11.04.2020 13:52


Informace o koronaviru se hůře dostávají k neslyšícím, kvůli rouškám navíc nemohou odezírat

Autor: Štěpán Vojtěch | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Obtížnější přístup k informacím o vývoji situace kolem koronaviru mají kvůli sluchovému handicapu neslyšící a nedoslýchaví lidé. S předáváním zpráv pomáhají neziskové organizace.

Autor: Tichý svět

Česko – Neustále dostupné informace o koronaviru nebo vládních nařízeních jsou pro mnohé samozřejmostí. Pro neslyšící a nedoslýchavé lidi jde o spíše utopickou představu. Neslyšící často jako primární způsob dorozumívání používají znakový jazyk a čeština je pro ně až druhotná, třebaže někteří preferují její psanou formu. Většina médií ale zprávy do znakového jazyka netlumočí. Se zpravodajstvím tak pomáhají neziskové organizace.

Jako médium veřejné služby tlumočí neslyšícím vládní brífinky Česká televize. Mezi dalšími médii je v tom výjimkou. „Tlumočení všech vládních brífinků je pro nás historicky nevídané, povedlo se to díky tlaku neziskových organizací, tlumočníků a dalších jednotlivců,“ uvedla mluvčí Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR Veronika Cézová.

Situace způsobená koronavirem je podle Cézové pro komunitu neslyšících výzvou. „Ukázalo se, že lidé se sluchovým handicapem mají k informacím ztížený přístup, přitom i oni by měli mít nárok na informace ve svém mateřském jazyce,“ dodala. Kromě České televize zprávy a pořady o koronaviru zprostředkovává lidem se sluchovým handicapem také televize Beey, jejíž titulkování podle Cézové ocení především nedoslýchaví a ohluchlí.

Mnozí si informace hledají na internetu, kde si lidé zprávy sdílejí i ve facebookových skupinách. „Já osobně na televizi nekoukám a je škoda, že hodně textů z médií není přeložených, pro neslyšící by obecně bylo dobré mít i videa,“ poznamenal Jindřich Mikulík, který má sám sluchový handicap. Nedostatek informací ve znakovém jazyce zaznamenala i neslyšící Marie Pangrácová. „Snadno se z různých webových stránek dostanu k informacím v textové podobě, těší mě ale i snaha České televize, když stát odpovědnost za informování nepřevzal,“ napsala Pangrácová.

Podle Evy Štípkové z organizace Tichý svět by vláda měla mít při svých vystoupeních tlumočníka nejen v televizi, ale i naživo, jak lze vidět v některých jiných zemích. „Informování by mělo fungovat v mnohem větší míře, my se snažíme předat ve znakovém jazyce každý den alespoň to nejdůležitější,“ řekla Štípková. Tichý svět pro neslyšící připravuje například zprávy ve znakovém jazyce nebo provozuje tichou linku, přes niž si lidé mohou skrze tlumočníka zavolat třeba k doktorovi.

Komplikaci pro neslyšící představuje i plošné nošení roušek. Znakový jazyk totiž tvoří nejen samotné znaky rukou, ale i mimika, pohled nebo vyslovování. Odezíráním ze rtů si pomáhají také nedoslýchaví. „V roušce je opravdu těžké někomu porozumět. Existují například identické znaky, které se liší jen tím, jak je člověk vyslovuje,“ vysvětlila Štípková. Tlumočníci v České televizi proto mají na obličeji průhledné štíty. „Roušky ale ztěžují i běžnou komunikaci, pokud lidé předtím spoléhali na odezírání,“ dodala Štípková. Tichý svět tak vyzývá k pomoci s výrobou průhledných roušek.

„Věříme, že se tlumočníci znakového jazyka do budoucna stanou pevnou součástí zpravodajských relací. A že se bude titulkovat co nejvíce pořadů tak, aby příjem informací byl komfortní i pro půl milionu nedoslýchavých a ohluchlých lidí,“ uzavřela Cézová ze Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR. Znakový jazyk podle webových stránek České komory tlumočníků znakového jazyka používá v České republice deset až patnáct tisíc lidí.

Klíčová slova: neslyšící, koronavirus, zpravodajství

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.