02.04.2017 15:01


Inspirace se dá najít všude, říká lektorka tvůrčího psaní

Autor: Dominika Sladká | Kurz: Stisk | Kategorie: Kultura

Už na střední škole vyhrála několik literárních soutěží a díky studiu žurnalistiky psaní propadla ještě víc. Dnes je bývalá novinářka Kateřina Foltánková porotkyní vyškovské literární soutěže a pomáhá ostatním, aby si mohli splnit svůj sen – vydat jednoho dne vlastní knihu. Vyučuje v Brně kurzy tvůrčího psaní.

Brno  Kateřina Foltánková je absolventkou mediálních studií a žurnalistiky na Masarykově univerzitě v Brně. Už při studiu pracovala jako novinářka v Brněnském deníku Rovnost a nyní pracuje jako copywriterka. Kromě toho je porotkyní literární soutěže Vyškovský cedník, kterou několikrát sama vyhrála. V kurzech tvůrčího psaní svým studentům radí, jak napsat příběh, který si čtenáři zamilují.

Inspirace se dá najít všude, říká lektorka tvůrčího psaní Kateřina Foltánková. Foto: Dominika Sladká

Román jste zatím nenapsala, ale povídek jste napsala několik. Proč dáváte přednost jim?

Je to jednodušší než napsat román. Když člověk píše po večerech, tak mu román zabere minimálně rok. Až budu mít téma na velký příběh, tak bych chtěla napsat román, ale nechci to uspěchat. Navíc většinou píšu fantasy nebo sci-fi, a tenhle obor je trošku specifický. Je v něm důležitá účast v literárních soutěžích. Někteří nakladatelé říkají, že když jim přijde román od neznámého autora, tak ho ani nečtou, protože jsou rukopisy zavalení. Když se autor zviditelní různými soutěžemi, tak si pak jeho rukopis přečtou. Proto je i pro mě lepší začít u povídek.

Co vám dělá při psaní povídek největší problémy?

V příbězích hraje velkou roli faktor překvapení. Čtenář by měl být na závěr překvapený, ale zároveň musí od začátku nacházet různé indicie. Někdy je pro mě těžké to zakamuflovat tak, aby čtenář překvapení neodhalil moc brzy, ale aby tam zároveň dokázal najít náznaky. Důležité je dát povídku přečíst nějakým zkušebním čtenářům, na kterých člověk otestuje, zda moment překvapení funguje.

Kdo je vaším zkušebním čtenářem?

Především můj přítel. Říká se, že není dobré dávat povídky číst členům rodiny a blízkým, protože vás jenom pochválí. Já mám ale to štěstí, že i když přítel sám nepíše, tak mi v povídce dokáže vychytat různé nedostatky. Taky dávám své příběhy číst známým, kteří sami píší.

Kde nacházíte inspiraci pro své povídky?

Inspirace se dá najít všude. Často píšu podle snů. Někdy se mi zdá něco zajímavého a já si ráno říkám, že z toho bude skvělý příběh. Když se ale úplně proberu, většinou zjistím, že to vůbec nedává smysl. Jednou se mi ale podařilo napsat povídku podle noční můry. Někdy ze snu vezmu jen jednu nápaditou věc a vymyslím kolem ní jiný příběh.

Píšete pořád, nebo si mezi jednotlivými povídkami dáváte pauzy?

Stále na něčem pracuji. Většinou to na sebe navazuje tak, že napíšu jednu povídku a pak jí přepíšu do druhé verze. Po druhé verzi už dělám jen korektury a tak podobně. To už není tak náročná práce, a tak při ní většinou začínám vymýšlet další příběh. Když pak ukončím jednu povídku, už mám námět na druhou, takže můžu rovnou začít psát.

Jaké jsou vaše literární ambice?

Chci psát po celý život. Být neustále v tvůrčím procesu, stále něco tvořit a být kreativní. Nejvíc mě totiž na psaní baví proces vytváření příběhů. Samozřejmě bych taky chtěla vydat svou knihu, která se bude líbit čtenářům.

Který spisovatel je pro vás největší inspirací?

Pro mě jsou inspirací spisovatelé, kteří nezůstali u jednoho bestselleru. Mým vzorem je třeba J. K. Rowling, která kromě Harryho Pottera napsala i další knihy. I přes svůj úspěch stále píše a pořád je to dobré. Pokud jste na začátku literární kariéry, můžete jen příjemně překvapit. Když je ale člověk vysoko, tak může spadnout dolů. Důležité je překonat strach z pádu a stále tvořit, i když nevíme, jestli se to povede.

Studenty učíte tvůrčí psaní. Jak se v tomto oboru vzděláváte vy?

Když vyjde cokoliv o tvůrčím psaní, okamžitě pro to jdu do knihkupectví. Také sleduji další weby o tvůrčím psaní ‒ jak české, tak i zahraniční. Pokud je to možné, tak jdu ráda i na nějaký kurz. Loni jsem třeba byla na kurzu o tom, jak publikovat v zahraničí.

Kurzy tvůrčího psaní vyučujete po kavárnách. Proč?

Vyhovuje mi, že je to takové pohodové a neformální. Každý si může dát kávu nebo zákusek. Prostě na co má chuť. Navíc kdybych platila pronájem učebny, pak by i kurzy musely být dražší.

