11.05.2018 17:02


Hasiči nejsou zámečníci ani včelaři, vzkazuje operátor tísňové linky a radí, jak předcházet rizikům aktuálních dní

Autor: Kristýna Svobodová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Je mu sice teprve dvacet pět, ale díky své práci už stihl zachránit desítky lidských životů. Tomáš Hubka, operační technik krajského střediska Hasičského záchranného sboru, v rozhovoru varuje před riziky a nástrahami prvních týdnů slunečných jarních dní a popisuje nejen jak požárům a nehodám předcházet, ale také, jak se v jejich případě zachovat.

Audio

    Rizikové období roku
         
    Autor: Kristýna Svobodová

Tomáš Hubka
Brno
– S příchodem jara a s ním spojeného teplého počasí nastává v České republice jedno z nejrizikovějších období roku. Nečekané sucho doprovázené občasnými přívalovými dešti, nezkušení řidiči na silnicích a zvýšené množství motorkářů jsou jen některá z mnoha nebezpečí, která občané každoročně výrazně podceňují. Tomáš Hubka, pětadvacetiletý operátor tísňové linky krajského Hasičského záchranného sboru, radí, jak se vyhnout nehodám a na co si dát při prevenci požárů pozor.

Jak dlouho u hasičů působíte?

U hasičů pracuji už čtyři a půl roku jako operační technik. Mým úkolem je buď právě pozice technika 112, což znamená, že odbavuji tísňové hovory. Nebo práce na operačním středisku HZS, jakožto spojovací technik, kdy je mojí povinností vysílat síly a prostředky ke všem zásahům Hasičského záchranného sboru. Následně je musím informovat o průběhu a kontaktovat i další orgány, například řídícího důstojníka či vyšetřovatele důvodu požárů. Je toho spoustu, hasičské operační středisko totiž funguje zároveň jako hlavní operační středisko, pokud se jedná o větší zásah se všemi složkami IZS a dalšími složkami, kam se řadí subjekty od městské policie až po horskou záchrannou službu, včetně soukromých subjektů, které mají s hasiči smlouvu. Dále se na operačním středisku zřizuje operační štáb v případě mimořádných událostí, jakými jsou například povodně.

Proč je aktuální období rizikové?

Je větší sucho, což zvyšuje nebezpečí požárů, ale i první hezké počasí, které zase zvyšuje nebezpečí na silnicích. Lidé spalují biologické odpad, jako listí, trávu, větve po ostříhání ovocných stromů a mají nedostatečnou požární prevenci v místě spalování. Pak vznikají požáry. Sezóna rojení nebezpečného hmyzu sice zatím ještě nenastala, ale očekáváme, že se tak stane do několika týdnů.

Co je tedy základem požární prevence?

Ať už je to dostatek nářadí, jako například lopaty k udusání šířícího se ohně v porostu, tak i dostatek vody, protože lidé zpravidla nemají odhad na to, kolik je jí potřeba k uhašení požáru. Samozřejmě, v první řadě je povinností občanů domácí pálení nahlásit na oficiální webové stránky Hasičského záchranného sboru. Velmi často se stává, že lidé chtějí nahlašovat pálení telefonicky přes národní číslo 150, které pro to ale není vůbec zřízeno a je primárně určeno pro nahlašování krizových situací. Zatěžují tím linku a kvůli nim se k nám nedovolají lidé, kteří by potřebovali akutní pomoc. Pokud není k dispozici internet, jsou na nahlašování pálení zřízena speciální čísla, ale většina lidí o nich neví. Pro Jihomoravský kraj je to 950 640 400.

Jak jinak předcházet případným požárům z pálení biologického odpadu?

Základem je používat zdravý rozum a najednou pálit pouze rozumné množství. Nejčastěji dochází k požáru právě kvůli tomu, že hoří příliš velká masa, která je jenom svým sálavým teplem schopná podpálit nejbližší porost. Stejně tak i určení správného místa pro pálení, aby v okolí nebylo nic, co může chytit, a zároveň bylo vhodné podloží – aby například v okolí nebyly vzrostlé stromy, kterým mohou chytit kořeny. Při sobě by pak člověk měl mít ruční hasicí přístroj a zmiňovaný dostatek vody a nářadí, kterým se dá oheň kontrolovat, jako lopaty, hrábě, krumpáče a další. Ale zároveň i vhodné oblečení, v šusťákovce zkrátka není dobré dělat vatru. Jedním z nejrizikovějších dnů v roce byl i 30. duben, tradiční pálení čarodějnic, které je rizikové především tím, že ohňů je velké množství. Vyskytují se kolem nich intoxikovaní lidé s nedostatkem zodpovědnosti a prostředků ke zvládnutí možného požáru. Letos bylo požárů klasicky zvýšené množství, ale málokdy od toho vznikají velké požáry s velkými škodami. Je však časté, že chytne porost nebo křoví – ať už od ohňů nebo zábavní pyrotechniky. V rámci velkých akcí, jako je třeba Ignis Brunensis, můžou být občané v klidu, protože prostor je hlídaný dostatečným povinným požárním dozorem.

