04.04.2016 18:47


Evropské elity prokazují tváří v tvář teroru svoji bezradnost

Autor: Jakub Dostál | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Od útoků sebevražedných atentátníků v bruselském metru a letišti uplynuly téměř dva týdny. Během této doby se vyděšení Evropané dočkali od většiny vedoucích představitelů svých států obvyklého ujištění o posílení bezpečnosti. Byli vyzváni k tomu, aby se nenechali zastrašovat terorem, ale nikdo jim nedokázal zaručit, že se nic podobného znovu nestane. V kontextu podobných prohlášení z minulosti už slova o odhodlání nepůsobí z úst politiků věrohodně.

Autor článku | Foto: Simona Zpěváková

Při teroristických útocích na letiště a metro v Bruselu zahynulo třicet čtyři lidí. Obyvatelé Evropy byli následně svědky patetických prohlášení předních evropských politiků, podle kterých je cílem teroristů ohrozit svobody Evropanů. Není přitom jasné, proč by mělo být pro teroristické skupiny podstatné, jestli je v Evropě svoboda a demokracie nebo diktatura. Radikální islamisté jsou ochotní bojovat proti diktátorům stejně jako proti liberálním demokraciím. Jejich cílem je nastolení vlády jejich ideologie postavené na základě radikálního výkladu islámu, ne boj proti nějakému konkrétnímu státnímu uspořádání nebo pojetí svobody.

V minulých dvou desetiletích bylo symbolem evropského terorismu Rusko. Stovky lidí umíraly v beslanské škole, v divadle v moskevské Dubrovce nebo například na letišti Domoděvu. Evropské elity sice navenek vyjadřovaly soustrast, ale celým veřejným prostorem se prolínaly cynické poznámky, podle kterých bylo Rusko za útoky odpovědné pro svoje válečné kampaně na Kavkaze. V posledních letech se situace začíná obracet a jsou to právě státy Evropské unie, které jsou nejčastějším dějištěm rozsáhlých teroristických útoků. Málokoho z těch, kteří nešetřili škodolibými poznámkami vůči Rusku, napadne dnes prohlásit něco podobného. Islámský fundamentalismus ohrožuje Rusko stejně jako jiné evropské státy a překlenutí vzájemných sporů pro společné dobro je v zájmu obou stran.

Vedoucí představitelé Francie, Belgie a řady dalších evropských zemí se snaží proklamovat nová bezpečnostní opatření, která mají podobným útokům zabránit. Už se však raději ani nesnaží zodpovědět dotaz, proč to nešlo po útocích v Paříži z listopadu a ledna minulého roku. Ve stejnou dobu, kdy se v Bruselu chystaly atentáty, finalizovali belgičtí policisté dopadení teroristy Abdeslama, který je podezřelý z podílu na útocích v Paříži. Ani s takto mimořádnými bezpečnostními opatřeními tedy nebyli příslušníci bezpečnostních složek schopni město ochránit před terorem. Podobně jako se po útocích v Paříži zpřísnila bezpečnostní opatření na stadionech a kulturních akcích, nyní přišla na řadu letiště a metra. Jako by zodpovědní lidé nechápali, že cílem teroristů jsou obecně jakákoliv místa, kde se shromažďuje ve stejnou dobu velké množství lidí a výběr míst pro konkrétní atentát je tedy daný spíše momentální situací.

Stále dokola opakovanou mantrou je snaha nespojovat fenomén terorismu v Evropě a současnou uprchlickou krizi. Odpůrci této teze argumentují tím, že útočníci jsou již členy generace narozené v západoevropských zemích a s příchodem statisíců muslimských uprchlíků v průběhu posledních měsíců tedy není možné hledat souvislosti. Možná mají částečně pravdu. Nabízí se však otázka, jestli to je skutečně tak dobrá zpráva. Útoky spáchali lidé, kteří v Evropě prožili život, a přesto v ní našli motivaci k tomu, aby ze sebe udělali živou bombu, která zahubí desítky nevinných obětí. Problém islámského fundamentalismu se tak týká i lidí, kteří jsou rodilý Evropané. Je to důkaz toho, že Evropa nezvládá ani integraci přistěhovalců, kteří do ní přicházeli v nesrovnatelně menším počtu v průběhu mnoha let. To může vypovídat o tom, jak bude Evropa schopná efektivně začlenit miliony migrantů, kteří mohou dorazit v průběhu několika let. Je to tedy spíše argument proti vstřícnému postoji k přijímání uprchlíků, i když se to tak na první pohled nemusí zdát.

Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Frederica Mogheriniová se po útocích rozbrečela na tiskové konferenci. Za situace, kdy bylo nutné dát najevo pevnost a odhodlanost, dostal svět tímto výstupem vyobrazení evropské bezmocnosti a bezradnosti. Budoucnost takové Evropy je nejistá.

Klíčová slova: Francie, Belgie, Brusel, terorismus, Evropská unie

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.