01.05.2015 23:53


Ex Machina: Budeme jednou s roboty i spát?

Autor: Nejedlíková Lenka | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Lze se zamilovat do někoho, kdo myslí pomocí gelu v plastové kouli? A může tahle koule ovládnout a přechytračit lidský mozek, který ji pomáhal vytvořit? Odpověď hledají tvůrci nového americko-anglického sci-fi snímku.

„Šel bys se mnou na rande?“, ptá se umělá inteligence uložená v dokonale napodobeném ženském těle. „Ano.“ Takto možná vypadá budoucnost lidstva. Ale třeba také jen dramatické sci-fi, které zabaví, donutí k zamyšlení a rozvíří diskuzi, zda je film opravdu tím, čím se snaží být, a zda není pár filozofických citátů prohozených hlavními hrdiny jen nálepkou, která filmu dodává na kvalitě.Lenka Nejedlíková. Autor: Lubomír Dohnal

Do děje diváka uvede zvuk helikoptéry, která přepravuje mladého programátora Caleba, ztvárněného irským hercem Domhnallem Gleesonem alias Billem Weasleyem z filmů o Harrym Potterovi či nesmělým cestovatelem v čase z filmu About Time. Cílem cesty, kterou Caleb vyhrál ve firemní soutěži, je sídlo jeho geniálního zaměstnavatele Nathana (Oscar Isaac). Calebův podpis mlčenlivosti nicméně mění dovolenou na technologický experiment. Následují každodenní sezení s Avou (Alicia Vickander), robotem s umělou inteligencí. Při nich se odehrávají rozhovory o obyčejných věcech, ale následně také flirt a nečekané odhalení. Tenhle pobyt není výhrou a Caleb není jen náhodným výhercem. Nathan není Calebovým přítelem, jak se na začátku zdálo. A jaká je doopravdy umělá inteligence se divák, Nathan i Caleb dozvědí až v posledních minutách filmu. Dá se říct, že příběh dokončuje myšlenku amerického snímku Ona režiséra Spika Jonzeho, který naťuknul otázku lásky mezi člověkem a uměle vytvořeným mozkem.

Film je režisérským debutem scénáristy Alexe Garlanda, známého za snímky Sunshine nebo 28 dní poté. Všechny tři filmy spojuje základ science fiction, ale zatímco Sunshine si hraje s dobrodružstvím a film 28 dní poté má hororový námět, Ex machina je spojením vědeckých možností a dramatu, stojícím na dialozích hlavních postav. Ty místy možná zbytečně podsouvají filozofické myšlenky, zároveň jsou však nosnými pilíři citové složky filmu. Jsou to právě dialogy mezi flirtující Avou a rozpačitým Calebem, které odpovídají na to, zda člověk může něco cítit k uměle vytvořené mysli. A nechybí ani odpověď na otázku, jak je to s takovými roboty po sexuální stránce. Závěr filmu je, vzhledem ke komorní atmosféře, ve které se celý příběh vyvíjí, zbytečně razantní a akční.

Na druhou stranu se tvůrcům podařilo vytvořit film z velmi nízkého rozpočtu, který si kromě příznivců sci-fi užijí i jedinci neholdující vědě nebo akčním scénám. Také milovníci romantických námětů, norské přírody a supermoderních staveb odpustí filmu jeho nadnesenost. A mužům nezbývá než se zamyslet nad tím, zda ztrácet čas s obyčejnými smrtelnicemi, nebo si počkat, až bude sériově vyráběná Ava k dostání v obchodech.

Klíčová slova: ex machina, robot, umělá inteligece

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.