29.04.2018 13:52


Detaily ve veřejném prostoru ovlivňují, zda se lidé cítí dobře, říká místostarostka městské části Brno-střed

Autor: Richard Kuczinský | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Vedení městské části Brno-střed se v posledních letech snaží zapojit veřejnost do jednání o podobě veřejného prostoru. Příkladem je spolupráce při přestavbě vnitrobloků, od března si mohou místní adoptovat plochu zeleně. Podle místostarostky Brna-střed Jasny Flamikové (Zelení), pod jejíž pověření patří mimo jiné také životní prostředí, můžou obyvatelé přispět detailní znalostí míst, ve kterých se celý život pohybují.

Místostarostka městské části Brno-střed Jasna Flamiková; Autor: Richard Kuczinský

Brno – Obyvatelé části Brno-střed mohou mít zásadní vliv na to, jak bude vypadat prostředí, ve kterém žijí. Před necelým rokem se povedlo na základě spolupráce veřejnosti a radnice zrevitalizovat park ve vnitrobloku mezi ulicemi Křídlovická a Zahradnická, obyvatelé centrální brněnské městské části si ale také mohou sami adoptovat kus zelené plochy, kterou následně spravují. Ve čtvrtek se konala panelová diskuze s názvem Společně pro zeleň, ve které debatovali obyvatelé Brna mimo jiné také s místostarostkou Brna-střed Jasnou Flamikovou. „Snažíme se k projednávání změn ve veřejném prostoru místní přizvat co nejčastěji, díky tomu jsme také v poslední době získali spoustu zajímavých podnětů,“ říká Flamiková.

Upravený vnitroblok mezi ulicemi Křídlovická a Zahradnická se veřejnosti otevřel před necelým rokem. Místní si jej chválí, získal dokonce ocenění v rámci soutěže Park roku 2017. Jaký je stav parku po zhruba deseti měsících?

O vnitroblok se stále staráme, samozřejmě došlo k situacím, kdy si tam například chodily hrát děti, které úplně nevěděly, jak se mají chovat. Měly tendenci tam ulamovat kusy vybavení nebo trhat květiny, ale místní je z parku, dá se říci, vyhnali. Nemyslím si, že je to ideální stav, na druhou stranu jsem ráda, že lidé, co tam bydlí, vůči tomu místu nejsou lhostejní a že si park hlídají. Bez toho to dnes úplně nejde.

Čím se projednávání tohoto vnitrobloku lišilo od jiných?

Tento vnitroblok byl výjimečný tím, že starousedlíci si dobře pamatovali, že tam byl vždycky park a auta tam nikdy parkovat nemohla. Jindy nám místní obyvatelé řeknou, že můžeme omezit kus zeleně na úkor parkování. To tady nikoho ani nenapadlo.

Co je hlavním důvodem, proč zapojovat veřejnost do podobných projektů?

Pokud se návrh nechá pouze na odbornících, tak architekt tam může přijít třikrát, když je poctivý pětkrát nebo desetkrát, ale nikdy nebude mít detailní znalost lidí, kteří se v daném místě pohybují každý den. A právě detaily mohou zásadně ovlivňovat, jestli tam lidem bude dobře nebo ne. Když je veřejnost od začátku zapojena do projednávání, tak projekt bere celkově více za svůj. Není to tak, že jim někdo cizí něco vymyslí, do prostoru, který oni cítí jako svůj. Člověk najednou uslyší, že soused má jinou potřebu než on, že si to nevymyslel nikdo z radnice. Je to takový proces demokratizace a vzájemné tolerance.

Jak často se podílí veřejnost na projektech radnice?

Když u nás na radnici připravujeme revitalizaci prostoru, tak se snažíme veřejnost přizvat co nejčastěji. V necelých čtyřech posledních letech jsme zorganizovali kolem dvaceti veřejných projednávání. Díky tomu například vznikl nápad na Křídlovické vytvořit stěnu z habrů a odclonit prostor od rušné komunikace Poříčí. Spousta podnětů vyvstala na základě debat s obyvateli.

