09.04.2018 13:03


Hlukem není hlasový projev osoby nebo zvířete, vysvětluje odbornice

Autor: Štěpán Daněk | Kurz: On-line žurnalistika | Kategorie: Uchem Brna

Město je plné různých zvuků. Od příjemně zurčící fontány až po obtěžující hluk hromadné dopravy. Mnohdy splynou v jedno a už je ani neposloucháme. V tu chvíli se stáváme obětí akustického smogu, neboli směsi veškerých zvuků, které k nám přicházejí samovolně. Ač nevědomky, přesto v tu chvíli přetěžujeme náš druhý nejdůležitější smysl. Jak vnímáme zvuk ve městě, vysvětluje lékařka Zdeňka Vandasová, odbornice na hluk ze Státního zdravotního ústavu.

Autor: Štěpán Daněk

Můžete popsat vaši práci?

V odborné skupině, kde pracuji, se zabýváme sledováním hluku ve vybraných městských lokalitách. Na osmnácti místech provádíme monitoring hluku a dotazníkové šetření.

Podle čeho lokality vybráte?

V každém městě jsou dvě lokality s rozdílnou intenzitou hluku a v každé lokalitě je jedno měřicí místo. Lokality jsou stejné od roku 1993.

Zmínila jste pojem hluk. Můžete mi jako laikovi vysvětlit rozdíl mezi hlukem a zvukem?

Lidé si často zaměňují pojmy hluk a zvuk. Zvuk je z fyzikálního hlediska mechanické vlnění hmotných částic, které se šíří v prostředí. Hluk je nechtěným zvukem, který má rušivý nebo obtěžující charakter, případně škodlivé účinky na lidské zdraví. Intenzita zvuku se vyjadřuje za pomocí akustického tlaku měřeného v decibelech. Člověk vnímá hodnoty v rozmezí od nuly, tedy hranice slyšitelnosti, až po 140 decibelů, respektive hranici pro možné poškození sluchu. Hlasitost okolo 35 decibelů v místnosti se považuje za optimální tiché prostředí a je přirovnáváno k tikání hodin.

Když je tikání hodin přirovnáváno k tichému prostředí, jak je možné, že někomu při spánku vadí?

Většině lidí nevadí. Nicméně každý máme individuálně nastavenou citlivost vnímání, a tudíž nelze obecné hodnoty aplikovat na všechny.

Jakými způsoby vnímáme zvuk?

Všichni víme, že hlavní orgán na vnímání zvuku z vnějšího prostředí je ucho. Odtud se nervové vzruchy vedou sluchovým nervem do mozku, kde působí na naše podvědomí. V mozku se pak zpracovává uvědomění si zvuku. Člověk si uvědomí na základě předchozí zkušenosti, o jaký zvuk se jedná, a vytváří si tak obraz o okolním světě.

Jak nás zvuk ovlivňuje?

Samozřejmě pozitivně i negativně. Řečová komunikace je zprostředkována zvukem, takže zvuk je velmi důležitý pro interpersonální komunikaci. Působení v hudbě je využíváno v muzikoterapii. Pokud chceme odbourat nepříjemné zvuky, je dobré si například pustit nějaký zvukový záznam v podobě šumění lesa. Jestliže se však zaměřím na svou odbornost, tak studuji především nežádoucí dopady zvuku na člověka. V tomto smyslu už hovoříme o hluku, tedy o zvuku rušivého až škodlivého charakteru.

Zkuste mi kvantifikovat onu škodlivost.

U většinové populace jsou stanoveny prahové hodnoty. Obtěžující je hluk od hlasitosti 42 decibelů může rušit třeba spánek. Pro kardiovaskulární choroby se pohybujeme okolo  60 decibelů.

Zabýváte se i frekvencí zvuku?

Ne, to řeší hygienické stanice. Stejně tak i překročení hlukových limitů, za které jsou zaměstnanci stanice oprávněni uložit sankce.

Kdy lze za hluk uložit pokutu?

Záleží, jestli je den, nebo noc, popřípadě zdali se nacházíte v zastavěném prostoru a podobně. Jak už jsem uvedla, tuto problematiku řeší hygiena. Zajímavostí je, že podle zákona o ochraně veřejného zdraví hlukem není hlasový projev osoby nebo zvířete, což způsobuje problémy při udělení pokuty například hlasitému hostu restaurace.

Kde jsou na našem území nejhlučnější místa?

Obecně jsou to místa s nadměrnou dopravní zátěží. Zúžená zástavba, tramvaje, autobusy a další faktory zvyšují hlučnost konkrétního místa. Ministerstvo zdravotnictví prezentuje prostřednictvím geoportálu INSPIRE výsledky strategického hlukového mapování, ve kterém je možné nejhlučnější místa najít.

Kolik decibelů je obvykle charakteristických pro rušnou ulici?

Průměrně 80 decibelů.

Jak hodnotíte výsledky několikaletého měření v instituci, kde pracujete?

Nezaznamenali jsme celoplošný trend změn v hlučnosti. Všechny zjištěné odchylky měly příčinu ve změně lokální situace, například v organizaci dopravy.

Nemyslíte si, že by bylo vhodné změnit lokality vašeho výzkumu po tolika letech? Zástavba a dopravní síť se přece dynamicky vyvíjí.

Rozhodně si myslím, že monitorování původních lokalit je vhodné, protože můžeme sledovat předchozí vývoj. Rozšířit oblasti výzkumu považuji za dobrý nápad, nicméně na našem malém oddělení jsme omezeni rozpočtem.

 

 MUDr. Zdeňka Vandasová

Vystudovala medicínu na Fakultě dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Poté získala specializaci v oboru veřejné zdravotnictví. Dva roky pracovala ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Od roku 1998 pracuje ve Státním zdravotním ústavu, kde se zabývá monitorováním hluku v odborné skupině pro sledování zdravotního stavu.

Klíčová slova: město, zvuk, hluk

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.