19.05.2016 15:45


Eurovize 2016 aneb nepolitická soutěž ovlivněná politikou

Autor: Markéta Weinlichová | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Hudební soutěž Velká cena Eurovize, které se účastní zástupci členských zemí Evropské vysílací unie, označují její pořadatelé za nepolitickou. Nutno ale říci, že jejich posuzování hrozby politických projevů, je přinejmenším diskutabilní. Na jednu stranu zveřejnili seznam zakázaných vlajek, které by k těmto nežádoucím projevům mohly vést. Na stranu druhou povolili ukrajinské zpěvačce text s politickým podtextem.

Markéta Weinlichová (Foto - Markéta Puldová)

Když pořadatelé Eurovize na počátku května zveřejnili seznam devíti vlajek, které si diváci nemohou přinést na finálový večer ve Stockholmu, vzbudilo jejich rozhodnutí řadu nesouhlasných reakcí. Což o to, zákaz vlajky organizace Islámský stát je pochopitelný. Stejně tak je ale pochopitelné i rozhořčení členů baskické koalice nebo zástupců palestinské vlády po zařazení Baskicka a Palestiny po bok zmíněné teroristické organizace. Rozhodnutí pořadatelů je o to absurdnější, že právě Švédsko bylo první zemí Evropské unie v západní Evropě, která Palestinu oficiálně uznala jako stát. Slova mluvčího soutěže Dave Goodmana o tom, že pravidla omezující používání vlajek nejsou namířena proti žádné oblasti či organizaci, pak byla pro jejich zástupce jen stěží útěchou.  

O tom, že pořadatelé berou „vlajkovou politiku“ velmi vážně, svědčí i sankce uvalené na arménskou zpěvačku Ivetu Mukučjanovou.  Následovaly po tom, co při prvním semifinálovém vystoupení mávala praporem Národního Karabachu. Ten je separatistickou oblastí v Azerbajdžánu, žijí v ní ale převážně Arménci a zástupci obou států o ni vedou dlouhodobý spor.

Když přihlédneme pouze k výše zmíněným okolnostem, mohlo by se zdát, že pořadatelé dohlížejí na nepolitický charakter soutěže opravdu striktně. Velmi kontroverzní rozhodnutí ale učinili v případě ukrajinské zpěvačky Jamaly. Ta ve své písni s názvem 1944 zpívá o deportaci krymských Tatarů za druhé světové války. A přestože v ní doslovně nezmiňuje ruskou okupaci Krymu z roku 2014, člověk mající alespoň minimální přehled o světovém dění, si text se situací na Krymu logicky spojí. Zástupci Ruska sice požadovali, aby organizátoři soutěže píseň zamítli, ti ale politický podtext označili za pouhá historická fakta a Jamala nakonec celé finále ovládla.

Není tomu přitom poprvé, kdy se situace na Ukrajině do Eurovize promítla. V roce 2014 dalo publikum při vystoupení ruských dvojčat  Anastasije a Marije Tolmačevových pískotem jasně najevo na čí straně v rusko-ukrajinském konfliktu stojí. Tenkrát sice nebyla vina na straně organizátorů, ale nepolitický charakter soutěže byl narušen.

Pořadatelé si tedy letos znepřátelili jednak zástupce několika oblastí či organizací přílišnou striktností v otázce vlajek a zároveň i ruské zástupce svou benevolentností k ukrajinské zpěvačce. Jestli ruská strana vyšle příští rok zpěváka či zpěvačku na Ukrajinu, kde organizátoři uspořádají další ročník, prozatím nikdo neví. Vítězství Jamaly ale jasně ukázalo, že nejen kvality soutěžícího jsou pro vítězství v soutěži podstatné. Tedy že i politika může ovlivnit nepolitickou soutěž.

Klíčová slova: eurovize, eurovize 2016, soutěž, hudba, politika

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.