lucie: Samozřejmě je tady spousta jiných rodin, které by také potřebovaly pomoc, ale s tou rodinou už dlouho spolupracujeme. Víme, jak s penězi nakládají a je mezi námi důvěra. Je možné, že se akce bude dál rozšiřovat a my budeme moct pomoci třeba i jiné rodině. Prozatím peněz není tolik, abychom pomáhali více rodinám najednou.

Jak moc jsou Košťálovi závislí na vaší pomoci?

Lucie: Děláme to už pátým rokem, tak s tou částkou počítají a je pro ně jednoduší zajistit asistenta nebo zajistit dobrovolníka. Jsou to částky, se kterými ve svém rozpočtu počítají. Vědí, že je tady někdo, kdo jim pomůže.

Tobiášovi je třináct let, chodí do školy?

Marie: Dvakrát týdně chodí do speciální školy pro autisty, ale jeho rodina s tím není úplně spokojená. Je tam podle nich hodně vyhořelých pracovníků. Taky tam Tobiášek naposlouchá, co mu říkají, a všechno doma přeříkává jako by to přehrával z pásky. Nemyslím si, že by toto pro něj byla vhodná péče. Tobiáše to ale ve škole baví.

Jak těžký je boj s autismem?

Marie: Autismus je vývojová porucha, která se nedá léčit. Pouze zmírňovat její příznaky. Je potřeba zvolit správnou terapii, přijít na správné zacházení s dítětem. Terapie jsou většinou zpoplatněné, takže rodiče potřebují další peníze, aby mohli rozvíjet své dítě. Problém je v tom, že tyto věci pojišťovna nehradí. Na rodičích tedy zůstávají všechny finance. A my jim v tom chceme pomoct.

Klíčová slova: Run and Help, Mise naděje, charita, autismus

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Nový komentář