05.04.2016 22:20


Díky tomu, že jsem vysoký blonďák, mě Číňané přijali skvěle, říká student Jiří Kovář

Autor: Veronika Jelínková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Čína neznamená jen komunismus, rýži, nudle nebo víc než miliardu lidí. Student Jiří Kovář vnímá tento stát jako pohostinnou, hrdou a bezpečnou zemi. Člověk zde může obdivovat jak krásy moderních měst, tak přírodu. Bývalý student Masarykovy univerzity studuje už třetím rokem právě v Číně. Ve volném čase provádí české turisty po zemi nebo učí čínské děti anglicky.

Blansko/Wu-chu - Bývalý student Masarykovy univerzity Jiří Kovář studuje už třetím rokem v Číně. Na konci prvního ročníku, kdy studoval čínská studia, využil příležitosti a odjel na roční stipendijní program do Číny. Tam zůstal a pochvaluje si pracovní příležitosti v zemi a proměnu sebe samého. 

Jak jste vůbec dostal ke studiu v Číně?

Na konci prvního ročníku nám náš profesor poslal nabídku jednoročního stipendia v Číně. Problém byl v tom, že na vyřízení všech dokumentů nám dal necelé dva týdny, což je hrozně málo času, takže všichni moji spolužáci to vzdali. Já ne, protože jsem na konci prváku měl problémy s odevzdáváním různých pracích, které byly nutné k ukončení semestru. Takže jsem vlastně neměl na výběr, musel jsem zdrhnout pryč.

Do Číny potřebuje člověk vízum. Byl pro vás problém jej získat?

Vůbec ne, jenom to bylo trochu nepohodlné, protože ambasáda je v Praze a jejich úřední hodiny jsou vážně děsné. Když jsem si jel pro vízum poprvé, tak nám řekli, že v jedenáct dopoledne zavírají, rozdali deset pořadových čísel, a na koho nevyšlo, musel domů. Já měl sice číslo v osm, ale co čert nechtěl, neměl jsem ve zdravotním dotazníku vyplněnou krevní skupinu, takže mě poslali zpátky na Moravu za doktorem pro razítko.

Kdy jste do Číny odjížděl?

Prvního září 2013 z Prahy, na konci srpna jsem totiž dostal rozhodnutí o přijetí na jednu čínskou univerzitu. Mezitím jsem se vrátil do Česka dvakrát, vždy na letní prázdniny.

Jiří Kovář. Foto: archiv Jiřího Kováře

Co jste původně jel do Číny dělat?

Nejdřív pařit (smích). Vážně, bral jsem to jako dovolenou.

A co děláte teď?

Momentálně studuji bakaláře v Číně, občas provedu po zemi nějaké Čechy a malé děti učím anglicky. Chystám se na Shanghaiské Expo s jednou firmou z Česka, takže je toho opravdu hodně. Snažím se tu i cestovat a poznat různá místa a lidi. Sám nevím, jak to stíhám.

Jak vnímáte Čínu a Číňany?

Líbí se mi vstřícnost k cizincům a hodně pracovních příležitostí. Také na mě Čína působí jako hodně bezpečná země, řadoví policisté nemusí nosit zbraně. Lidi jsou tu podle mě vnitřně vyrovnanější a hodně si zakládají na rodině a vztazích. Obvykle jsou také hodně pohostinní. Co se mi nelíbí, je rasismus vůči spolužákům z Afriky. Občas na mě čínská společnost působí jakoby z oka vypadla Orwellovému 1984. Je složité to popsat, to se musí prostě zažít.

Číňané jsou ctižádostiví a odhodlaní. Celý národ je silně nacionalistický a hrdý. Myslím, že je to správná cesta. Motivovat lidi, dávat jim naději a neřešit zbytečné politické aféry. Ty byly, jsou a budou. Čína se dívá dopředu, nenimrá se v historii.

A jak oni vnímají vás?

Líbím se jim. I díky tomu, že jsem vysoký blonďák, jsem získal třeba práci, přítelkyni a uznání. Zní to děsně, ale je to pravda.

Jak vás Čína změnila?

Víc si věřím, jsem samostatnější a mám mnohem širší obzory. Zbavil jsem se strachu z neznáma, pochopil jsem důležitost vzdělání a hodnotu peněz. Navíc jsem takhle daleko od domova pochopil význam rodiny. Zní to možná vtipně, ale doma jsem měl všechno za samozřejmost; mámu, tátu nebo bráchu. Všichni pro mě byli před odjezdem jen lidé žijící v mé blízkosti. Teď to pro mě jsou moji blízcí.

Na závěr se zeptám, na co byste lákal do Číny lidi?

Na to, aby si lidi uvědomili, že Čína není jenom rýže a nudle. Je to příroda, moderní superměsta, kultura a hlavně nová zkušenost.

Klíčová slova: Čína, stipendium, rozhovor, Jiří Kovář

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.