27.03.2020 07:52


Glosa: Vyautovaná sportovní žurnalistika

Autor: Vlasta Macháčová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

S existenčními problémy se kvůli koronaviru potýkají lidé napříč všemi obory. Nejinak je tomu i v žurnalistice. Co teď bude se sportovními novináři?

Sportovní žurnalisté si na reportáže z terénu ještě nějakou chvíli počkají.

Pandemie nového typu koronaviru s sebou do Evropy přinesla spoustu dosud neznámých problémů, zejména těch ekonomických. Denně slýcháme o malých podnikatelích, výstavářích nebo třeba lidech z gastronomie, kterým přísná karanténní opatření vzala živobytí. Žádají podporu od státu, cítí se ublížení a naštvaní. 

Hlasité stížnosti všech výše zmíněných v ústraní sleduje ještě někdo další. Skupina, která mlčí, ale trpí úplně stejně. Netuší, co teď bude, ani jak dál vykonávat svoji práci. Ano, modří už vědí. Řeč je o sportovních žurnalistech. 

Několik dní zpátky, když vláda zakázala diváky na velkých sportovních akcích, jsem nechtěně zaslechla rozhovor dvou cizích novinářů. „Naši sporťáci se bojí, co budou dělat, jestli jim všechny zápasy zruší,“ svěřil se první z nich. „Můžou třeba vydávat přehledy uplynulých sezón, pořád dokola. Než se to zase rozběhne,“ navrhl s úsměvem druhý. 

Jakkoli už tehdy panovala obava, že k rušení sportovních událostí dojde, ještě nebylo nic jisté. Sporťáci měli naději. Trvalo však jen pár dní, než ztratili i tu. Postupně skončily všechny rozehrané sportovní soutěže, pořadatelé se rozhodli o rok posunout fotbalové mistrovství Evropy, zrušit hokejový šampionát nebo odložit letní olympijské hry v Tokiu. Koronavirus nelítostně smetl veškeré dosavadní plány a převrátil život sportovních novinářů naruby. 

V prvních dnech krize sportovní žurnalistiky jsem si jednou večer ze zvědavosti pustila Branky, body, vteřiny. Zrovna vysílali přehled všech akcí, které pořadatelé zrušili. Byly to jedny z nejzvláštnějších sportovních zpráv, které jsem za dvacet let své existence měla možnost vidět. Nedávno jsem se zase nestačila divit, když ČT sport vysílala hokejový zápas z roku 2002. Ještěže ty archivy máme. 

Nic se ale nejí tak horké, jak se to uvaří. I v této nelehké a zdánlivě neřešitelné situaci mají sporťáci na výběr. Buď přesvědčí diváky, že stojí za to sledovat angolskou a bhútánskou fotbalovou ligu, ty ještě nikdo zrušit nestihl, nebo ze sportovních fanoušků udělají nadšence do historie a budou pokračovat ve vysílání dvacet let starých zápasů. Tak nebo tak, přeju jim hodně štěstí. Svět, ve kterém teď všichni budeme pár týdnů žít, totiž není sportovní žurnalistice ani trochu nakloněn. 

Klíčová slova: koronavirus, pandemie, epidemie, sport, žurnalistika, sportovní žurnalistika

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.