10.04.2015 12:02


Hody, hody, chlast aneb Velikonoce na sněhu

Autor: Matěj Karmazín | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Poslední dobou stále více lidí tvrdí, že Velikonoce už nejsou takové, jaké byly dřív. Stěžují si na úpadek tradičních hodnot, přílišnou komerci křesťanského svátku nebo na neochotu žen a dívek pouštět dychtivé koledníky za svůj práh. Proto jsem se rozhodl na vlastní kůži vyzkoušet, jak to s Velikonocemi ve skutečnosti je. Je v roce 2015 vůbec ještě možné užít si svátky jara tak, jak se sluší a patří?

Počasí obvyklému Velikonočnímu pondělí příliš neodpovídá. Od rána se střídá husté sněžení se zataženou oblohou a vzhledem k nízkým teplotám nemůže být o nějaké oslavě přicházejícího jara řeč. V tomto ohledu tedy tradice značně selhaly, ale zůstává šance, že za rok bude lépe.

Koledovat vyrážím s několika kamarády v Rakovníku, kde bydlím. V očekávání bohaté konzumace alkoholu různého druhu navštěvujeme hned brzy ráno některé naše příbuzné. Chceme, aby nás spatřili ještě v době, kdy nám při chůzi nepřekáží nohy.

Koledování ve měste jako je Rakovník není vůbec jednoduché.Matěj Karmazín. Foto: Veronika Kovářová Šestnáctitisícové město sice nepatří mezi největší, ale obejít ho celé za jedno dopoledne je v podstatě nemožné. Nám se navíc bohužel záhy potvrzuje to, čeho jsme se báli. Dobrá polovina domů, jejichž obyvatelky bychom rádi navštívili, nám své dveře neotevře. Nastupující frustraci se naštěstí vždy podaří zahnat tím, že, když už se někam dostaneme, zůstaneme tam o to déle.

Jak dopoledne ubíhá, vykoledovaná nadílka udělá své a nám se jde stále lépe. S přibývajícím množstvím vypitého alkoholu se značně mění i naše velikonoční koleda. Klasické a otřepané "hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný...", zkracujeme na údernější "hody, hody, chlast". Doprovázíme to navíc zajímavým hudebním doprovodem, takže ohlas je povětšinou kladný.

Obecně ale platí, že kdyby Velikonoční pondělí neoznačovalo datum v kalendáři, na první pohled by takřka nešlo poznat, že jde o výjimečný den. Za celé dopoledne potkáme jen dvě skupiny koledníků přibližně v našem věku a několik otců s malými syny.

S blížícím se polednem vznikají stále bláznivější nápady. Největšího ohlasu se dočká ten s "vyšupáním Tesca", protože bylo jisté, že na rozdíl od některých dívek nám obchod přinejmenším otevře dveře. V Tescu postupně vyšupeme dvě pokladní, prodavačky z vinotéky, řeznictví, tabáku a nakonec Vietnamku z prodejny rychlého občerstvení. Po chvilce odcházíme s klobásou a pytlíkem bonbonů, takže návštěva obchodního centra se dá považovat za úspěšnou.

Po dvanácté hodině se dostáváme ke kamarádce, u které naši náročnou pouť zakončíme. Vzhledem k tomu, že venku opět začíná panovat počasí, které by se hodilo spíš k Vánocům, naše koleda se u ní protáhne až do čtyř hodin. Poté se spokojení a unavení rozcházíme se společným názorem, že letošní Velikonoce za to určitě stály. Zároveň se mi ale potvrdilo, že stále přibývá lidí, kteří tento svátek v podstatě neslaví, žen, které neotvírají dveře, a mužů, kteří nechodí koledovat. Je otázkou, jak se Velikonoce budou vyvíjet dál a jestli třeba za padesát let budou alespoň v takové podobě jako letos. Já pevně věřím, že ano, vždyť kolik lepších pondělí se dá během roku zažít?

Klíčová slova: velikonoce, svátky, tradice, sníh, alkohol

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.