01.04.2015 22:43


Hvězdy a pruhy na osvětimské obloze

Autor: Sosnová Jana | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Minulou sobotu jsem po třetí v životě navštívila koncentrační tábor v Osvětimi a přilehlé Březince. Spolu se mnou prošlo pod proslulým nápisem Arbeit macht frei několik skupin vojáků z amerického konvoje. Do Osvětimi jsem zavítala pokaždé v jiném věku a vždy ve mně zanechala trochu jiné pocity. Jak asi zapůsobila na Američany?

Německý nápis Arbeit macht frei se mi poprvé vznášel nad hlavou, když mi bylo třináct let. Domy z červených cihel, které jsou od zbytku světa oddělené ostnatým drátem, jsem si prohlížela jako přes tenkou vrstvu mlhy. Každý školák ví o holocaustu. Jak se k Osvětimi postavit pro něj však může být složité. Stejně komplikované pro mě bylo pochopit, proč se někdo tři roky po mé návštěvě pokusil slova Arbeit macht frei z brány odcizit.

Když jsem osvětimskou branou vcházela do tábora naposledy, prošla okolo mě skupina amerických vojáků. Další muže a ženy v uniformách US Army jsem potkala v místnosti s hromadami kufrů odcizenými obětem. Prohlížela jsem si jejich tváře a napadlo mě, že možná nevědí, jaký postoj zaujmout k tomu, co vidí. Ukradené kufry, ostříhané vlasy, prázdné plechovky od cyklonu B - na to všechno se možná dívají přes vrstvu mlhy stejně jako mé třináctileté já.

Je možné, aby člověk z druhé strany zeměkoule vnímal Osvětim, Březinku a jejich odkaz stejně jako Evropan? Na jednu stranu je informovanost o druhé světové válce obecně velmi vysoká. Nabízí se představa, že vojáci, kteří bojovali v Afgánistánu, Iráku nebo Sýrii, se dokážou k násilí páchanému na civilních obětech postavit jinak než nováčci. Na straně druhé však musela návštěva koncentračního tábora přivodit Američanům velký kulturní šok. A možná taky ne. To ví jen ti, kteří dnes v konvoji opustili Českou republiku.

Klíčová slova: Osvětim, konvoj, Američané

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.