27.02.2015 09:33


Domácí vzdělávání mi dalo ambice myslet výš, říká student Šimon Flegr

Autor: Gillíková Kristýna | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Žádné brzké ranní vstávání, žádné domácí úkoly, žádné stresující písemky. Zatímco mnoho školáků o podobném životě jen sní, pro Šimona Flegra takto vypadal běžný školní den. Na základní školu nikdy nechodil, od první do páté třídy ho doma vzdělávala matka. Pak nastoupil na víceleté gymnázium. Dnes je mu dvacet let a prvním rokem studuje chemii potravin na Vysokém učení technickém. 

Šimon Flegr. Autor: Kristýna Gillíková

Proč se vás rodiče rozhodli učit doma?

Myslím, že táta měl špatné zkušenosti s klasickým školstvím. Studoval pedagogiku a už učil, takže přemýšlel o tom, jakým způsobem vzdělávat vlastní děti. Myslel si, že bude nejlepší, když nás bude učit mamka doma.

Jak vypadal váš typický školní den?

Vzhledem k tomu, že mamka neměla nikdy moc ráda ranní vstávání, náš den začínal až kolem deváté. V klidu jsme se nasnídali a zhruba od deseti do půl dvanácté jsme se učili. Každý den jsme se zabývali jedním, maximálně dvěma předměty.

Byl jste za práci v průběhu roku nějak hodnocený? Dostával jste známky?

Doma jsem známky nedostával, řešili jsme vždycky spíš jenom počet chyb a celkový výsledek. Na konci každého pololetí jsem chodil na závěrečné přezkoušení do klasické školy. V první třídě jsem dostal na vysvědčení slovní hodnocení, později už i známky. Samé jedničky.

Ovlivnila domácí škola váš vztah s rodiči?

Řekl bych, že s mamkou mám díky škole mnohem lepší vztah, i když ke konci to bylo někdy těžké. V páté třídě bylo občas vidět, že už toho má dost. Z dlouhodobého hlediska nám to ale prospělo, náš vztah se upevnil.

Šimon Flegr. Autor: Kristýna GillíkováDoma se s vámi učila i mladší sestra. Byl jste rád, nebo vám její přítomnost vadila?

Ze začátku to bylo v pohodě, pak mě ale začalo štvát, že se učila to stejné jako já. Byla o dva roky mladší a připadalo mi to nefér. Je to úsměvné, ale bál jsem se, že bude chytřejší než já. Jinak jsem o tom nepřemýšlel, chápal jsem, že mamka musí čas rozdělit mezi nás oba.

Uvítal byste možnost zůstat doma i na druhém stupni?

Jsem rád, že jsem šel do šesté třídy na osmileté gymnázium. Asi se to nedá zobecňovat, ale mně osobně velmi prospělo, že jsem se začlenil do třídního kolektivu.

Neměl jste tedy dostatečný kontakt s vrstevníky?

Samozřejmě jsem měl kamarády a znal jsem také jiné děti, které se učily doma. Dělal jsem sporty, chodil jsem na florbal a ping pong. S vrstevníky jsem se tedy vídal, ale možná ne dostatečně. Asi by mi prospělo navštěvovat víc kroužků.

Co pozitivního vám domácí vzdělávání přineslo?

Získal jsem mnoho užitečných znalostí. Kdybych chodil na základku, určitě bych se spoustu věcí nenaučil tak do hloubky. Měl jsem pak kvalitní základ pro vstup na gymnázium a později i vysokou. Domácí škola mi dala ambice myslet výš. Taky jsem nemusel být zbytečně ve škole, takže jsem měl mnohem víc volného času.

Myslíte, že jste naopak o něco přišel?

Možná mi domácí škola vzala takové to opravdové dětství. Vyrazit si s kamarády, dělat bordel v místě bydliště, to jsem tehdy moc neznal. Asi to byla moje chyba, že jsem si nedokázal s vrstevníky najít společnou řeč. I když jsem s nimi chodil do kroužků, bavili se hlavně o škole a já k tomu neměl co říct. Tak nějak jsem vyčleňoval sám sebe. Na gymplu jsem se pak musel nad sebou zamyslet a donutit se víc komunikovat s ostatními.

Pokud budete mít v budoucnu děti, pošlete je do klasické školy?

Asi ano. Domácí vzdělávání je velká zodpovědnost, nevím, jestli bych to zvládl. Pokud by ale moje partnerka chtěla učit doma, nebránil bych jí v tom. Sám o sobě bych je ale poslal do školy a pak s nimi případně doma procvičoval probrané učivo. Samozřejmě by ale taky hodně záleželo na povaze dětí, pro každého se hodí něco jiného.

Ministr školství Marcel Chládek není velkým příznivcem domácího vzdělávání. Jsou jeho námitky z vašeho úhlu pohledu opodstatněné?

Myslím si, že ministrův dlouhodobý postoj k domácímu vzdělávání na druhém stupni má své opodstatnění, ale nebere v úvahu fakta. Domácí škola i ve vyšších ročnících funguje dobře. Argumenty ve smyslu, že rodiče nemají pro výuku na druhém stupni dostatečně široký záběr, jsou už překonané. Pro určitý typ dětí je to navíc ta nejlepší věc, kterou pro ně můžou rodiče udělat, proto by tu tato možnost měla být. Existuje taky argument, že z těchto dětí mohou vyrůst extremisté, protože pochytí extremní názory od svých rodičů. Pak se ale dostáváme do situace, kdy se stát snaží chránit děti před jejich vlastními rodiči, což je nesmyl. Mělo by to být spíš naopak.

Klíčová slova: domácí vzdělávání, homeschooling, škola

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.