14.05.2018 19:59


Glosa: Dvě, čtyři, šest nebo osm nohou. Nezvaní návštěvníci a život studentův

Autor: Jana Hemzová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Studentský život se může zdát na první pohled jako procházka růžovou zahradou. Alespoň tak o něm mluví naši rodičové a prarodičové. Když však přijde na studentské bydlení, měnil by se studenty málokdo. Všudypřítomný hluk, nepořádek, který ani nemusí být váš, a také všemožné druhy nezvaných návštěvníků. To všechno si alespoň jednou zažije každý vysokoškolák.

Jana Hemzová

Ve chvíli, kdy se čerstvý maturant dozví tu skvělou novinu, že byl přijat na vysokou školu, zavalí ho zcela jistě vlna nefalšované euforie. Zavolá mamince, obvolá tetičky, babičky a další příbuzné. Podívá se na to, kolikátý byl v pořadí přijatých studentů, možná se i začne poohlížet po nějakém seznamovacím kurzu. To všechno ale spojuje jedna emoce. Radost.

Pak ale přijde jedna z nejhorších záležitostí na studentském životě. Najít si bydlení. Nebo spíše místo na přespání. Budoucí vysokoškolák se tady totiž bude zdržovat pouze v noci, pokud tedy na ono místo večer či spíše nad ránem trefí. A tady už radost střídá zděšení.

Možností, kde se ubytovat, je milion. Můžeme je ale shrnout do dvou velkých skupin. Na koleje a takzvané priváty. Studenti vybírají různě. Někdo se žene na kolej s vidinou nekonečné zábavy a spousty nových bezva kamarádů. Někdo si naopak vybere bydlení na privátě kvůli většímu klidu a soukromí. Co naplat, obě skupiny budou dříve či později zklamané.

Život na kolejích zdaleka není tak vzrušující, jak se může zezačátku zdát. Ne ze všech spolubydlících si novopečený vysokoškolák udělá přátele. Když totiž přijde první zkouškové, jde do tuhého. Jeden by řekl, že se z rušných chodeb a pokojů stanou tiché knihovny. Chyba lávky. Pořád jsou tu lidi, kteří se neučí, nejí a snad ani nespí. Prostě ti, o kterých víte 24 hodin denně. Tomuto druhu se říká člověk všudypřítomný.

Se stejným problémem se však může potýkat také student s vlastním pokojem v bytě. I tady se může objevit ne až tolik vzácný druh člověka hlučného, popřípadě člověka hudebně (ne)nadaného. Oba tito tvorové o sobě dávají vědět rádi a často. Bojovat proti výše zmíněným druhům je téměř nemožné. Metoda demonstrativního vypínání WiFi routeru či důrazného zavírání dveří už není tak účinná jako v minulosti. Dá se říct, že s výše zmíněnými druhy je jakýkoli boj předem prohraný.

Pokud se však k neustálému hluku a otravným spolubydlící přidají ještě další nepřizpůsobivci jako mravenci nebo švábi, je studentův život takřka v troskách. Je pak pouze na zvážení, zdali je pro život a také psychiku náročnější výskyt parazitů dvounohých nebo těch s nohama čtyřma, šesti či osmi. Kombinace všeho je doslova děsivá. V takové chvíli totiž student slabší nátury zavolá domů, obvolá tetičky, babičky a další příbuzné a po prvním semestru se stěhuje zpátky k mamince.

Klíčová slova: vysokoškolák, bydlení, koleje, privát, paraziti, nezvaní návštěvníci

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.