Obyvatelé Brna-střed mají nově možnost adoptovat si kus zeleně ve svém okolí. Co pro to musí udělat?

Úplně nejjednodušší je obrátit se na odbor životního prostředí městského úřadu, kde se dozví, zda danou plochu spravujeme my. Za předpokladu, že ne, bude dotyčný odkázán buď na Veřejnou zeleň města Brna anebo Brněnské komunikace, jelikož správců, kteří se na Brně-střed starají o zeleň, je několik. S oběma organizacemi jsme ale domluvení, jejich zaměstnanci veřejnosti například i doporučí, co se na daném místě hodí vysázet.

Z jakého důvodu jste se rozhodli veřejnosti umožnit adoptovat si část veřejného prostoru?

Důvody, proč jsme akci spustili oficiálně, jsou dva. Dané místo by mělo být ošetřené, aby nebylo posekané firmou, která se o plochu stará. Na našem setkání byl pán, který se guerillově stará (sadba rostlin na půdě, které není vlastníkem, za účelem zkrášlení veřejného prostranství - pozn. redakce), která  veřejné místo, o jeden záhonek a trvalo mu několik let, než vychoval správcovskou firmu k tomu, aby mu nic neposekali (úsmívá se). Druhý důvod je, že ne každý má zkušenosti se zahradou a ví, co se kam hodí, které kytce se kde bude dařit. Okrašlovací spolek vysazoval loni květiny v pásu před fakultou sociálních studií. Zasadili ale aksamitníky a slezové růže na stinné místo pod platanem, přitom toto jsou květiny, které potřebují slunce. Věřím, že jiným rostlinám by se tam dařilo více.

Mají Brňané ještě další možnosti, jak se zapojit do kultivace svého okolí?

V rámci adopce se mohou obyvatelé přihlásit o nějakou plochu sami, ale i odbor životního prostředí má vytipované plochy, o které se může starat například i firma, kdyby měla zájem. Dále jsme schválili veřejnou sbírku, kam má každý možnost přispět finančně na lepší péči o zeleň. Městská část Brno-střed má takový drobný grantový program, v rámci kterého si můžou lidé zažádat o drobný finanční příspěvek, když chtějí něco vysázet nebo se o zeleň starat.

Váží si Brňané zeleně ve městě?

Myslím si, že se hodně posouváme. Když se vysazovaly první květinové záhony, tak jsme si říkali, jestli vydrží aspoň několik dní, než je lidé otrhají. A květinových záhonů přibývá. Samozřejmě, že někdo sem tam něco poničí, ale záhony tam zůstávají a obohacují město. Lidé si uvědomují, že to je něco, co má veřejný prostor zkrášlovat a dělat hezký pro nás pro všechny.

Co považujete za největší nedostatky Brna ve spojitosti s životním prostředím?

Když to zařadím do širšího kontextu, tak to, že v létě je město čím dál tím víc rozpálené. Přestává se tady dát dýchat, a my musíme například posílat kropicí vozy, aby kropily ulice. Jestli chceme, abychom tady přežili, ačkoliv to zní docela dramaticky, tak se to musí změnit. Když je ale venku čtyřicet stupňů, a vy máte přejít přes Svoboďák, tak to o tom přežití trochu je. Proto si myslím, že bychom do města měli dostat více zeleně. A když tam zavazí sítě, tak bychom měli vysazovat více popínavých rostlin, budovat zelené střechy, zelené fasády. Loni jsme spouštěli projekt ozeleňování sloupů dopravního podniku. Je to ale hlavně otázka financí. Částky, které městské části na péči o zeleň dostávají, umožňují fungování s odřenýma ušima. Pokud ale chceme, aby na tom zeleň byla lépe, tak do ní musíme investovat více peněz.

Klíčová slova: Zeleň, Brno, Brno-střed, životní prostředí

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.