19.11.2017 13:44


Demolovat cizí nábytek lze i legálně

Autor: Jan Středa | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Relaxační zábava Anger Room je v České republice novinkou. Spočívá v uvolnění stresu a zloby prostřednictvím ničení různých věcí, například starého nábytku, lahví, nádobí, ale i zastaralé elektroniky - to vše za zvuku klientem zvolené hudby, která v místnosti po celou dobu hraje. Anger room založili původně v Brně Honza Pecháček a Rostislav Zmátlík v listopadu roku 2016, inspirovali se podobným projektem z USA. Cena balíčků se pohybuje okolo 1500 korun.

Před akcí. Foto: Jan Středa

Projíždím ulicemi Prahy a myslím na vše, co mě štve. Politika, škola, práce, čekání u doktora… Střádám si vztek, aby bylo co vybíjet. Zpoždění MHD a dopravní zácpy, které mě cestou doprovázejí, jsou mi v mém snažení nemalou pomocí. Na místo proto dorážím v té správné náladě na pořádnou demolici!

Vstupuji do malých dveří a hned u vchodu mě vítá jeden z majitelů, Rostislav Zmátlík. Říká mi, jak Anger Room (v překladu místnost hněvu, pozn. red.)  funguje, nechává mě vyplnit krátký formulář, vybrat si hudbu k ničení, a dává mi erární ochranné oblečení – helmu, rukavice, masku, brýle, boty a samozřejmě montérky. Mezi řečí se jej ptám, proč je vlastně brněnská pobočka zavřená. „V dubnu 2017 jsme ji přestěhovali sem do Prahy. Přijde nám, že Praha má zajímavější cílovou skupinu, a navíc si v Brně stěžovali nájemníci na hluk,“ směje se Zmátlík. 

Výběr nástrojů. Foto: Jan Středa

Po převlečení mě odvádí do malé místnůstky, kde už jsou věci připraveny ke zničení. Na stěně visí pestrá paleta použitelných nástrojů. Vybírám si samozřejmě ten největší – obrovské kladivo. Za zvuku mnou vybraných písniček skupiny Rammstein se rozlížím po místnosti a vybírám si svoji první "oběť". 

Do oka mi padne televize. Ó, když si vybavím, jak příšerné pořady v ní často vysílají! S hrdelním řevem a napřaženým kladivem se vrhám kupředu. Bum! Televize padá na zem. Prásk! Třísk! Sázím do ní jednu ránu za druhou. S každým dalším úderem cítím větší a větší přívaly energie, jako by mnou pokaždé projel slabý proud.

Když už se televize zdá, že má dost, hledám si další cíle. Co třeba nádobí? Rozmachuji se a zasazuji úder do tří skleniček ležících na zemi. Všechny se rozletěly na kusy! A pak další nádobí, a další! Střepy lítají po celé místnosti, je to jako skleněné tornádo. Po chvíli jsou na zemi už jen kousky střepů a pár lahví, co řádění vydržely. Ty však vzápětí dotahuji – nezůstane tu nic vcelku, v čemž mě utvrzují i přívaly adrenalinu z nahlas znějících Rammsteinů.

Tak teď ten notebook. Nová vlna vzteku doplňuje mou energii, když vzpomínám na momenty, kdy mi zamrzl počítač, a já ztratil práci, kterou jsem psal už několik desítek minut. Tak tumáš! Zasazuji úder kladivem, po němž notebook odletí na druhý konec místnosti. Obrazovka už visí jen na drátku. Odtrhávám ji a popadávám páčidlo, kterým páčím ven klávesnici. Ještě pár ran a notebook je k nepoznání.

Po akci. Foto: Rostislav Zmátlík

Síly ubývají a já se začínám cítit opravdu klidný, avšak zbývá ještě nábytek. Stačí pár dobře mířených úderů a i ten se rozpadá na kusy. S pocitem zadostiučinění a mírného vysílení usedám do sutin, opřený o zeď. Přestože jde o ničení, mám na konci pocit z dobře vykonané práce. Když odcházím z místnosti, majitel mi podává sklenici s vodou. "Je to fyzicky náročnější, než jsem si myslela. Ale člověk se opravdu uvolní," říká mi spolunávštěvnice Martina Eklová.

Chystám k odchodu a přemýšlím, odkud majitelé berou všechen nábytek a elektroniku. „Věci k ničení nám lidé vozí sami, nebo je sháníme po inzerátech "za odvoz", takže je neodkupujeme," říká Zmátlík. „A jako novinku teď chystáme možnost vybít se na figuríně, tak kdybyste měl zájem, přijďte zas,“ loučí se se mnou. Odcházím zbaven zloby a stresu, a navíc jsem si při tom i protáhl svalstvo. Člověk se prostě občas musí vyblbnout.

Klíčová slova: Anger Room, zloba, stres, ničení, demolice

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.