20.10.2017 17:27


Fňukat nemá smysl, musíte vědět, co chcete, říká průvodkyně Jana

Autor: Tomáš Siřinek | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Před čtyřmi lety Janu vyhodila dcera na ulici. Kvůli špatnému zdraví pobírá invalidní důchod. K důstojnému životu to ale nestačí. Už dva a půl roku si přivydělává provázením lidí po Brně skrze projekt Brnem s lidmi bez domova.

Video

Autor: Tomáš Siřinek

Průvodkyně Brnem s lidmi bez domova Jana

Průvodkyně Jana. Foto: Tomáš Siřinek

Brno – Na ulici se Jana ocitla před čtyřmi lety. Po tom, co ji dcera vyhodila z bytu. Že je bezdomovec, je to poslední, co byste si o ní řekli. Když jí přebývají peníze nebo oblečení, pomáhá ostatním bezdomovcům. Ale jenom těm, co nepijí alkohol. „Tatínek vždycky říkal, že to co dáváš druhým, to se ti vrátí zpátky," vzpomíná.

Jak dlouho už lidi po Brně provázíte?

Asi dva a půl roku. Možná o trochu déle. Viděla jsem letáky, že se podobné prohlídky dělají v Praze. Potom jsme se domluvily s organizátorkou brněnských průvodů Kristýnou Minaříkovou a začala jsem provázet zájemce tady po Brně. Byla jsem úplně první.

Proč jste se ocitla bez domova?

Dcera si našla přítele a po nějaké době řekla mi z domu pryč. Podala žádost na úřad a odhlásila mě z trvalého bydliště. Říkala, že si našla práci, vydělala peníze a že má strach, aby ji maminka neokradla. Nebo aby jí kvůli mé insolvenci nesebrali majetek. Jenomže v té insolvenci jsem byla, protože jsem jí chtěla zařídit byt. A skončila jsem na ubytovně. Bez domova jsem už čtyři roky.

Byla jste za tu dobu i mimo Brno?

To víte, že byla. S přítelem jsme nachodili až padesát kilometrů za den. Na ženskou toho vydržím hodně. Byli jsme v Žižkově, ve Strážnici, v Trenčíně. Jednou jsme spali v mínus šesti stupních ve stodole ve Věstonicích. Bez ponožek. A mohla bych pokračovat.

Jaký je váš nejhorší zážitek?

Těžko vybírat. To by bylo na celou knížku. Setkala jsem se snad se vším. S vyhrožováním, vydíráním, s násilím i se sexuálním obtěžováním. Chlapi se mě třeba ptali, jestli s nimi půjdu za krabičku cigaret. Vždycky jsem je odmítla, je to pro mě odporné.

Jak vycházíte s ostatními lidmi bez domova?

Záleží na typu. Pokud jsou to lidi špatní a zlí nebo ožralové a feťáci, tak musíte rychle pryč. Jinak si ale lidi musí pomáhat. Když máme navíc, dáváme jídlo nebo oblečení. Také kupujeme žrádlo pro potulná zvířata.

Kde tu v Brně nocujete?

S přítelem spíme po ubytovnách nebo po nonstopech. Ne všude se ale dá přenocovat. Záleží, koho tam zrovna potkáte. Jestli máte štěstí a nejsou tam nějací agresivní nebo opilí lidé, tak máte šanci se vyspat. Nedávno tam jeden bezdomovec bezdůvodně poštval na přítele psa.  A taky tam utratíte dost peněz.

Dostáváte od státu nějaké peníze?

Mám invalidní důchod. Dostávám měsíčně 7120 korun. V nonstopu běžně necháte za den asi 250 korun. Do toho si přivydělávám provázením lidí po Brně. Člověk se musí snažit, aby mu šlo štěstí vstříc.

Máte do budoucna nějaké cíle?

S přítelem se chceme dostat do Rakouska. Čeká tam na něj dědictví. Taky bych se ráda naučila německy a anglicky. A pokud to půjde, sehnat si pejska. Ale nejdůležitější pro mě je, abychom byli s přítelem spolu.

Klíčová slova: Brnem s lidmi bez domova

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.