16.04.2020 11:31


Glosa: Když jsi sám, jsi svým pánem

Autor: Karolína Lundová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Zákaz vycházení, vídání se s jinými lidmi, pořádání společenských akcí. Lidé jsou zavření doma a mnozí z nich musí čelit samotě. To není vždy úplně jednoduché, a tak jedinci utíkají do virtuálního světa. Internet je plný rad o tom, jak čas strávený v karanténě využít naplno. Nikdo už ale nezmíní, že nedělat nic je také v pořádku.

Hlasy v naší hlavě jsou mnohdy kritičtější než ty okolní (Foto: Karolína Lundová)

Samota je stav, kdy jedinec nemá dostatečný kontakt s jinými lidmi. Tento stav může být dobrovolný, kdy introvertovo srdce zaplesá, či vynucený. A právě samotu z donucení zažívá v době karantény velké množství lidí. Zákaz společenských akcí, styku s přáteli, mnohdy i rodinou. Nemožnost najít svoji spřízněnou duši, se kterou stráví zbytek svého života. Jedinec je zkrátka odkázán být sám se sebou mezi čtyřmi stěnami dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. Tento čas může využít k osobnímu růstu. Nicméně také je tu možnost nedělat nic a prostě jenom být.

Pro někoho je tato situace noční můra. Myšlenka, že by zůstal sám, ho děsí, a proto utíká do virtuálního světa. Stovky přátel na Facebooku, tisíce sledujících na Instagramu, známé tváře na platformě YouTube. Může se zdát, že člověk tedy nikdy není sám, dokud u sebe má chytrý telefon či svůj laptop. Opak je pravdou. Lidé, kteří sociální média užívají nadměrně, se mohou cítit osamělí mnohem více.

Právě celebrity s oblibou řeční o tom, že samotu musí lidé využít naplno. Je to čas, který mají lidé jenom sami pro sebe, nikdo je neruší, nikdo je nesoudí, nikomu se nemusí zavděčovat. Můžou dělat, co uznají za vhodné, avšak nejlépe něco seberozvojového. Teď je ten správný čas začít cvičit, přece jenom plavková sezóna se blíží. Pokud tedy nějaká vůbec bude, díky, koronavire. Číst knihy, především ty sluníčkářské, které je pořádně namotivují. Začít nové projekty, které lidé kvůli nedostatku času neustále odkládali, ale stále měli v hlavě to, že až je uskuteční, otočí se jejich život o 180 stupňů. Opomíjet by se neměla ani meditace, protože samota leze na mozek. A meditace psychické zdraví samozřejmě spasí.  

Člověk se bojí být sám se svými vlastními myšlenkami. Neustále potřebuje nějaké rozptýlení. Poslouchá muziku, podcasty, videa, má puštěnou televizi jen jako podkres, aby něco mluvilo. Protože kdyby bylo ticho, musel by začít poslouchat své vlastní myšlenky. A ty nejsou vždy tak sympatické jako motivační kecy, kterých jsou dnešní platformy plné. Když v pokoji někdo „mluví“, člověk si také nepřipadá tak sám.

Nikdo už nemluví o tom, že je také možné nedělat nic. Protože to se v dnešní době prostě nenosí. Pokud člověk není dostatečně produktivní a pozitivní, nemá postavu jako Viktorčin andílek Romee Strijd, načteno jako vysokoškolský profesor, nepraktikuje jógu či jiná očistná cvičení, není holt plnohodnotný mileniál. A to ani v době pandemie. Při příležitosti, která jim byla dána, aby se na chvíli zastavili. Přestali být těmi křečky v kolotoči povinností. Přestali se stále honit za věcmi, o kterých někdo řekl, že jsou správné a že se bez nich prostě nedá žít.

Nejlepší na samotě je, že lidi nikdo nesoudí. Když je totiž člověk v pohodě s tím, že si radši lehne místo běhání, že stále na břiše má tu zimní pneumatiku namísto letního pekáče buchet, že si radši pustí seriál místo toho, aby četl stostránkové knihy, nikdo ho za to nemůže soudit. Protože jediný, kdo je při samotě přítomen, je osoba, která to sama dělá a měla by s tím být ztotožněna.

Klíčová slova: samota, karanténa, volba

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.