06.05.2020 18:06


Glosa: Místo cvičení eseje z tělocviku. A není to škoda?

Autor: Vlasta Macháčová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Když pandemie koronaviru znemožnila účast vysokoškoláků na prezenční výuce, zrušily se i univerzitní tělocviky. Vedení univerzity ale okamžitě přišlo s řešením; místo cvičení napíší studenti eseje. Je to ale skutečně dobrý nápad?

Studenti místo cvičení píší eseje. Foto: Flickr

Sportem ku zdraví. Tak nějak mohla vypadat původní myšlenka vedení Masarykovy univerzity, když se rozhodlo zavést dva semestry povinného tělocviku. Kdo je neabsolvuje, nemůže ke státnicím a nedostane titul. Kdo jich chce víc, musí si připlatit. Systém, který měl za normálních okolností hlavu i patu. To se ale změnilo s příchodem pandemie.

Už druhým semestrem učím na univerzitě zumbu pro české i zahraniční studenty. Letos jsme stihli v tělocvičně přibližně tři lekce, než nám ji zavřeli. Tancujeme přesto dál alespoň přes videohovory. Tím spíš mě překvapilo, když se mi před dvěma týdny ozvala jedna z mých studentek s nečekaným dotazem. „Prosím tě, a kam mám odevzdat tu esej?“ zajímalo ji. Esej?!

Ano, čtete správně. Pokud chtějí studenti za jarní semestr dostat zápočet z tělocviku, musí odevzdat esej. Vlastně ani tolik nezáleží na tématu. Historie badmintonu, já a posilování, k čemu je dobrá zumba… Místo toho, aby se tak mladí alespoň jednou týdně hýbali, teď sedí u počítačů a píší seminární práce. K čemu je dobrá zumba? To se dost pravděpodobně dozvím alespoň v jedné z těch čtyřiceti esejí, které si budu muset přečíst. Aktuálně mě spíš ale zajímá něco jiného. K čemu je, prosím vás, dobrá esej z tělocviku?

Neustále posloucháme, jak mají mladí málo pohybu. Jak jen sedí ve škole, u počítačů, či televize. Myšlenka povinného tělocviku se jevila jako skvělé řešení tohoto problému. Až doposud. „Esej jsem napsala, ale zápočet nechci, prosím. Zapíšu si ten tělocvik radši znova, příští rok,“ přišla mi zpráva od další studentky. Že mě někdo prosí, ať mu nedávám zápočet, to se myslím stalo poprvé a naposledy.

Pojďme si teď společně ujasnit jednu věc. Pro to, aby jeden našel zalíbení v rekreačním sportu, není třeba znát všechny jeho klíčové hráče, historii a pravidla. Stačí mít vedle sebe někoho, kdo vám danou aktivitu přiblíží, ukáže a pomůže si ji oblíbit.

Kdybych kdysi místo tanečních tréninků musela sedět u počítače a hledat zdroje k práci o nejlepším tanečníkovi v historii, dost pravděpodobně bych se už k tanci nikdy nevrátila. Nedělala bych věc, která pro mě teď znamená hrozně moc. Nepoznala bych, jak fajn může sport vlastně být.

Já se psaní sportovních esejí vyhnula, někteří ale podobné štěstí nemají. Tentokrát ne jako studentka, ale jako lektor univerzitního tělocviku, se obracím na vedení a prosím. Sáhněme si do svědomí a tohle už nikdy studentům nedělejme. Je to nejsnazší způsob, jak jim veškerý pohyb znechutit. A to je přece škoda.  

Klíčová slova: glosa, pandemie, tělocvik, esej, koronavirus

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.