25.03.2016 00:00


Jak rozpoznat bílé víno od červeného i se zavřenýma očima vysvětluje moravská degustátorka

Autor: Adéla Klečková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Ekonomika

O návod, jak správně „koštovat“ víno, se se Stiskem podělila certifikovaná degustátorka, Kyjovanka Libuše Moudrá. Podle ní se víno posuzuje podle tří kvalit – barvy, vůně a chuti. Prozradila, jak se dá odlišit červené víno od bílého i se zavřenýma očima a odhalila největší vinné mýty a nepravdy.

Brno – Odborníkem na víno se podle moravské degustátorky Libuše Moudré člověk nestává. Tím se prostě rodí. „S citem pro víno, je to jako s jakýmkoliv jiným uměním. Někdo má talent na hudbu a někdo talent na víno,“ říká. S blížícím se období koštů se rozhodla v rozhovoru pro Stisk podělit o návod, jak si správně víno vychutnat.

Libuše Moudrá. Foto: Libuše Moudrá

Ačkoliv se nacházíme v samotném srdci Moravy, mnoho lidí má stále potíže se ve víně zorientovat. Jak tedy vlastně při pití vína správně postupovat?

Můžu se pokusit dát vám nějaký základní návod. Předně, než se k samotnému pití dostaneme, musíme posoudit další kvality vína. Při degustaci se zkoumají tři hlavní kvality vína – nejdříve barva a jiskra, potom vůně a teprve na závěr chuť.

Co tedy uděláme nejdříve?

Pro začátek vezmeme sklenici – přirozeně za stopku – a zkontrolujeme barvu vína. Ideálně bychom ji měli posuzovat na denním světle a proti bílému podkladu. To se ovšem, obzvláště ve sklepě, málokdy podaří. Podíváme se, jaký tón tekutina má. Platí pravidlo, že čím teplejší a sytější odstíny, tím je víno plnější, aromatičtější a sladší. Zároveň se také ujistíme, že víno není nijak zakalené.

Zkoumáme kromě barvy ještě něco jiného?

Další zkoumanou kvalitou je viskozita neboli zbytkový cukr ve víně. Pokud člověk se sklenicí zakývá, víno ulpívá na stěnách sklenice a podle toho se viskozita hodnotí. Čím vyšší viskozita, tím je víno sladší.

Co teplota vína, hraje roli?

Samozřejmě, než přejdeme dále, je určitě důležité se ujistit, že víno není podchlazené. Příliš nízká teplota nedovoluje vínu se dostatečně „rozvinout“ a pustit všechny vůně a chutě. U bílého vína je správná teplota 8 až 10 stupňů celsia, u červeného zpravidla 16 až 18 stupňů.

Když jsme prozkoumali vizuální dojem z vína, přesouváme se na vůni?

Ano, přesně tak. Měla by nějak začínat, mít průběh a konec. Hodnotí se pozitivní persistence, tedy to, jak je ta vůně libá, jestli ji náhodou nekazí nějaké nepříjemné pachy. Bílá vína se většinou vyznačují lehkou vůní citrusů, svěžích květin, pražených mandlí či jahod. U červených člověk většinou cítí lesní plody, pižmo, santalové dřevo, koření a někdy také pot koňského sedla.

Je některá vůně pro nějakou odrůdu typická?

Pro hybernal je třeba typická vůně kopřiv. U muškátu je to zase – nečekaně – muškát

Pokud se nepletu, tak poslední, co nám chybí je chuť?

Přesně tak. Když už jsme se pracně dostali přes všechny předchozí procedury, můžeme se konečně napít. Určitě do sebe skleničku nevyklopíme naráz, ale usrkáváme po malých doušcích. Víno poválíme po jazyku a potom polkneme. Po prvotním doušku můžeme opět vyhodnotit, jaký má víno začátek, jestli má průběh a konec. Zda jsou přechody plynulé a nejsou tam zlomy a také, jak dlouho chuť v ústech trvá. V ideálním případě by měla chuť zůstat 10 až 15 minut.

Jaké tóny bych měla ve víně hledat?

U suchého vína se objevují trochu kyseliny a mineralita v závislosti na tom, odkud víno pochází, tedy jaká je v té oblasti půda. U červeného jsou zase typické „třísloviny,“ tedy látky taniny, které způsobují, že se nám svírá hrdlo. Dají se tam také rozpoznat karamelové, až čokoládové tóny. V chutí vína zároveň můžeme také hledat tóny, které jsme už předtím objevili ve vůni.

 

Mýty o víně

Tramín červený

Tramín červený je bílé víno, které vzniká z bílých hroznů. Přízvisko červený získal kvůli nachovým žilkám, kterými se tato odrůda vyznačuje.

Růžové víno

Růžové víno nevzniká smíchání červeného a bílého vína. Dělá se normálně z červených hroznů, jen se do něj nepřilisují i červené slupky, které právě způsobují tmavou barvu červeného vína.

Rulanda

V Česku velmi populární rulandské víno nemá s oblastí Ruland v severní Francii vůbec nic společného. Jde o odrůdu, které se všude jinde ve světě říká Pinot. V Česku byl původní název v období komunismu zakázán kvůli svému cizokrajnému zvuku. 

Libuše Moudrá se zabývá vínem už více než pět let. Absolvovala odborný somiliérský kurz ve Velkých Pavlovicích a teď se intenzivně připravuje na certifikační zkoušky, které opravňují vlastníky soudcovat na vinařských koštech. Sama vlastní vinohrad a je vinařkou-samoukem.

Klíčová slova: víno, degustace, červené, bílé, vůně, chuť

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.