11.04.2018 22:23


Do vozovny v Pisárkách dorazily desítky lidí. Vidět mohli i pojízdný výčep

Autor: Jana Hemzová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Je úterý 10. dubna a před vrátnicí vozovny v Pisárkách se začíná tvořit fronta. Na dnešní veřejnou prohlídku přichází desítky lidí. Prohlídky se konají každý měsíc, vždy ale na jiném místě. Dnešní příjemné jarní počasí na prohlídku přilákalo spoustu rodin s dětmi. Mezi návštěvníky jsou také pamětníci, kteří vzpomínají na vyprávění svých prarodičů o tramvajích tažených koňmi.

Brno – Je 16 hodin a brána do vozovny, která běžně slouží pouze zaměstnancům, se výjimečně otevírá i návštěvníkům. Do pisárecké vozovny se přišlo podívat několik desítek návštěvníků. Jsou mezi nimi rodiče s malými dětmi i pamětníci.

Průvodcem jedné ze skupin je bývalý provozní ředitel brněnského dopravního podniku a současný místopředseda výboru pro audit Jiří Valníček. Hned u vchodu návštěvníky upozorňuje na cihlovou zeď, která se táhne podél vstupního koridoru. Ta pamatuje dobu, kdy byly brněnské tramvaje tažené koňmi. „Příští rok Brno oslaví 150 let veřejné dopravy. U této příležitosti, doufáme, vyjede parní tramvaj i tramvaj tažená koňmi,“ láká s úsměvem Jiří Valníček posluchače.

První zastávkou je podpovrchový soustruh. „Pokud na kole tramvaje vznikne kvůli prudkému brždění ploška, je potřeba kolo osoustružit zpět do kulata. Kdyby se to neudělalo, bude to za jízdy drncat, což je velice nepříjemné,“ vysvětluje Valníček. Soustruh dostala vozovna před dvaceti lety z Vídně. Na oplátku brněnský dopravní podnik opravil vídeňskou historickou tramvaj.

„Možná jste si někdy všimli, že tramvaje mají bílé čelo, přes které je namalovaný červený pruh. Statisticky bylo zjištěno, že tramvaje s bílým čelem mají více dopravních nehod než ty ostatní. Kvůli lepší viditelnosti je tak přes bílé pozadí namalovaný právě červený pruh,“ ukazuje Valníček na jednu z tramvají.

Na rychlosti záleží

Skupina se dále přesouvá k mycí lince. Dovezena byla z Finska v roce 1972. „Šaliny se neumývají každý den, pokud to tedy není nutně potřeba. Ve vozovně je celkem 110 vozů, umývat všechny každý den by se nestihlo. Umývání je proto rozplánováno tak, aby se každá stihla umýt během jednoho týdne alespoň jednou,“ upřesňuje průvodce chod mycí linky. Vedle myčky je také prostor pro důkladné čištění. Jednou za měsíc projde každý vůz takovým čištěním, které pro podnik zprostředkovává externí firma.

Z venku se návštěvníci přesouvají dovnitř do vozovny. Další pracoviště, které si mohou prohlédnout, je takzvaný desátý kanál. Tramvaj se po každé službě vysaje, je také nutné utřít madla. „Když byla v Brně žloutenka, madla se utírala desinfekcí. Vůz se u vysavače zdrží jen asi tři minuty, jinak by se nestihly vysát všechny vozy. Od vysavače se tramvaj přesune o kousek dál na montážní šachtu, kde se takzvaně klepne. Zjišťuje se, jestli nemá nějakou viditelnou poruchu,“ popisuje průvodce.

Mechanici prohlédnou vnitřek vozu, střechu a díky šachtě také spodek. Pokud je vůz v pořádku, je odvezen na dvůr, kde se nachystá na ranní výjezd. Pokud se objevila závada, odveze se vůz do jiné haly, kde se do rána opraví. Pokud je oprava složitější, je nutné počkat na ranní směnu. Kolem půlnoci už jsou všechny vozy na svém místě ve vozovně.

Některé návštěvníky zaujala pivní tramvaj, takzvaná šalina pub, která je ve vozovně také zaparkovaná. Vyjíždí pravidelně každý pátek od 30. března do 26. října. „Je fajn vidět šaliny, kterými každý den jezdím, z jiného úhlu pohledu. Rád nakouknu pod pokličku a dozvím se něco nového. Překvapilo mě, že některé šaliny v zatáčkách mažou koleje, aby nepískaly. To jsem do teď netušil,“ prozrazuje Marek Polák, který je na prohlídce se dvěma malými syny.

Modernizace na každém kroku

Tramvaje jsou velkou měrou řízeny palubním počítačem, který má na starosti výhybky, semafory, kontrolu zpoždění nebo topení. „Řidiči zadá do počítače číslo linky, kterou zrovna pojede, a dále už se nemusí o výhybky starat. Stejný systém funguje i u trolejbusů. Každý vůz je sledován GPS. Sám si podle ní hlídá, jestli má zpoždění, případně se ho snaží dohnat. Ze 124 brněnských světelných křižovatek je 80 uzpůsobeno tak, aby dokázaly přijmout signály z našich vozů. Když je vůz zpožděný, palubní počítač vyšle signál řídiči na křižovatce a snaží se ve směru jízdy vozu na semaforu uspíšit zelenou,“ říká Valníček.

Pisárecká vozovna je nejstarší v Brně. Na letošní rok je plánovaná její rekonstrukce, která bude trvat přibližně do poloviny roku 2020. Účelem modernizace je především zlepšení pracovních podmínek a zrychlení prací. „Při modernizaci vozovny dojde k výstavbě nové haly pro denní očistu a ošetření na příjezdu směrem od Mendelova náměstí. Dále bude vybudováno částečné zastřešení kolejí a místo desátého kanálu vyroste nová myčka,“ popisuje rekonstrukci mluvčí Dopravního podniku města Brna Barbora Doležalová.

„Problém je v tom, že se na dvoře k ránu tvoří mlha kvůli blízké řece. Když pak ráno tramvaj nastartuje, dochází kvůli vlhkosti ke zkratu. Stává se, že tramvaj kvůli tomu nemůže ráno vyjet,“ upřesňuje problémy pisárecké vozovny Jiří Valníček. „Další projekt, o kterém se uvažuje, je nová smyčka tady ve vozovně. Šaliny by tak mohly z vozovny vyjíždět rovnou na Bystrc a nemusely by se otáčet až na Mendelově náměstí,“ dodává. Prohlídka vozovny končí asi po hodině a půl opět na dvoře, kde si návštěvníci mohou prohlédnut přijíždějící šaliny.

Klíčová slova: Pisárky, tramvaj, šalina, vozovna, DPMB

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.