25.04.2017 20:22


Fotoreportáž: Permakultura není jen zahradničení

Autor: Marta Svačinová | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Účastníci víkendového kurzu se naučili základní principy permakultury. Také zjistili, jak poznávat a pěstovat některé jedlé plevele z louky i zahrady a jak si založit vlastní pěstírnu hub v dřevených špalcích listnatých stromů. Certifikát o jeho absolvování mohou uplatnit téměř všude ve světě. Postup kurzu Úvod do permakultury je totiž na každém místě velmi podobný. 

Merboltice na Děčínsku – Posedět si hodinu denně na stejném místě třeba na zahradě nebo u potoka. Ztišit se a pozorovat krajinu kolem sebe. Porozumět základním principům přírody a aplikovat je na vlastním pozemku je podle permakultury nejjednodušší cestou ke kvalitnějšímu životu šetrnému vůči životnímu prostředí. Spolek Hvozd uspořádal v Merbolticích na konci dubna víkendový kurz permakultury. Lektorka Kateřina Horáčková vysvětlila její základy, které spočívají v navrhování udržitelných lidských sídel inspirovaných vzory přírody.

Foto: Marta Svačinová.

Permakultura využívá tradční postupy a kombinuje je s novými vědeckými poznatky. Účastníci kurzu v Merbolticích na vlastní kůži zažili, že permakultura není pouze o efektivním designu zahrady a kompostování. Mimo péči o zemi se snaží také o spravedlivé rozdělování přebytků a zdravé fungování společnosti. "Nic není tajné. Sdílíme vše včetně neúspěchů," prozradila lektorka Horáčková zájemcům.

Foto: Marta Svačinová.

Pro některé účastníky bylo před začátkem kurzu neodmyslitelným symbolem permakultury sázení do tvaru spirály. V jeho průběhu však pochopili, že ji má smysl vytvářet jen na některých místech. Permakultura učí tomu, aby lidé většinu času vyhrazeného pro svůj pozemek věnovali jeho plánování na papíru. Důsledná analýza každého z prvků a propracovaný design by podle ní měly zabrat osmdesát procent. 

Foto: Marta Svačinová.

Účastníci kurzu se také dozvěděli, jak šetrně zacházet s vodou. Nejsilnějším zážitkem byla pro některé suchá venkovní toaleta, jejímž obsahem se budou později hnojit například ovocné stromy.

Foto: Marta Svačinová.

Některé houby, jako je například hlíva ústřičná nebo polnička topolová, mohou lidé pěstovat na dřevě listnatých stromů a v hlíně. Lektorka Horáčková zúčastněným vysvětlila, že nejlépe rostou na měkkém dřevě, třeba břízovém nebo osikovém. Na dřevě tvrdém, které má například dub a jabloň, rostou sice pomaleji, o to déle pak ale plodí.

Foto: Marta Svačinová.

Špalky dřeva musí být maximálně dva měsíce staré od uřezání. Účastníci kurzu zhruba půl metrové špalky nejprve ořezali na koncích, vyvrtali dírky a pak vyřezaná místa naplnili kupovaným podhoubím hlívy ústřičné a polničky topolové. Podhoubí pak na dřevě zafixovali lepicí páskou a předali lektorce. Ta je nechá nejprve v igelitovém pytli. Po několika měsících je zakope do země, kde vydrží plodit i čtyři roky.

Foto: Marta Svačinová.

„Nejlepší obnovitelný zdroj energie je člověk. Nají se, vyspí a může pracovat dál,“ řekla Horáčková. Připoměla pak účastníkům, aby lidskou energii nepřečerpávali a nezapomínali odpočívat.

Foto: Marta Svačinová.

Dezinfekci pořezaného prstu slivovicí spojili účastníci s její degustací a sledováním různých prvků v krajině. Základem permakultury je totiž především pozorování a plánování.

Foto: David Vereš.

Na kurzu se střídal sníh se sluncem. Dubnové počasí ale účastníky kurzu v očkování hub nezastavilo, i když museli většinu plánovaných aktivit probrat pouze teoreticky.

Foto: Marta Svačinová.

Jeden člověk podle slov Kateřiny Horáčkové planetu nezachrání. Účastníkům kurzu prozradila, že je podle ní nesmyslné usilovat o naprostou soběstačnost. "Omezme svou spotřebu v rámci daných zdrojů," vyzvala je.

Foto: Marta Svačinová.

V kuchyni se dají používat i jiné než kulturní byliny a plody z ovocných stromů. Salát z čerstvě natrhaného plevele, jako je například česnáček lékařský, účastníkům kurzu chutnal více než z kupovaného špenátu.

Foto: Marta Svačinová.

Účastníci kurzu se naučili i správnému kompostování organické hmoty a mulčování, které poskytuje živiny pro pěstování rostlin. Mulčování spočívá v překrývání odkryté půdy, na které se pěstují účelové plodiny, biomateriálem. Většinou se používá seno nebo čerstvě posekaná tráva. Lektorka Horáčková doporučila nechávat vytrhaný plevel bez semen rovnou na záhonku.

Za zakladatele permakultury jsou považování Bill Mollison a David Holmgren. Její rozvoj nastartovali v sedmdesátých letech v Austrálii. Význam permakultury se od té doby posunul od zahradničení více ke společnosti. Čím dál víc se aplikuje v různých komunitách, jako je například Spolek Hvozd.

Klíčová slova: permakultura, udržitelnost, soběstačnost

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.