14.05.2014 13:53


Guinness, ovce a já

Autor: Vendula Gregorovičová | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Všude dobře, proč být doma. Cestování je jeden z mých největších koníčků, pokud se tedy nejedná o cestu vlakem z místa bydliště do Brna, nebo vylehávání na pláži v Chorvatsku. Dobrodružné výlety, poznávání cizích kultur, životní zážitky, noví známí, to je dle mého názoru pravá podstata cestování. Jako svou zatím poslední destinaci jsem navštívila Irsko, věčně zelenou zemi obehnanou útesy, plnou ovcí, vřesovišť, alkoholu, dešťových přeháněk a extrémně ochotných lidí. Doopravdy.

Mou oblíbenou prokrastinační činností je sledování cestopisných videí a vyhledávání levných letenek do různých zemí světa. Nemám ráda cestovní kanceláře, raději si výlet zařídím sama. Když jsem objevila nízkonákladový let do Dublinu, bylo rozhodnuto. Za měsíc už jsem s dalšími dvěma kamarádkami přistála v irském hlavním městě. Kam teď?

Hned na letišti jsme potkaly milou paní v zeleném kostýmu, která nás navedla na autobus do centra,  jenž parkoval blízko našeho hostelu. I přesto jsme cestu k ubytování hledaly dvacet minut (jsem sice zcestovalá, ale nemám zas až tak skvělý orientační smysl). Při dvoudenním toulání Dublinem to ale nijak nevadilo, cestu jsme díky ochotným domorodcům našly vždycky. Stihly jsme všechno, od pivovaru Guinnesss přes fish & chips (ryba s hranolky) a památky až k legendárnímu červenému Temple baru, kde jsme se spřátelily se skupinou rozjařených Kanaďanů. 

Temple bar.

Několik dní na Dublin naprosto stačí, turistickým vyžitím by se dal přirovnat k Brnu. Po příjemně stráveném víkendu nám tedy nezbývalo nic jiného než se vydat prozkoumávat další části Irska.

Galway. Pro někoho příjemné přímořské město, pro mě a mé dvě kamarádky zpočátku malá noční můra. Neexistuje pro cestovatele asi nic horšího, než když se na vás v jedenáct v noci vykašle předem domluvený couchsurferový hostitel (pro nezasvěcené - couchsurfing.org je webová stránka, na které můžete vyhledávat nocleh zdarma u lidí po celém světě, o dalších zkušenostech s touto službou se dočtete zde). Pondělí pozdě večer, samy s batohy v cizím městě. Měly jsme jasnou vizi: potřebujeme alespoň internet, najdeme si hostel nebo první ranní vlak do Corku, dalšího města v našem cestovním plánu. K našemu velkému překvapení nám obyvatelé prvního domu, na který jsme před půlnocí zazvonily, poskytli nejen připojení k internetu, ale i nocleh. Zkuste si tak zazvonit u někoho v Česku. To, že píšu tenhle článek, je důkazem, že nás v noci ve spánku majitelé domu nezavraždili, jak jsme se částečně obávaly. Ráno na nás čekala i snídaně a dodnes s našimi zachránci udržujeme přátelské vztahy po síti a chystáme další, tentokrát plánovanou, návštěvu. Jak se to říká, risk je zisk?

Irská ovce.

Po Galway jsme procestovaly další irská města i vesnice, potkaly mnoho příjemných lidí, obdivovaly dechberoucí přírodu, naháněly stáda ovcí, jedly fish & chips, pily Guinness, povídaly si s řidiči aut a autobusů o naší cestě Irskem i životě v Česku. Po čtrnácti dnech jsme přiletěly domů naprosto vyčerpané a špinavé, ale nadmíru spokojené, se spoustou krásných fotek a zážitků na celý život. Irsko je země drsná, ale o to víc jsou její obyvatelé milejší a cestování v ní zajímavější.

Klíčová slova: Irsko, cestování, couchsurfing, cizina

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.