05.05.2017 13:11


Jaderná energie, obnovitelné zdroje nebo energetický mix? Region na křižovatce trendů ukázala brněnská energetická konference

Autor: Tereza Hálová | Kurz: Stisk | Kategorie: Ekonomika

Současná energetická politika a koncepční plánování z pohledu České republiky. Energetické trendy na regionální a globální úrovni, ale i role tradičních a obnovitelných zdrojů. Taková témata nabídla ve čtvrtek 4. května konference Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity s titulem Energetika ve střední Evropě – Region na křižovatce trendů.

Konference o energetice se uskutečnila v aule Fakulty sociálních studií. / Autor: Tereza Hálová

Brno – Roli jaderné energie v energetickém mixu i obnovitelné zdroje jako nový základní kámen elektroenergetiky ve středoevropském regionu nastínila začátkem května energetická konference Mezinárodního politologického ústavu brněnské Fakulty sociálních studií. Cílem události bylo zhodnocení role těchto zdrojů pro budoucnost energetického sektoru ve střední Evropě a navržení směrů rozvoje národní energetické politiky i souvisejících evropských politik.

Bezpečnost dodávek energie, konkurenceschopnost, ale také udržitelný rozvoj. Takové jsou základní strategické cíle české energetiky z pohledu největšího výrobce tuzemské elektřiny, společnosti ČEZ, které na konferenci představil ředitel útvaru pro výstavbu jaderných elektráren společnosti Petr Závodský. „V České republice by bez jaderné energetiky došlo ke zhoršení životního prostředí. Pokud bychom neměli Temelín, spálili bychom ročně čtrnáct milionů tun uhlí. Kdybychom Dukovany nahradili paroplynem, potýkali bychom se s miliardami metrů krychlových plynu, které by bylo třeba dovézt a zaplatit,“ řekl Závodský, podle nějž by se ztrátou jaderné energie také výrazně vzrostla cena elektřiny. „Dánsko či Německo není energeticky drahé kvůli vysoké ceně elektřiny jako takové, důvodem jsou vysoké poplatky na distribuci a vysokou podporu obnovitelných zdrojů,“ dodal Závodský s tím, že cena elektřiny v České republice je i tak z jeho pohledu poměrně vysoká. Tato skutečnost se dotýká především velkých průmyslových podniků, které na podpoře obnovitelných zdrojů ročně zaplatí na dvě stě milionů korun.

Jaderné elektrárny jsou podle Závodského rovněž důležité pro český průmyslový potenciál i historickou zkušenost. Jejich vyloučení by dle jeho slov znamenalo ztrátu příležitosti pro český průmysl. „Investice do atomové energie může mít výrazně pozitivní dopad na českou ekonomiku. Při celkové výši investic do dvou nových bloků jaderné elektrárny ve výši zhruba dvě stě čtyřicet miliard korun se sedmdesátiprocentní účastí českého průmyslu lze v období realizace projektu prokazatelně očekávat průměrný růst hrubého domácího produktu, vytváření nových pracovních míst a tím způsobený pokles nezaměstnanosti, nárůst daňových výnosů či růst odvodů do veřejných rozpočtů,“ uvedl Závodský.

Jaderná energie se však může potýkat s mnoha problémy, jedním z nich se ukázala být ztráta důvěry v potenciální dodavatele. To alespoň tvrdí bývalý český velvyslanec pro otázky energetické bezpečnosti a někdejší zmocněnec pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín Václav Bartuška, podle něhož jaderné odvětví není schopno plnit své závazky, tedy stavět včas a na základě stanoveného rozpočtu. „Když vláda v roce 2014 zvažovala státní záruku za výkupní ceny jaderné energie, premiér Sobotka se mě ptal, zdali některé ze zahraničních firem věřím, že dodrží své slovo. A já musel říct, že ne. Zjistil jsem totiž, že je obrovský rozdíl mezi obsahem powerpointových prezentací, které vám ukazují šéfové firem a reálnou situací na stavbách,“ popsal svoji zkušenost Bartuška. Právě v roce 2014 zrušil ČEZ bez výběru vítěze jaderný tendr, protože se mu od vlády nepodařilo získat záruku návratnosti stamiliardové investice. Za favorita soutěže na dostavbu třetího a čtvrtého bloku elektrárny Temelín byla považována americko-japonská společnost Westinghouse. „Atom má velkou perspektivu, problémem v evropském prostředí bude přesvědčit politiky a veřejnost, že je schopen splnit své závazky tak, jak je přislíbí,“ dodal Bartuška.

