02.04.2019 21:02


Genealogie jako koníček?

Autor: Sára Davidová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Genealogie je pomocná věda historická, která se věnuje vztahům mezi lidmi ze společného rodového původu. Věda se zabývá buďto studiem jednotlivců nebo sledováním proměn jednotlivých druhů vztahů. Veškeré bádání vychází od jedince – buďto jako rodiče nebo jako potomka. Genealogie zkoumá jednak vztahy k předkům, tak i potomkům. Od toho se pak odvíjí i konečná podoba rodokmenu.

V březnu oslavila padesát let od založení Česká genealogická a heraldická společnost. U této příležitosti připravila nejrůznější akce, o které je velký zájem jak mezi pamětníky, tak i širokou veřejností. Také na facebookových skupinách, věnujících se této vědě, přibývají každý týden desítky fanoušků. Jedním z badatelů je i Erik Machač, který se genealogii věnuje ve svém volném čase přibližně sedm let. Erikovi je třicet dva let a při rozhovoru vyžadoval tykání.

 

Jak ses začal o genealogii zajímat?

Vždycky jsem se zajímal o dějiny, baví mě číst knihy z válečného období, pamětnické záznamy o historii vesnic a podobně. Toto všechno s genealogií tak trochu souvisí. Začalo to ale tak, že jsem byl na výstavě v městském muzeu v Hustopečích, kde mi slečna navrhla, ať se zkusím podívat na stránky Actapublica. Je to web, který zveřejňuje záznamy z matrik České republiky a Rakouska. Člověk si zde může například podle jména obce najít záznamy matriky z blízkosti jeho bydliště. Platforma Actapublica mě tak nadchla, že jsem tomu začal věnovat velkou část svého volného času.

Co tě na tvorbě rodokmenu a dohledávání informací zaujalo nejvíce?

Přijde mi fascinující, že tímto způsobem můžu alespoň nějak nahlédnout do života mých předků. Zajímám se především o to, kde žili a jakou prací se živili. Historické záznamy mi umožní vytvořit si představu o době, ve které se narodili a v jakém prostředí prožívali své životy, co tehdy měli za radosti i starosti.

Jak náročné je takové vyhledávání? Měl jsi někdy problém s přístupem k archivům?

Jako badatel amatér jsem zatím nenarazil na žádné vetší komplikace. Ve většině archivů v České republice jsem se setkal s velmi ochotnými lidmi, kteří mi vždy poradili kde co hledat.

Oslovuješ při hledání i organizace, které například zprostředkovávají kontakty na profesionální genealogy?

Jsem v kontaktu jednak s dalšími nadšenci z genealogických serverů a facebookových skupin, a také s potomky odsunutých Němců z Jižní Moravy. Kontakty na něj sem sehnal na webových stránkách německých matrik a obrátil se na ně s prosbou, jestli by mi nemohli poradit ohledně seznamů odsunutých lidí a válečných hrobů. Jeden pán mi ale celkem jasně naznačil, že někomu, kdo patří k národu, který jeho předky vyhnal, nebude s ničím pomáhat. A také nepomohl.

Do kterého století se dá linie rodu obyčejně dohledat?

Pokud není badatel ze šlechtického rodu, tak přibližně do sedmnáctého až šestnáctého století. V mém případě pak nastal problém s tím, že nemám pořádně načtené písmo. Například gotické písmo z osmnáctého století „švabach“ nebo škrabopis zapisovatelů. V začátcích jsem se hodně obracel na pomoc zdatnějších čtenářů matrik z Actapublica, v současnosti už rozeznám písmena jmen v mojí rodové linii. Velkým pomocníkem jsou i klíče zveřejněné na internetu, podle kterých se dá v matričních zápisech orientovat.

A dostane se ke všem archivním záznamům i obyčejný člověk?

Pokud se jedná o potomka v přímé linii, či blízkou rodinu vyhledávané osoby, tak ano. Pokud ne, tak to je trochu oříšek. Pak může člověk do matriky nahlédnout a udělat si výpisy, pokud jsou záznamy starší víc než sto let v případě knihy narození, a sedmdesát pět let v případě manželství a knihy úmrtí.

Je v České republice při hledání předků nutné umět více jazyků?

Určitě. Konkrétně se hodí němčina a latina. To jsou jazyky, ve kterých byly matriky na našem území psány.

Jak rozsáhlý rodokmen svojí rodiny jsi doposud sestavil?

Momentálně mám rodokmen čítající deset generací. Ve vývodu, což je ve zkratce přehled všech přímých předků z matčiny strany, mám přibližně 200 lidí. To je ale oproti jiným genealogům celkem slabé číslo.

Je mezi tvými předky nějaký známý rod?

To bohužel ne. (směje se)

Ale nějaká zajímavost se tam určitě najde.

Zajímavostí je nejspíš to, že i přestože se mé příjmení objevuje už v první matrice Hustopečí jako „Machač“, tak jeden z mých předků přišel do Horních Bojanovic koncem 17. století z Kyjovska jako Macháček. Farář ale jeho potomka zapsal jako Machače a od té doby naše linie existuje jako rodina Machačova.

Vytváříš rodokmeny i někomu dalšímu?

Ne, protože jsem amatér a mám dost práce jen s tím svým.

Takže to je časově náročný koníček?

Celkem dost, někdy člověk prosedí desítky hodin u počítače, než se mu podaří najít hledaný zápis. A to je jen jedna část. Žrouty času jsou i návštěvy matrik, archivů nebo hřbitovů.

Genealogie se nevěnuje pouze rodovým liniím, ale také například historii domů. Zajímáš se i o tuto oblast?

Historie mě zajímá celkově. V matrikách tedy hledám i informace o budovách a nejrůznějších místech. Zajímají mě primárně ty, které se nějak pojí s mými předky. Například jsem našel dům, ve kterém se narodil můj praděda. Byl jsem se na něj podívat ve Vídni. Dalším místem, kam bych rád jel, je vídeňský kostel, ve kterém měli svatbu mí praprarodiče.

Máš ve svém bádání vytyčen nějaký cíl? Něco, co bys chtěl zjistit?

Cíl nejspíš ne, v tomto odvětví si ani přesný cíl stanovit nejde. Vždy se objeví něco nového, co člověka posune někam dál. Snažím se teď ale najít zmínky o svojí prapratetě, která byla donucena odejít z Brna při odsunu Němců z Moravy. A samozřejmě chci svůj rodokmen co nejvíce rozšiřovat. 

Klíčová slova: Genealogie, rodokmen, matrika, historie, rodiny

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.