03.11.2014 21:03


Co je pro Čechy typické? Apatie

Autor: Dominika Zabrucká | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

O slavných československých emigrantech, jako jsou Kundera, Forman, Voskovec, jsme slyšeli mnohé. Vedle nich jsou ale také lidé, kteří naši zemi v šedesátých letech opustili a pro veřejnost zůstali neznámí. Mezi ně patří i Bohdana Burkeová. Emigrovala před více než čtyřiceti lety, rozhodla se pro život ve Spojených státech. Přesto se teď do Česka vrátila. V rozhovoru mimo jiné prozradila, jak na ni v současnosti působí Češi a zdejší demokratická společnost.

Audio

    Pomáhal někdo v zahraničí českým emigrantům?
         
    Autor: Dominika Zabrucká

Brno – Bohdana Burkeová odešla z Československa těsně před rokem 1968. Byla čerstvou absolventkou vysoké školy, když ji okolnosti přiměly rodnou zemi opustit. Odešla do Vídně a následně do USA. Osmnáct let neviděla nikoho ze své české rodiny. Nyní se rozhodla vrátit zpět do vlasti. Jak vidí českou společnost po svém návratu? V čem se podle ní liší americká a česká povaha? 

 

Jak na vás působí česká společnost po tom, co jste se vrátila z USA zpět?

Zdejší společnost je jiná než ta ve Spojených státech. Lidé tady myslí jinak. Ale já to chápu. SamozřejměČeská vlajka. Jeden ze symbolů České republiky a české společnosti. Autor: Dominika Zabrucká se dívám na historii země a musím říct, že 40 let komunismu tady jde poznat, lidé za to platí stále.

Napadá vás něco konkrétního?

Je to jiný vztah člověka k člověku. My jsme se v mládí ve škole učili, že kapitalistický systém přináší odcizení. Lidé se odcizí jeden od druhého, od práce. Ale v americkém kapitalistickém systému jsem to tak vůbec necítila, spíš to cítím teď tady. A tady to ani pravý kapitalistický systém není. Je to tím, že česká společnost ještě není natolik daleko, aby se lidé viděli, aby jednoduše viděli jeden druhého.

A pokud to zobecníme, co si myslíte, že Čechy v současnosti charakterizuje?

Je to určitá apatie, která tady je značně citelná - především v přístupu ke společnosti. Srovnávám to s rokem 1989, kdy přijel můj bratr na návštěvu a byl plný nadšení. Mluvil dokonce i o tom, že půjde do politiky. Snažil se mě přesvědčit, že bude stačit rok a Česko bude taková demokratická země, která se vyrovná Švýcarsku. V té době se možná zdálo, že deset let je dlouhá doba a všechno se změní hned, skutečnost ale byla jiná. Teď jsou lidé často lhostejní. 

Co může být příčinou české apatie?

Z části může být dána tím, že lidé měli určité představy a nevěděli přesně, co jim může demokratický systém dát. Nevěděli, jak se politický systém změní a jak se změní v jejich prospěch. Netušili, jak se k těmto změnám postavit, možná volili špatné politiky a možná ani výběr politiků nebyl úplně ideální.

Co vnímáte jako hlavní negativum?

Uplynulo 25 let od revoluce a společnost se příliš nepohnula. Výsledkem je deziluze, lidé si uvědomili, že nemůžou nic změnit a vše je zpět – co můžu urvat pro svoji rodinu, urvu. Zároveň ta apatie je v nás. Učíme se ji. Učíme se ji i ve škole. Vzdělávací systém tady není dobrý a mladí lidé dnes apatii přebírají stejně, jako jsme ji přebírali my v minulosti. Anebo starší lidé, jdou k volbám a říkají si – nemůžu nic změnit, kašlu na to. To je špatně. To je to nejhorší. Zbytek se spraví. 

Takže myslíte, že máme naději na zlepšení?

Jistě, mladí lidé jsou naše budoucnost. Důležité je, aby si uvědomili, že když byli v zahraničí rok, dva, naučili se cizí jazyk a vrátí se zpět do Česka, mají ostatním co předat. Je důležité naučit se cizí jazyk a uvědomit si, že je možné myslet jinak. Naučit se něco specifického, co mohu přivést zpátky a co mohu mojí zemi dát. Zbavit se lhostejnosti. Ale je to práce. Člověk si musí uvědomit svůj cíl. A jít z ním.

Klíčová slova: emigranti, apatie, Češi, Československo

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.