03.04.2015 10:39


Jak konvoj projel Českou televizí a nikoho neurazil

Autor: Fišer Tomáš | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Snahou o větší vyváženost se z České televize stává vypravěč pohádek bez přesahu. Může za to tlak, který je na ni vyvíjen různými názorovými skupinami od senátora Veleby až po hnutí ANO. Zpochybňování důležitosti veřejnoprávního média a záměr regulovat jeho fungování má za následek úbytek kvality na úkor objektivity. Posledním příkladem byl průjezd amerického konvoje.

Návrh senátora Veleby na změnu fungování České televize před čtrnácti dny rozvířil společenské i politické dění. Proti argumentu, že se mu nelíbí, co televize vysílá a jak mluví o prezidentovi, se naštěstí postavila většina parlamentních stran. Přesto se televizní zpravodajství nenápadně mění. Ve snaze dát prostor všem a rovným dílem, staví na stejnou úroveň pětičlennou skupinku i několikasethlavý dav a místo informací v souvislostech poskytuje jen souhrn dění, který nikoho neurazí.

Dragounská jízda amerického konvoje napříč Evropou samozřejmě měla za cíl plnit hlavní zpravodajské relace. Spolu s atrakcemi pro diváky ale měla vézt i určitý vzkaz. Vzkaz, že střední a východní Evropa je stále součástí Severoatlantické aliance a v případě potřeby bude mít její podporu. Pokud by se však někdo díval jen na zpravodajství České televize, tato pointa by mu téměř unikla.

Česká televize naplno rozjela mediální agendu okolo konvoje v pátek, tedy dva dny před jeho překročením hranic. Podrobně popsala průběh cesty přes Polsko a zaměřila se na jeho program na našem území. S pomocí mapky moderátoři ukázali cestu, kudy konvoj pojede, aby se na něj mohli zájemci přijít podívat a neopomněli připomenout, že průjezd má plnou podporu politiků. Závěrem zmínili chystající se protesty a zároveň ukázali průzkum veřejného mínění. Tedy vyčerpali všechny dostupné zdroje, kterým dali stejný prostor.

V sobotu se situace prakticky opakovala. Jedna reportáž o demonstracích pro i proti konvoji a pak už jenom různé zdánlivé zajímavosti. V hlavních zprávách měl pozorný divák skvělou možnost si prohlédnout, jak vypadá silnice za každým z hraničních přejezdů, kudy Američané pojedou. Dozvěděl, že na některých úsecích tam ještě leží sníh, kde se často tvoří kolony nebo o náchodském řezníkovi, který  kvůli vojákům přiobjednal maso.

Průjezd konvoje byl jakýmsi nevyřčeným vzkazem státům, kterými projížděl. “Jsme s vámi, jste s námi?” Šlo zároveň o to, apelovat na vlády, aby nenechávaly všechno na druhých a samy se aktivně zapojily. Česká televize tuto symbolickou rovinu bohužel nedokázala nebo nechtěla do svého zpravodajství přenést. Místo otevírání souvisejících témat jako výdaje na armádu, větší zapojování státu do alianční obrany nebo česká zahraniční politika, jsme mohli sledovat nekonfliktní reportáže “Kam vzít děti na víkend” nebo “Bylo nás pět a Jiří Vyvadil”.

Zavděčit se všem je nebezpečný fenomén, jenž se nemusí vždy vyplatit. Hlavní zpravodajská relace nemá prostor k tomu, aby dávala zprávy do rozsáhlých souvislostí. Přesto by se neměla v rámci své korektnosti omezovat jen na plochý popis aktuálních událostí bez pokládání alespoň základních otázek.

Klíčová slova: konvoj, Česká televize, média

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.