08.05.2015 15:42


Dívejme se očima zakladatelů Červeného kříže

Autor: Kubala Radek | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Dnešní mezinárodní den Červeného kříže nám připomíná myšlenky, na jejichž základě tato organizace vznikla. Její zakladatelé se odmítli dívat na zbytečné umírání tisíců vojáků, kterým mohli jednoduše pomoci. Stejným způsobem bychom měli přistupovat i k problematice uprchlictví, která se v současné době v Evropě řeší.

Píše se rok 1859 a nedaleko italského městečka Solferina zuří krvavá bitva mezi spojenými francouzsko-italskými vojsky a rakouskou armádou. Na bojišti se ozývají nářky raněných vojáků, kterým nemá kdo pomoct. Situaci bedlivě pozoruje švýcarský obchodník Henry Dunant. Rozhodne se zasáhnout. Tři dny a noci spolu s lidmi z okolních vesnic zachraňuje vojáky. O tři roky později vydá knihu s názvem Vzpomínky na Solferino, kde navrhuje ustavení mezinárodní společnosti pro pomoc raněným a uzavření mezinárodní dohody o jejich ochraně. O rok později se tak stane a v ženevském paláci Atheneum vzniká Červený kříž.Radek Kubala. Foto: Eva Bártová

Proč je tenhle příběh podstatný pro náš dnešní život? U vzniku Červeného kříže stála především humanita jeho zakladatelů. V jejich pohledu nezáleželo na národnosti bojovníků, pro ně byli všichni především lidé. Viděli to, co většina generálů zřejmě záměrně přehlížela. Bezmoc skupiny lidí, kteří zbytečně umírají, přestože by se jim dalo lehce pomoct.

I my dnes jsme svědky umírání tisíců lidí. Často vídáme obrázky z jihu Itálie či Řecka, kam se denně snaží dostat uprchlíci z Afriky. Většinou jsou bez majetku a bohatství, avšak s o to větším odhodláním. Jejich problémy jsou i našimi problémy. Pomoct jim není otázkou žádného ekonomického kalkulu, ale otázkou lidské humanity. Pokud chceme vést skutečnou debatu o problémech uprchlíků toužících po evropské pevnině, musíme se dívat stejnýma očima jako zakladatelé Červeného kříže. Jejich oči byly plné soucitu a pochopení, zkrátka naplněné lidskostí.

V den, kdy si připomínáme výročí vzniku Červeného kříže, bychom neměli zapomínat na důvody, kvůli kterým vznikl. Žádný člověk by neměl umírat zbytečně. Pokud jsme toho svědky, je smyslem lidství takovému člověku pomoct. A proto je naší morální povinností pomoct i uprchlíkům, kteří umírají před hranicemi Evropy.

Klíčová slova: Červený kříž, válka, uprchlictví

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.