17.05.2014 11:49


Díky Hadamczikovi za Růžičku! Na českou reprezentaci se dá opět dívat

Autor: Petrů Václav | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Asi máloco vyvolalo v řadách hokejových fanoušků podobnou odezvu jako odvolání Aloise Hadamczika ze střídačky českého národního týmu. Lidem i médiím se splnil sen o jeho konci na postu hlavního trenéra poté, co česká reprezentace sehrála dvě bídné reprezentační akce v řadě. Ještě radostnější odezvu mělo jméno nového reprezentačního kouče, kterým se stal Vladimír Růžička. Ten na probíhajícím světovém šampionátu dokazuje, že nadšení fanouškovské obce nebylo plané. 

Proč mají lidé raději Vladimíra Růžičku, než jeho předchůdce, není těžké uhodnout. Růžička bude v očích hokejových fanoušků navždy kapitánem zlatých hochů z Nagana. Navíc má nesporně větší charisma než Hadamczik, umí lépe komunikovat s médií a českou reprezentaci dovedl v minulosti ke dvěma zlatým medailím. Naproti tomu Alois Hadamczik- bohatý podnikatel z Kravař, který zamlada hrál ve třetí nejvyšší české soutěži a na trenérské lavičce nikdy nic nevyhrál, přičemž o jeho komunikačních schopnostech nemůže být řeč, má už z logiky věci mnohem horší výchozí pozici k získávání sympatií.

Ale zpátky k současnému trenérovi. Růžička na probíhajícím šampionátu dokazuje, že se netěší náklonosti české veřejnosti náhodou. Václav Petrů Autor: Alice Krejsová

Národní tým pod jeho vedením opět předvádí útočný hokej plný šancí, přičemž velkým pozitivem je zlepšený pohyb národního týmu. Právě, co se týče pohybu na ledové ploše, česká reprezentace nejvíce zaostávala ze zeměmi typu Švédska, Finska či Kanady. Růžička tento problém vyřešil angažováním mladých hráčů. I v hokeji, stejně jako v reálném životě, totiž platí jednoduchá rovnice, mladší hráč rovná se mobilnější hráč. Platí to alespoň v drtivě většině případů. Právě omlazení mužstva je jedním z hlavních kladných činů staronového českého trenéra. V práci s mládeží je Růžička absolutní českou jedničkou, což dokázal mnohokrát za svého působení ve Slavii, například v roce 2010 dovedl mužstvo plné zelenáčů až do semifinále české extraligy.

Dalším velkým Růžičkovým kladem při práci je jeho perfekcionismus. Zatímco Hadamczik často pěl ódy na vyhrané utkání, i když fanoušky z herního projevu národního týmu bolely oči, Růžička vystupuje často kriticky proti mnohem povedenějším představením. Vidět to bylo například po utkání se Slovenskem, kdy Češi ukázali charakter a ve třetí třetině houževnatého soupeře přehráli, přičemž nakonec zvítězili 3:2 v prodloužení. Růžička své mužstvo i přes výhru pořádně zkritizoval. Z workoholismu současného kouče národního týmu také vzešla propracovaná taktika, které Hadamczik moc neholdoval. Růžička se při tvorbě mužstva dokázal přenést i přes osobní nesympatie, když povolal Jiřího Hudlera, s nímž měl před několika lety spory.

Jistě, padesátiletý rodák z Mostu má na letošním světovém šampionátu ulehčenou pozici z toho důvodu, že v olympijském roce posílají všechny reprezentace na světový šampionát týmy, které zdaleka nesnesou označení nejlepší. Ostatně ani Růžička nemá k dispozici zrovna "dream" tým. Přesto je hodně optimistické, jakým směrem se národní tým pod novým koučem vydal.

Na závěr je však třeba poděkovat Aloisi Hadamczikovi. Kdyby totiž od národního týmu pod tlakem médií neodešel sám, zřejmě by jej svaz nechal na střídačce národního týmu až do příštího šampionátu v Praze. Sledování českého týmu by tak s největší pravděpodobností bylo dosud "kratochvílí", kterou by si užívali jenom ti největší masochisti. První zápasy na turnaji naznačily, že svěží vítr v kabině reprezentačního týmu by mohl přivát zlatý medailový úspěch, po kterém hokejový národ tak prahne.  

Klíčová slova: Komentář, česká hokejová reprezentace, Vladimír Růžička, Alois Hadamczik, MS 2014

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.