15.11.2013 16:17


Hodina ve tmě mi otevřela oči

Autor: Martina Řihánková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Málokdo si umí představit, že by najednou oslepl a nemohl tak vykonávat běžné činnosti. Společnost TyfloCentrum Brno, která pomáhá nevidomým a lidem s těžkým zrakovým postižením, včera otevřela své brány široké veřejnosti. Návštěvníci si tak mohli na vlastní kůži vyzkoušet, jak vypadá život ve tmě.

Lidé si obyčejně začínají vážit toho, co mají, až když o to přijdou. Sama jsem se o tom včera přesvědčila. Na den otevřených dveří do brněnského centra pro nevidomé jsem se vydala trochu nadšená, trochu s obavami. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, že bych neviděla. Ani jsem si nemyslela, že by mě to někdy mohlo potkat. Aspoň do té doby, než jsem si to vyzkoušela.

Nejdříve se nenápadně rozhlížím po centru. Míjím místnosti s nabízenými aktivitami, které si mohou zájemci vyzkoušet. Čtení Braillova písma, chůze s bílou holí nebo hraní společenských her, a to vše samozřejmě s černými klapkami na očích. Tam se podívám až později, nejdřív půjdu do temné komory, kde jsou připraveny nejrůznější úkoly, které musí návštěvníci plnit poslepu. To zní zajímavě. Co mě tam asi čeká? Určitě nic strašného. Když ale čekám ve frontě a snažím si představit, jaké to vevnitř asi bude, dostávám trochu strach. „Aktivity jsou vymyšleny tak, abyste si slepotu skutečně vychutnali,“ vysvětluje nám ředitelka TyfloCentra Brno Hana Bubeníčková. „Jsou tam samozřejmě i okamžiky, které vás překvapí,“ dodává s úsměvem na rtech. Copak to jde, vychutnat si slepotu? Začínám panikařit.

Když si nandávám klapky na oči a ocitám se ve tmě s úplně cizími lidmi odkázaná jen na své vlastní vjemy, rozhodně to není příjemný pocit. I doma bych nejradši usínala při rozsvícené lampičce, kdyby mi to vzhledem k mému věku nebylo trapné. Nejprve se máme posadit na gauč. Ale když já žádný nevidím. Ne, to není správně řečeno. Já nic nevidím! Teď si teprve začínám uvědomovat, jak těžké to nevidomí mají. Neustálý stres. Bojím se, že do někoho narazím, že se znemožním.

Prvním úkolem je poznat nejrůznější druhy ovoce a zeleniny jen po hmatu. To zvládnu. Květák, mandarinka, paprika… co je tohle? Řapíkatý celer? Jsem klidná, ten bych nepoznala ani s otevřenýma očima. Horší už je rozeznávání odlišných druhů koření podle vůně. A to ani nemluvím o třetím úkolu. Poté, co se nějakým zázrakem dopotácím tmou na další stanoviště, mám poznat, jaké předměty leží na stole. Nepoznám jich ani čtvrtinu. Začínám si připadat nemožně. „Zkusíte si něco nakreslit?“ ozývá se hlas, který však neumím přiřadit k žádnému člověku, který je se mnou v místnosti. Proč ne? Kreslit mě vždycky bavilo, tady se předvedu.

Za chvíli se konečně ocitám na svobodě a sundávám si masku z očí. Jaká úleva. Vidím. A koukám se přímo na můj obrázek, se kterým jsem tak pyšně vycházela ven. Chtěla jsem namalovat želvu, a až na to, že má usměvavý obličej tři centimetry od hlavy a pravděpodobně si spolkla svou vlastní nohu, je to fajn. Myslím, že nejsem sama, kdo si připadá neschopně. „Přišla jsem si vyzkoušet, jaké by to bylo, kdybych neviděla. Po všem, co jsem si dneska zkusila, myslím, že bych nepřežila ani den,“ hodnotí své schopnosti návštěvnice Jitka Dohnálková.

Obrázek malovaný poslepu v temné komoře, želva a prasátko; Autor: Martina Řihánková

Mířím do místnosti se společenskými hrami. Hned se vrhám k pexesu, to byla vždycky moje parketa. Tahle speciální varianta pro nevidomé se hraje na principu poznávání dvojic válečků podle jejich hmotnosti. Vida, uhodla jsem jednu dvojici z osmi. Přiznám se, že na chození o bílé holi už vážně nemám sílu. Vycházím ven a užívám si, že vidím všechno kolem. Zároveň mám obrovský respekt vůči všem nevidomým a zrakově postiženým, kteří všechny ty aktivity zvládají každý den a bez problému.

Den otevřených dveří pořádá TyfloCentrum Brno pravidelně. „Jedná se o každoroční akci pořádanou k Mezinárodnímu dni nevidomých. Kromě našich klientů přijde ještě okolo osmdesáti lidí z řad studentů, odborné i laické veřejnosti,“ vysvětluje mluvčí centra Irena Kocí. O vyzkoušení zdánlivě snadných každodenních činností poslepu veřejnost očividně zájem má.

Klíčová slova: TyfloCentrum, nevidomí, den otevřených dveří

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.