10.12.2015 09:12


EU hrozí rozpad, říká asistent europoslance Macha z FSS

Autor: Mirek Tobiáš Hošman | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Od mládí se zabýval politikou a už na vysoké škole se stal asistentem europoslance. David Bartas právě dokončuje magisterské studium na Masarykově univerzitě a nedávno také dopsal publikaci s názvem Odcizená Evropa. „Školy mi daly potřebný rozhled, snažit se ale musím sám,“ říká Bartas.

David Bartas, Foto: Mirek Tobiáš HošmanUž jako student jste se stal asistentem europoslance Macha. Jak jste se k této pozici dostal?

Díky studiu mezinárodních vztahů a hospodářské politiky jsem získal základní přehled o velkém množství témat. Taky jsem získal dovednost se rychle orientovat ve velkém množství zahraničních zdrojů a vím, jaké zdroje jsou relevantní. Už od základní školy mě zajímala politika a tíhl jsem k pravici. Někdy po prvním ročníku svého studia na VŠ jsem se přidal ke Svobodným. Byl jsem zklamaný z vlády Petra Nečase a nesmyslného půjčování Řecku a dalším státům v problémech. Důvod, proč si mě Petr Mach následně vybral jako asistenta, bylo moje tehdejší už asi  tříleté působení ve Svobodných. Za tu dobu jsem prokázal, že něco umím.

Jak vypadá práce asistenta europoslance?

Snažím se být užitečný, kdykoliv má Petr Mach  veřejné vystoupení. Připravuji mu podklady k daným tématům a snažím se dávat nějaké PR tipy. Přestože to není moje specializace, poskytuji mu určitý úhel pohledu, který asi považuje za inspirativní. Některá témata sleduji dlouhodobě. Například analyzuji studie Open Europe a zajímám se o náklady bruselské byrokracie, unijní legislativu, klimatickou politiku a propagandu EU. V tomto směru budu v budoucnu připravovat další publikace.

Nedávno jste dopsal knihu Odcizená Evropa – o čem je?

Odcizenou Evropu jsme s Jiřím Paynem a Petrem Machem publikovali už před eurovolbami v roce 2014. Nyní chystáme nové vydání s podtitulem „Rozpadající se EU“. V něm se věnujeme možnosti rozpadu EU. Vývoj je podle nás velmi rychlý. Unie čelí migrační krizi a stále aktuální je i krize eura. Vůbec bychom se nedivili, kdyby ji tyto krize položily. Říkáme, že vláda by na to měla být připravená. Hlavním vzkazem celé publikace je, že Evropská unie systematicky likviduje to, co činilo Evropu tak výjimečnou. Rozpad EU by nebyla katastrofa, ale naopak příležitost vrátit Evropu na správnou cestu, z čehož by nakonec měli prospěch všichni.

Jak by taková cesta měla vypadat?

Dobrovolná spolupráce, která by zachovala nejmenšího společnýho jmenovatele, tedy fungující jednotný trh, který se otevře světu. Evropská unie se tragicky uzavřela do sebe a platí za to rozpadlým Středním východem, kde je chudoba a bezvýchodná situace. Evropa musí tomuto regionu pomoci, protože jinak bude dlouhodobě ohrožovat naši stabilitu a bezpečnost. Nejlépe můžeme pomoci tak, že s celým regionem liberalizujeme obchod. Odstranění cel pomůže zemím v regionu vyvážet svou produkci do Evropy a postavit se na nohy. Souhlasím i s ekonomem Nourielem Roubinim, že bychom měli uvažovat o obdobě Marshallova plánu pro tento region. Liberalizace obchodu je ale první krok, bez kterého další kroky nemají smysl.

A krom jednotného trhu by neměla Evropská unie mít žádnou náplň práce?

Zároveň by zasahovala do dalších oblastí, na kterých se spolu státy rozhodnou spolupracovat. Očekávám, že by těch oblastí, se kterými si lépe poradí mezinárodní společenství než jednotlivé státy, bylo velmi málo. Oproti dnešku by šlo o dramatický pokles. Dnes Brusel řeší naprosto nemožné nesmysly. Jsem pro flexibilní Evropské společenství. V principu mi nevadí ani jednotná měna, ať ji některé státy klidně mají, když se pro to dobrovolně rozhodnou. Z měnové unie ale musí být možné i odejít.

Zpět ke studiu - studujete na fakultě sociálních studií a ekonomicko-správní fakultě. Co považujete za největší pozitivum, které vám tyto školy daly?

Větší porozumění tomu, proč se různí lidé dívají na svět odlišně. Než konkrétní znalosti se snažím spíš porozumět různým přístupům, jak lze o věcech přemýšlet. Naučil jsem se také velké pokoře. Mám mnohem více otázek a mnohem méně odpovědí, než když jsem na školu přišel. Považuji to za dobrý výsledek, protože kritické myšlení by mělo být výsledkem každého univerzitního vzdělání. Škola vás může nasměrovat k tomu, kde hodnotné znalosti hledat. Já získal rozhled, na kterém musím dále pracovat a snažit se sám.

O FSS se někdy tvrdí, že je velmi liberální a spíše levicová – máte z ní tento pocit?

Hluboká myšlenka, která stojí za rozdělením pravice a levice spočívá v postoji k člověku. Buď si myslíte, že je člověk spíš nesvéprávný jedinec, kterému stát musí přikazovat, jak žít, jeho životu neustále stanovovat mantinely a starat se o něj. Nebo jste přesvědčeni, že se lidé o sebe v zásadě umí postarat sami, a že výsledkem jednání jednotlivců je spontánní řád, který se obejde bez státních zásahů.

Ano, setkávám se s tím, že na fakultě jsou spíše zastánci toho prvního postoje. Lidé, kteří chtějí vychovávat jiné lidi. Nepochybuji o tom, že jsou to dobří lidé s dobrými úmysly, ale právě i na školách jako je ta naše, vzniká úřednická elita, která nakonec způsobuje všude v Evropě obrovské škody.

To je zajímavá myšlenka, mohl byste ji rozvést? Jaké konkrétní škody?

Socialistická cesta dlážděná dobrými úmysly vede do otroctví. To bylo velké poselství rakouského ekonoma Hayeka. Obávám se, že jsme se na této cestě dostali již velmi daleko a stále kráčíme vpřed. Svobod už nám mnoho nezbývá. Já usiluji o to, abychom udělali otočku a začali si své svobody brát zpět. Obávám se, že většina studentů na FSS tento trend nevnímá a chtějí prosazovat další dobré úmysly a stále pokračovat v cestě kupředu. V tomto směru - a nechci se nikoho dotknout - do „Schwarzenbergovy mládeže“ moc nadějí nevkládám a spíše se jí obávám. Myslím si, že by jim brzy státní regulace cukru v potravinách přišla normální. Zachrání to přece statisíce lidí od mnoha nemocí.

Proč jsou takové regulace špatné?

Společnost je příliš komplexní, než aby mohla být řízena. Nikdo z evropských elit se ještě myšlenky řídit společnost nezřekl. Stále žijeme v naivní představě Evropy řízené úřednickou elitou, která z Bruselu ví, co je pro každého Evropana nejlepší. Z toho plynou všechny ty krize, kterým Evropa čelí. Konkrétní škodou jsou například beznadějné osudy ztracené generace na jihu Evropy. To jsou konkrétní oběti utopického projektu „sjednocené Evropy“, jak o ní básní Juncker s Merkelovou.

Klíčová slova: david bartas, europoslanec, EU, student

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.