04.12.2016 14:23


Fotbalové hřiště u Nasavrk skrývá tuny odpadu

Autor: Lada Součková | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Skládka Nasavrky prošla před dvěma roky i přes protesty místních rozsáhlým rozšířením. Vyzdvihování negativních vlivů skládky na životní prostředí a na kvalitu života lidí v okolí, o které se aktivně postarali obyvatelé všech okolních obcí, přesto nezabránilo navýšení skládky o 15 metrů. Odpad se tak bude do Nasavrk vozit až do roku 2024. Redaktoři STISKu se vydali do Nasavrk, aby okolí skládky prozkoumali.

Nasavrky - Když vyjíždíme z Chrudimi směrem na Trhovou Kamenici, již ze Slatiňan můžeme v dáli zahlédnout vysoký kopec, který se od ostatních velmi liší. Jedná se o nejvyšší kopec v okolí s výškou 545 metrů nad mořem. Řidiče brázdící rušnou silnici ale na první pohled nejspíš nezaujme. Pokud ho však budeme pozorovat pozorněji, zjistíme, že tady něco nehraje. Nic jiného než tráva na něm totiž neroste. Žádný strom. Žádný keř. Žádná květina. V trávě se navíc střídají světlé a tmavé pruhy jako na fotbalovém hřišti. V tu chvíli se pro nás tento zelený obr stává nepřirozenou hroudou v krajině, která přitahuje naši pozornost. Ve skutečnosti je tento kopec skládka u Nasavrk, která zde byla založena městem již v osmdesátých letech.

Po příjezdu na rozbahněnou cestu se před námi tyčí obrovská travnatá hromada, kterou nelze přehlédnout. Celý prostor je oplocen, vstupní brána je zavřená a dovnitř jen tak někoho nepustí. Vedle stojí světlá budova, která je oproti skládce opravdu maličká. U sebe má ještě plechový přístavek, který nese bílou plachtu s logem firmy, která je provozovatelem skládky.

Vydáváme se kolem plotu s odhodláním skládku obejít a míjíme asi čtyři nákladní auta, která odpad přiváží. Do Nasavrk se sváží odpad z Pardubic, Chrudimi, Slatiňan a dalších měst. Tato strana skládky je zasypaná a zatravněná a kolem plotu jsou vysazené mladé borovice, které brání ve výhledu na harampádí pohozené na zemi. Čím víc se vzdalujeme silnici a postupujeme k lesu, tím víc se nám odkrývá pravá tvář skládky i s jejím nepříjemným odérem. Do nosu se nám prodírá štiplavý pach hnijících odpadků. Zde ta děsivá hromada odpadu není zasypaná a pestrobarevná mozaika odpadového materiálu je vystavena okolní krajině.

Na holých stromech visí igelitové sáčky jako ozdoby na vánočním stromečku. Úlet odpadu je zřejmý. Na plotě jsou čerstvě nainstalované sítě, které mají poletujícím odpadkům zamezit, aby pronikly do krajiny. Sítě nejsou však dostatečně vysoké a nedokáží zabránit všem igelitovým a papírovým vetřelcům. "Lidem na kraji Ochoze přistane na pozemku takové množství odpadu, že úklidová služba nasbírá třeba pět velikých pytlů," komentuje problém organizátor petice Ondřej Nekvapil, který bydlí nedaleko a i on ze svého pozemku pravidelně uklízí nalétané odpadky.

O kus dál se rozprostírá betonová nádrž plná špinavé vody, která na sobě nese mastný povlak. Tato odpadová jímka má pohltit znečištěnou vodu, která stéká ze skládky, v minulosti však jímka několikrát přetekla. Na vodní hladinu dopadají dešťové kapky, jež se okamžitě stávají součástí vodního pekla, které v jímce kraluje. Z nádrže vede načervenalá roura, jejíž hrdlo ústící za plotem plive do krajiny kapky znečištěné vody. V půdě tak vzniká říčka, která do hlubin lesa odvádí oranžově zabarvenou vodu, tam se nejspíše vlévá do nedalekého Libáňského potoka, který musíme po kluzkých kamenech překročit, abychom mohli pokračovat v naší cestě. Na hladině klidného potoka vznikají veliké bubliny a tvoří se pěna, pod hladinou se nic nehýbe, život tam již dávno vyprchal.

V lese se prodíráme křovisky a nacházíme dokonce i ostružník. Jeho plody jsou však jakoby zašedlé a smutné, rozhodně si je sem nikdo trhat nechodí. Když se skláníme nad churavou rostlinou, z ničeho nic k nám doléhá ohlušující hluk. To vrčí kompaktor, obrovské ocelové monstrum podobné bagru nebo traktoru, které má na kolech ocelové trny. Právě vytáčí motor do vysokých otáček, aby se mu podařilo vyjet na horu z odpadků. Nahoře na té hoře přejíždí smetí a zhutňuje ho nebo ho překrývá zásypem. To vše za uširvoucího hluku. Rámus a nepříjemný pach nás nutí s rukama na uších přidat do kroku a přiblížit se tak k bráně – místu, kde jsme minivýlet započali a kde nyní čeká další odpadový vůz na to, až bude moci hromadu zase o něco navýšit.

Klíčová slova: skládka, odpad, nasavrky

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.