01.10.2018 23:24


Fejeton: Malá velká bitva v Lužánkách

Autor: David Studnický | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

To si tak člověk v zápalu ojediněle uvědomí, že by měl konečně začít něco dělat pro své zdraví a vypraví se na poklidnou odpolední nedělení procházku Lužánkami. Slunce svítí, obloha téměř bez mráčku a zelenající porosty zakrývající rozkopané ulice, což budí dojem, že vše je v pořádku v městě brněnském. To si tak člověk jde Lužánkami a najednou mu přistane rána na hlavu. To takhle člověk s údivem zjistí, že předmětem úderu byl polštář.

Přede mnou se objeví vyzyvatel – muž středních let, vášnivě šermující polštářem ve vzduchu. Rychle se snažím zhodnotit situaci, zda jsem opravdu v Lužánkách a zda mne onen úder do hlavy neomráčil - přeci jen i polštář může být vražděný nástroj. A co víc, nastupuje panika, neboť zjišťuji, že jsem obklíčen dalšími polštářovými bandity.

S vidinou jisté smrti se loučím se světem. Vzpomínám na své mládí, léta strávené na dětských táborech, první lásky i počty vypitých káv během zkouškového. Najednou jsem však vhozeným polštářem vyzván, abych bojoval o svůj holý život. Pozvednu tedy svou zbraň a vrhám se na protivníka.

Je zřejmé, že mé bojové nasazení muselo v řadách nepřátel vyvolat chaos a strach, neboť se část z nich obrací proti sobě a mlátí se polštáři hlava nehlava. Proti mně stojí urostlý bojovník, výška tak metr dvacet a odhaduji mu tak sedmý rok života, vyzbrojen dvěma polštáři, mající válečný potisk kočiček. Je snad každá kočička na jeho zbrani zářezem značící počet poražených nepřátel? Vyměníme si pár úderů a hledáme si nového protivníka.

Po chvíli lítých bojů je vyhlášena pauza. Pitný režim je třeba dodržovat, a tak každý z bojovníků nabírá síly po svém – mladší pijí odvary co jim přinesli jejich rodinní panoši, veteráni se posilňují elixíry z ohnivé vody. Během odpočinku jsou do bitvy verbováni nic netušící kolemjdoucí, přičemž je použito velice efektivních donucovacích prostředků – pár ran polštářem, což vede ke zcela dobrovolnému přísunu nových bojovníků. Ať už je žene strach, vidina gladiátorské slávy či pomsta za obdržené údery, to ví jen Bůh.

Hlava mi víří v otázkách. Cožpak nemají lidé nic lepšího na práci, než se mlátit polštáři? Rozumím dětem, ale dospělí? Avšak během výměny několika přátelských ran do hlavy nacházím osvícení. Cožpak nejsme všichni ve své podstatě stále dětmi? Cožpak nemá každý čas od času zapomenout na své povinnosti a jen se bavit? A cožpak není polštářová bitva skvělým prostředkem pro onu zábavu? Děti nebo dospělí, vždyť je to jedno, na bojišti je si každý roven.

Závěrem je třeba říct, že pořadatelé této polštářové bitvy mysleli pokrokově. Všem zúčastněným bylo dopředu avizováno, aby vybírali své zbraně pečlivě. Každý správný bojovník ví, že ačkoliv kilo peří váží stejně jako kilo polyesteru, tak bude vhodnější zvolit umělinu, aby lužánecké koloseum zůstalo čisté. Je to sice k neuvěření, ale v průběhu akce nebyl zraněn ani jeden z účastníků a roztrhnut žádný polštář.

Klíčová slova: stisk, fejeton, polštář, polštářová bitva, Lužánky, bitva

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.