21.10.2017 16:00


Generace Mileniálů potřebuje od zaměstnavatelů slyšet, co od nich očekávají

Autor: Lenka Čechová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Studentský servis

Studenti vysokých škol, ale i čerství absolventi jsou součástí generace Mileniálů. Zaměstnavatelé obtížně hledají cestu, jak tuto skupinu zapojit do pracovního procesu. Je potřeba je odlišně motivovat, zároveň ne vždy vycházejí z vysokých škol s dobrými pracovními návyky. Od ostatních se odlišují i neurologickými změnami, které se váží především k neustálému používání internetu a počítače.

Ilustrační foto

Praha - Je jim mezi dvaceti a třiceti lety a zaměstnavatelé mnohdy nevědí, co s nimi.  Část z Mileniálů po vysoké škole bojuje s nástupem do práce. Někdy to může být způsobeno také nepochopením jejich požadavků ze strany zaměstnavatelů. I proto se více než šedesát učitelů, studentů a zaměstnavatelů sešlo tento týden na konferenci pořádané vysokou školou Prague College, kde o problému diskutovali.

Podle učitele Daveho  Gannona nesou vinu i vysoké školy, které nedostatečně připravují studenty do budoucího života. Proto spolu musí vysoké školy a zaměstnavatelé více komunikovat. „Mělo by být jasné, co zaměstnavatelé od mladých lidí potřebují. My je to pak za ty tři roky ve škole můžeme naučit,“ shrnuje Gannon svůj názor a dodává, že je třeba mladé podpořit také ve sbírání pracovních zkušeností.

Důležitá je rovněž správná motivace. „Mileniálové musí vědět, proč věci dělají. Pak jsou motivováni. Možná si stejně pustí v pracovní době video nebo zahrají hru, ale snaží se. Jejich největší výhodou je, že věří, že mohou doopravdy změnit věci, protože jsou spojeni se světem,“ představuje své zkušenosti se zaměstnáváním Mileniálů Alex Raiman.

Mladí lidé jsou zahlceni možnostmi. Nevědí, čím začít a co si vybrat, proto řadu věci nedokončí. „Zároveň neumí přijímat kritiku. Chtějí být ve všem nejlepší, chtějí pracovat v týmech. Ale pokud se tým neshodne právě na jejich názoru, cítí se uraženi,“ uvádí Gannon nejčastější problémy, které při výuce Mileniálů zjistil.

Ke změnám dochází i z biologického pohledu. „Používání internetu má dopad na naše mozky. Dochází k oslabení spojů mezi vzpomínkami, snižuje se úroveň pozornosti. Dojmy jsou důležitější než fakta,“ představuje neurolog Martin Stránský možné dopady všudypřítomného internetu na vývoj lidské mysli. „Moji rodiče byli šťastnější, než jsem já. A já jsem šťastnější, než budou moje děti.“

Zároveň podle některých vědců dochází k pozastavení Flynnova efektu. Ten říká, že se průměrné IQ zvyšuje o zhruba dva až čtyři body za deset let. „Z knihy si také zapamatujete o třetinu více, než když si stejný text budete číst na obrazovce,“ upozornil Stránský na další problémy spojené s vlivem internetu na schopnosti člověka. „Mileniálové poměřují úspěšnost svého života počtem lajků a přátel,“ upozorňuje Stránský na odlišné vnímání světa.

Zároveň se však nejen zaměstnavatelé ale i učitelé mohou od generace Mileniálů učit. „Mileniálové se umějí prodat, to bychom se od nich všichni měli naučit,“ uvedl Raiman. „Kontakt s touto generací mě nutí zlepšit zpětnou vazbu. Musím se naučit, jak ji podat, aby ji Mileniálové vzali,“ popisuje Gannon jednu z věcí, ve kterých se zdokonaluje.

Do generace Mileniálů spadají lidé narozeni zhruba mezi lety 1985 a 2000. Tato generace, označovaná i jako Generace Y, vyrůstala v prostředí kulturních změn a technologického rozvoje. Na rozdíl od předchozí Generace X přišla do světa s většími možnostmi například v oblasti cestování. Po Mileniálech přichází na řadu Generace Z, pro kterou je internet a další technické vychytávky samozřejmostí už od narození.

Klíčová slova: mileniálové, zaměstnání, vysoké školy

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.