05.11.2016 17:24


Co je svoboda slova a co už je podněcování k nenávisti? Středoškoláci debatovali o chování na sociálních sítích

Autor: Klára Procházková | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

V kavárně Trojka je čilý ruch. Sklenky o sebe cinkají, cigaretový kouř by se dal krájet a vše provází veselé hlučení všech přítomných. V malé místnosti za barem je ale překvapivě poměrně ticho. Sedí tu zhruba dvacet kluků a holek, kteří věkem odpovídají studentům střední školy. Sešli se zde v reakci na facebookovou událost, která lákala na diskuzi s tématem Svoboda slova na sociálních sítích.

Hlavní organizátorka akce Kateřina Juráková mi říká: „Co není na Facebooku, jako by dnes nebylo. My tu ale dnes chceme debatovat o tom, jestli to má nějaké hranice.“ Juráková je členka iniciativy Skautský institut v Brně, který tuto akci pořádá. Dvacítka studentů zatím pozorně naslouchá dvěma členům debatního klubu Masarykovy univerzity, kteří jim vysvětlují, jak by měl vypadat argument, který není manipulativní ani demagogický.

Foto: Milan Mareš

Krátký seminář, kde si skupinka zkouší vytvářet své vlastní argumenty, kterými buď odmítá či podporuje cvičná tvrzení, jako například, zda by měla být maturita z matematiky povinná, je však jen úvodem k tomu, co má následovat později, tedy samotné diskuze.

Dvě desítky studentů se dělí na poloviny a sedají si do samostatných kroužků. Každé z nich se ujímá jeden moderátor diskuze. V našem případě je to Dan Vykoukal, student pedagogiky a taktéž člen týmu Skautského institutu. „Dám vám nejdříve jednu otázku a vy se rozdělíte do trojic a během pěti minut ji spolu prodiskutujete. Poté se pokusíme dát hlavy dohromady a dojít k nějakému výsledku,“ sděluje všem přítomným a v ruce drží papírek s otázkami. „První zní, má být na sociálních sítích úplná svoboda slova?“ pokládá otázku a skupinka se dělí na trojice a začíná živě diskutovat.

Když pak účastníci diskuze prezentují své závěry, téma se okamžitě stočí k právní regulaci svobody slova na internetu. „Mám pocit, že na veřejnosti je svoboda slova menší, než na internetu,“ zazní v diskuzi, čímž se skupina dostává k hlavnímu problému debaty.

V současné době totiž neexistuje žádný zákon, který by zakazoval nenávistné projevy na internetu. Jediné, čím se mezinárodní právo k této situaci vyjadřuje, je Listina základních práv a svobod, která říká, že svoboda projevu je základní lidské právo, které by nemělo být porušováno. K věci se tedy může vyjádřit kdokoliv a jakkoliv. Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze však podle listiny omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých. Stejně tak je možné příspěvek na internetu napadnout, pokud podle zákona z roku 2003 podněcuje k nenávisti vůči jiným osobám, a je v zásadě jedno, kde se tak stane. Zda na internetu, v médiích, či na veřejnosti. K napadení z takového důvodu je však možné až po publikování příspěvku, nikoliv jako „prevence“.

Foto: Milan Mareš

Další účastník diskuze však říká: „Na internetu se vše rychle ztratí a je to prakticky nedohledatelné.“ Tato skutečnost se aktuálně projevila například na soudním procesu s Martinem Konvičkou, který byl v březnu zažalován za to, že na svém facebookovém profilu zveřejnil příspěvek, ve kterém napsal, že by se muslimové měli namlít do masokostní moučky. Soud však žalobu vrátil vyšetřovatelům, protože nedoložil dostatečné důkazy k tomu, aby mohl být vynesen rozsudek. Na Facebooku je totiž v současné době poměrně těžké odhadnout, zda za daným příspěvkem skutečně stojí osoba, jež profil vlastní a není možné dohledat, jestli například nebyl její profil k takovému vyjádření zneužit.

Další reakce v debatě na sebe nenechá dlouho čekat: „A co s uzavřenými skupinami? Tam se přece taková věc ani regulovat nedá, když tam mají všichni stejný názor.“ Dan Vykoukal reaguje, čímž diskuzi opět rozproudí: „Jediné, co můžeme udělat je nahlásit takovou věc Facebooku, který daný příspěvek posoudí a smaže ho.“ 

Podle podmínek Facebooku, které musí podepsat každý uživatel je zakázáno napadat práva někoho jiného. „Za porušení těchto podmínek je pak možné, že daný příspěvek smažeme,“ píše se v podmínkách používání Facebooku. V pátek však mediální vody rozvířila zpráva, že Německo zažalovalo Facebook z nedůsledného mazání příspěvků, které jsou proti zákonům jejich země a situace tak stále není jasná.

Po čtyřiceti minutách diskuze končí, čas se nachýlil a slunce mezitím úplně zapadlo. K žádným závěrům nikdo z diskutujících nedošel. Diskuze ale otevřela řadu nových otázek, na které skupinky ještě několik minut hledají odpověď v kroužcích a vyměňují si své dojmy. „Debatu jsme uspořádali z toho důvodu, abychom pomáhali lidem za pomoci diskuze tříbit své vlastní názory a otevřeli otázky, na které třeba sami hledají odpověď. Naší ambicí není k závěru dojít, protože žádná věc není černobílá a je nutné na ni nahlížet z mnoha úhlů,“ uzavírá celou akci její organizátorka Juráková. Místností vládne pozitivní atmosféra a skupinky se postupně přemisťují k východu. Někteří z nich v podniku ještě zůstávají, ale většina se v hloučcích vydává na tramvaj a postupně Trojku opouští.

Klíčová slova: Debata, argumenty, svoboda slova, Kavárna Trojka

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.