Co tedy dělat, pokud i přesto nastane nekontrolovatelný požár?

Volat národní linku 150. Ve většině případů dochází k telefonickému spojení až poté, co lidé nejsou schopni požár zvládnout. Tudíž jim vesměs doporučujeme, ať se ho nepokouší sami hasit, protože jim hrozí pouze nebezpečí poranění. Liší se požár od požáru. Je rozdíl mezi požárem domu a pole. Pokud hoří pole, nemají lidé takovou tendenci chránit svůj majetek, jako když jim hoří dům. V takovém případě by ale primárně měli zajistit, aby v domě nikdo nebyl a nikdo do něj nevcházel, protože jejich snaha o záchranu majetku může ohrozit jak jejich život, tak život zasahujících hasičů.

Zmiňoval jste zvýšené riziko nehod na vozovce. Jak se projevuje?

S příchodem hezkého počasí na jaře vyjíždí na silnice jednak sváteční řidiči, tak běžní řidiči, kteří neodhadnou své schopnosti a příliš si užívají jízdy a nesoustředí se na řízení a vozovku. Navíc se zvyšuje počet motorkářů na silnicích a dochází k velkému množství dopravních nehod. Je potřeba, aby řidiči byli v tomto období opatrnější, obzvláště vůči ostatním účastníkům silničního provozu. Měli by předvídat a počítat s tím, že na vozovce se vyskytují mnohem méně zkušené osoby a za každou zatáčkou může jet motorkář v protisměru. Nechci samozřejmě svalovat vinu jen na motorkáře, velmi často za nehodu nemohou, ale faktem je, že jsou na vozovce méně viditelní než běžné osobní auto.

S čím lidé na tísňovou linku volají nejčastěji, ale neměli by?

Pálení, omyly a zablokované telefony asi nemá smysl zmiňovat. V případě nebezpečného hmyzu má smysl volat hasiče pouze pokud se hmyz vyskytuje ve veřejném prostranství nebo v místě, kde přímo ohrožuje zdraví osob. Příkladem je, že pokud se vám uhnízdí roj včel ve vašem skleníku, máte zavolat včelaře a ne hasiče. Jediné, co vám na tísňové lince řeknou, je, že do skleníku chodit nemáte a máte si objednat profesionální firmu. Stejně tak by lidé neměli volat ohledně zabouchnutých dveří od svých bytů a domů, hasiči zkrátka nejsou zámečníci. Až na případy, kdy hrozí takzvané nebezpečí z prodlení. To je v překladu ohrožení života či majetku, takže pokud máte v troubě kuře, přijedeme vám otevřít, ale musíte počítat i s variantou, že budou domovní dveře naším zásahem poškozeny. Další z věcí, co důrazně nedoporučuji, je dávat malým dětem na hraní telefon. I bez sim karty a ze zamčeného zařízení se dovolají na tísňovou linku. Ačkoliv to možná zní vtipně, měli by si lidé uvědomit, že i tímto chováním blokují 112 pro hovory, které mohou zachránit život.

S čím lidé naopak nevolají a měli by?

Málokdy se stane, že by někdo volal s něčím opravdu důležitým opravdu pozdě. Jsou tu ale tací, přehnaní hrdinové, kteří si odmítají zavolat pomoc, aby náhodou neotravovali, a snaží se dopravit i přes těžká zranění po vlastní ose až do nemocnice. Takovým bych vzkázal, že spousta lidí si volá pomoc i pro opravdové maličkosti. Když dojde k jakékoliv události, je vždy lepší zavolat na tísňovou linku a dozvědět se odbornou radu nebo způsob, jakým postupovat. Od toho tam koneckonců jsme. Pokud nejde o zlomyslné hovory, vytáčení kapsou nebo nemluvňaty, tak se nikdy nemůže stát, že by se setkali s nepochopením a operátoři by se jim nesnažili jakkoliv pomoci. 

Klíčová slova: hasiči, HZS, požár, pálení, prevence, nehody

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.