16.05.2012 12:08


Díky veřejným licencím lze používat cizí díla bez obav

Autor: Jana Počtová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Ekonomika

Nemá-li student vhodný obrázek do prezentace, často zabrouzdá na internet a stáhne první, na co narazí. Neporušuje tím ale autorské právo?

Stahování nejrůznějších souborů z webu je každodenní realitou mnoha internetových uživatelů. Ne všechny soubory však lze použít. O problematice veřejných licencí hovořil Jaromír Šavelka z Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity, který se specializuje na autorské a softwarové právo.

Jaký je princip veřejných licencí?

Když to hodně zjednoduším, ve chvíli, kdy je něco autorské dílo, autor má vůči němu exkluzivní oprávnění. To znamená, že nikdo jiný bez svolení autora s dílem nesmí provádět to, na co má on exkluzivní oprávnění. Pokud chci jeho dílo používat, musím se autora zeptat. Je ale zcela na něm, zda mi udělí svolení, kterému se říká licence. Veřejné licence staví na myšlence, že autor svému dílu přidělí licenci dříve, než se jej někdo zeptá. Dopředu určí, co s dílem lze dělat.

Jaromír Šavelka se zabývá problematikou veřejných licencí. Foto: Jana PočtováJak veřejné licence fungují v praxi?

Jsou možné dvě cesty. První je, že si autor licenci napíše sám, což je docela problematické jak pro něj, tak pro uživatele. Proto jsou daleko oblíbenější předpřipravené licence, ze kterých si autor jen vybere a uživatel dopředu ví, co pro něj konkrétní licence znamená.

Veřejných licencí tedy existuje více druhů?

Existují různé organizace, které připravují různé licence. Mezi ně patří například Creative Commons, Open Definition nebo Free Software Movement. Organizace připraví sadu různých licencí, ze kterých si autor může vybrat. Obvykle se licence týkají otázek, zda je nutné uvádět autora původního díla, zda je možné vytvářet upravené verze, používat dílo komerčně a podobně.

Jaké druhy autorských děl spadají pod veřejné licence?

Může pod ně spadat jakékoliv dílo. Je jen na autorovi, aby se rozhodl, zda bude dílo uvádět pod veřejnou licencí nebo ne. Může to být písnička, obrázek, počítačový program, naprosto cokoliv. I když existují licence, které se specializují více na software, a vedle toho obecné licence, pod které jde zahrnout v podstatě cokoliv. Přestože konkurenční organizace budou tvrdit opak.

Přejděme teď k praktické stránce veřejných licencí. Jak má uživatel správně postupovat, když si chce stáhnout z internetu obrázek, ale zároveň chce mít jistotu, že bude postupovat v souladu s autorským právem? 

Nejlepší je spolehnout se na nějaký veřejný repozitář nebo úložiště, které zaštiťuje větší instituce. Často to bývají knihovny. Spolehlivé jsou také repozitáře, za kterými stojí široká uživatelská komunita. Jako příklad se dá uvést třeba Wikimedia Commons, kde uživatelé reagují, pokud se v souborech objeví něco, co autorská práva porušuje. Problém je ale v tom, že pod veřejnou licenci je možné na internetu vystavit v podstatě cokoliv. V Googlu v pokročilém vyhledávání lze zadat možnost vyhledávat pouze veřejná díla, ale osobně bych tomu moc nevěřil. Dají se tam pod veřejnou licencí najít například písničky Britney Spears, které tam ona určitě nedala. Věřit Googlu je v tomto případě riskantní.

Hrozil by uživateli postih, kdyby nevědomky používal něco, co by nemělo být zveřejněno pod veřejnou licencí?

Problém je v tom, že v autorském právu se uplatňuje princip objektivní odpovědnosti, což znamená, že nikoho nezajímá, jestli dotyčný věděl nebo nevěděl, že autorské právo porušuje. Pokud by jeho jednáním byla způsobena škoda, musel by to uhradit.

Tabulka shrnuje licence, které patří pod organizaci Creative Commons. Autor: Lukáš Gruber, creativecommons.cz


Klíčová slova: veřejné licence, autorské právo, internet, Creative Commons

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

Petr Šavelka | 16. 05. 2012, 16:55
To je lišák