Jaderná energetika se rovněž dlouhodobě potýká s potížemi se skladováním paliva. Tuto skutečnost na konferenci kritizoval především doktorský student katedry environmentalistiky a jeden z návštěvníků Jan Skalík. „Do ekonomických analýz příliš nevstupují náklady na uskladnění jaderného paliva související s budováním jeho dlouhodobého úložiště. Přitom se nejedná o problém pouze technický a ekonomický, ale do značné míry také politický,“ vytýkal panelistům Skalík. Podle Závodského však ČEZ s uskladněním paliva počítá. Použité kazery navíc stále považuje za surovinu, kterou je možné dále využít. „V současné době je možné jaderný odpad přepracovat na MOX palivo (směsné oxidické palivo, pozn. red.). V českých jaderných elektrárnách se sice zatím nevyužívá, ale věřím, že s ním budeme moci pracovat jako se surovinou pro reaktory čtvrté generace," věří Závodský.

Směsné oxidické palivo MOX se vyrábí především z plutonia, které se získává zpracováním použitých palivových kazet. Při použití do padesáti procent objemu paliva se zásadně nemění charakteristiky reaktoru, přesto musí být reaktor mírně upraven a pro tento účel přímo navržen. MOX je využíván především v Japonsku a v Evropě, kde licenci pro použití MOXu vlastní zhruba čtyřicet evropských reaktorů a více než třicet jej používá.

Proti vizi Petra Závodského se vymezil předseda Solární asociace Tomáš Buzrla, podle kterého budoucnost energetiky spočívá zejména v energii ze slunce a solárních bateriích pro akumulaci elektrické energie. „Baterie je sektor fotovoltaiky, na jehož rozvoji máme velkou zásluhu. Nastal totiž problém potřeby energie také v noci, kdy slunce nesvítí. Začalo se tak více investovat do kumulace energie a vznikly bateriové systémy, které sehrají velkou roli také v automobilovém odvětví. Dnes bateriové systémy nabízí domácnostem dokonce i ČEZ, spotřebitelé si je tak mohou koupit a stát se zcela soběstačnými,“ řekl Buzrla, ačkoli přiznal, že obnovitelným zdrojům musí přispěchat na pomoc také tradiční zdroje energie. Ty by podle jeho názoru mohly být zastoupeny plynovými elektrárnami, které by pokrývaly nedostatky v síti.

Ačkoli se podle studie Solární asociace vyrobí nejvíce sluneční energie z polních fotovoltaických systémů, velký potenciál nachází Buzrla rovněž v solárních panelech na střechách domů. Jeho argumenty podpořil Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. „Fotovoltaiku můžeme umístit na kterýkoli dům. Aktuální průzkum NMS Market Research ukazuje, že osmdesát procent dotazovaných obnovitelné zdroje považuje za nejlepší zdroj energie pro Českou republiku.“ Jako reálný maximální podíl obnovitelných zdrojů v českých podmínkách odhaduje Sedlák v dlouhodobém horizontu na osmdesát až devadesát procent.

S jeho tvrzením však nesouhlasil zástupce ČEZu Petr Závodský. „Takovýto podíl by v solární energii zabíral třicet až čtyřicet procent zemědělské půdy, v energii z větru potom zhruba padesát procent území. V případě biomasy si ani nedokážu představit, jak velkou plochu polí bychom museli zabrat a kde bychom pěstovali potraviny, abychom měli, co jíst. Je to reálné?“ obrátil se na zastánce obnovitelných zdrojů Závodský, který rovněž zdůrazňoval nevhodné geografické podmínky České republiky pro sluneční, větrné i vodní zdroje elektrické energie.

Klíčová slova: Energetika, atom, jaderná energie, obnovitelné zdroje, fotovoltaika, Mezinárodní politologický ústav, Fakulta sociálních studií, ČEZ

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.