Která věková kategorie má ve vašich kurzech největší zastoupení?

To se nedá říct, chodí tam jak středoškoláci, tak i vysokoškoláci, ale třeba i ženy nad padesát let. Věkově je to velmi různorodé, ale rozhodně převažují ženy.

O kurzy tvůrčího psaní je v Česku momentálně velký zájem. Jaká je podle vás jejich budoucnost?

Lidi, kteří chtějí psát, tady stále budou, a někteří z nich budou mít stále chuť jít do společnosti ostatních psavců. Myslím si, že zájem o kurzy proto přetrvá.

Kromě prezenční formy kurzů je na internetu možné najít i online kurzy tvůrčího psaní. Můžou být i ty v něčem přínosné?

Pokud se jim člověk věnuje poctivě, tak můžou být užitečné. Je to podobné jako s příručkami a knížkami. Jsou v nich cvičení, která si čtenáři mají vyzkoušet. Já si přečtu celou kapitolu, ale cvičení nedělám, protože mi to připadá snadné. Jenže když to člověk vyzkouší, tak zjistí, že to tak jednoduché není. Lidé, kteří to mají stejně jako já, by raději měli zajít na prezenční kurz, aby si ta cvičení opravdu zkusili.

Jakou radu byste dala člověku, který by rád začal psát, ale bojí se, že není dost talentovaný?

Spousta lidí napíše jednu povídku, a jakmile není dost dobrá, už dál nepíšou. Když ale něco děláme napoprvé, tak se to často nepodaří. Mistrovství člověk dosáhne tím, že to opakovaně zkouší. Moje rada zní, ať člověk neuvažuje, jestli má talent, ale jestli ho psaní baví. Jestli cítí, že ho psaní naplňuje.

Klíčová slova: tvůrčí psaní, Kateřina Foltánková, spisovatelka, novinářka

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

Eva Talpová | 12. 04. 2017, 09:41
Sleduju jen stránky Literární alchymie a jejich FB verzi a upřímně mi vadí všechny ty zavádějící věci, které tam slečna Foltánková píše. Nevím, jestli se opravdu neorientuje, nebo jestli nemá dostatečně rozvinuté kritické myšlení, aby poznala, kde je problém, nebo lže záměrně (což si nemyslím). Týká se to například rozhovorů s autory, kde jsou stále znovu zpovídáni jen spisovatelé, kteří píšou fantasy nebo sci-fi, a přece slečna Foltánková z jejich odpovědí velmi často usuzuje na literaturu všech žánrů, ačkoliv je jasné, že fantastika se od zbytku zásadně liší. Nechápe ten rozdíl, nebo o něm neví? Těžko říct. Nebo jeden z posledních článků "7 způsobů, jak si psaním vydělat peníze", který je o tom, jak se živí a neživí čeští spisovatelé. Na FB je to uvozeno slovy "Psaním se živím už pátým rokem a vy můžete taky.". Nikdy nevydala žádnou knížku a uživí se psaním? Zvláštní, že? Slečna Foltánková je novinářka, takže ano, technicky vzato se skutečně živí psaním, ale v kontextu článku je to naprosto zavádějící, nemůžu srovnávat klasickou práci s pevně stanoveným platem s literárními honoráři. A znovu ta samá otázka - lže, neorientuje se, nebo prostě nechápe rozdíl?
Jana Čaňková | 08. 04. 2017, 17:37
Katka je příjemná mladá žena, velmi milá a profesionální a její kurz tvůrčího psaní mohu jen doporučit. Já jsem se na něj vždycky velmi těšila. Držím palce Katy, moc pěkný rozhovor :)
Sabina Zelená | 08. 04. 2017, 03:04
Moc pěkný rozhovor, s Katkou souhlasím snad ve všech bodech :-) Pro mě je taky nejpřínosnějším zkušebním čtenářem člen rodiny. Upřímnost je zaručena a když už vyvedu nějakou botu, nemusím se stydět před někým cizím... Co se týče talentu, trochu ho asi být musí, ale především je potřeba píle a vytrvalost. První pokusy většinou nestojí za moc. Spisovatelé, kteří uspěli svým prvním dílem na něm taky museli určitě dost usilovně pracovat, piplali se s nim a vylepšovali, dokud to nebylo ono. Jak by to dopadlo, kdyby vyslali do světa hned první verzi? Pokud jde o komentář pana Schoříka... já jsem z Katčiných článků nikdy sebechválu necítila, naopak mi vždycky přijdou přínosné a k věci. Díky i za tento rozhovor!
Eva Kalivodová | 07. 04. 2017, 22:09
Proč mi příspěvek pana Schoříka připadá jako by ho psal odmítnutý nápadník?
Irena Uličná | 07. 04. 2017, 20:48
Inspirativní a vzdělaná dáma, bylo mi potěšením spolupracovat
Radek Schořík | 02. 04. 2017, 21:15
S touto slečnou mám jen samé negativní zkušenosti. Její web je v podstatě jen samochvála, vyhlášení soutěže protahovala dva měsíce a ta povídka, kterou nám jako "odškodnění" poslala, to byla tedy hrůza. Rozhodně nedoporučuju, běžte raději k Dočekalové nebo k Nekudovi, to jsou profesionálové.