27.11.2010 17:50


Chudí do měst patří, říká člen komunity Sant' Egidio Jan Bílek

Autor: Veronika Pořízková | Kurz: On-line žurnalistika | Kategorie: Bezdomovci v Brně

S bezdomovci se setkáváme téměř každý den, většina z nás proti své vůli. Jan Bílek to má naopak. Je jedním ze zakladatelů komunity Sant‘ Egidio v Brně a bezdomovcům pomáhá. Každou středu od sedmi hodin večer prochází společně s dalšími lidmi městem a rozdává bezdomovcům obložené bagety a kávu nebo čaj.



Jan Bílek

Vzpomenete si, jaké to bylo, když jste s bagetami vyšli poprvé?

Bylo to před sedmi lety. Šli jsme ve dvou a nesli jsme s sebou čtyři bagety. Vydali jsme se do haly hlavního nádraží a tam jsme je rozdali. Další týden už jsme byli tři. Takhle to pokračovalo až do dneška, kdy je nás tu kolem čtyřiceti.

Proč to vůbec děláte?

To je strašně dobrá otázka. Je pravdou, že ve velké většině jsme věřící. Pravidelně společně otvíráme evangelium a zjistili jsme, že ta pomoc je v něm zakódovaná. I proto se podle toho snažíme žít. Jde o drobná gesta, prostě se zastavit u chudého a prohodit s ním pár slov. Bageta, ta je jen dobrý prostředek k tomu, mít možnost se u chudého člověka zastavit. Rozhodně nejde o hromadné krmení lidí.

Takže vy si s každým povídáte?

Samozřejmě, předání bagety je opravdu jen zlomek. Na začátku se to houfně rozdá, a pak se s nimi bavíme. Kazdy z nás má bližší vztah s někým jiným. Těch lidí, kolik potkáváme, je asi sto padesát. Pravidelných je okolo sta, ta zbylá padesátka se obměňuje a každý zná osobně někoho jiného a má s ním třeba i sedmiletý vztah.

Stále se k vám přidávají noví lidé?

Každý měsíc jich přijde několik. Někteří se připojí natrvalo, jiní přijdou jen párkrát, udělají si nějakou zkušenost s chudými a už se neukážou. I to je ale fajn, mladý člověk by měl na všechno mít své vlastní názory a nekopírovat je od společnosti. Můj sen je udělat velký projekt, kde budeme oslovovat mladé lidi a necháme je poznat chudé. I  kdyby už nikdy nepřišli, tak by aspoň měli svůj názor. Takže i když někdo přijde jen jednou, jsme za to rádi. Aspoň teď má vlastní zkušenost.

Všichni jste věřící?

Samozřejmě, že to, co děláme, není závislé na víře. Ale když chce člověk dělat něco pravidelně, třeba i několik desítek let, obětovat tomu svůj čas a finance, tak věříme, že evangelium nám v tom pomáhá. Jsou mezi námi ale i nevěřící, evangelíci, katolíci, potom ti, kteří věří svým vlastním způsobem...

Padesát lidí čeká na jednom místě, až za nimi přijdeme

Jan Bílek se narodil v Pardubicích v roce 1982. Je spoluzakladatelem brněnské větve církevní komunity Sant’Egidio, která funguje už sedm let. Vystudoval Fakultu strojírenství na Vysokém učení technickém v Brně a v roce 2009 se oženil. Účastní se konferencí o bezdomovectví, společně s ostatními dobrovolníky pořádá vánoční oběd, pikniky a bagetové středy pro lidi bez střechy nad hlavou.

Sant‘ Egidio zatím funguje v Praze a v Brně, plánuje se rozšíření i do dalších měst?

Hlavní je poznat nové lidi, co by byli ochotni spolupracovat. Kdyby se nám povedlo poznat je v jiných větších městech, tak by to šlo. Vždycky začínáme na jednom, dvou lidech. My jim můžeme v rozjezdu pomáhat, tak jako jsme to už dělali v Bratislavě. Teď už je tam komunita soběstačná a po roce funguje sama, je vidět, že to jde. Naším snem je rozšířit komunitu i do dalších měst. A nejedná se jen o pomoc chudým, ale třeba i starým lidem. Je toho opravdu hodně, co člověk může dělat.

Jak na vás reagují lidé, kteří jdou kolem?

My si jich nevšímáme, to jde mimo nás. Za těch sedm let, co to děláme, se dvakrát, třikrát někdo zastavil a křičel na nás, ale my se na tohle nezaměřujeme.

A jaké máte vztahy s policisty?

Asi před půl rokem se nás snažili vyhnat z podchodu u Tesca, že to je nedovolené shromáždění. Chodili nám nějakou dobu vyhrožovat, ale když zjistili, že jsme nad věcí a že to s námi nic nedělá, tak nás nakonec nechali. Moc to nechápu. Kdybychom rozdávali heroin, tak neřeknu, ale my jdeme s jídlem za chudým člověkem, strávíme s ním deset minut a jdeme pryč.

Připravují se bezdomovci na váš příchod?

Asi devadesát procent z těch, co přijde, na nás čeká.  Ví, že přijdeme. Asi čtvrt hodiny předem jsou už nachystaní. První zastávka je u kostela sv. Jakuba, kde bývá asi padesát lidí. Hodinu předem a hodinu potom už tam nikdo není. Takže je jasné, že tam čekají na nás. Padesát lidí čeká na to, až za nimi přijdeme.

Bezdomovci nás berou jako přátele

Děláte i jiné akce?

Třeba na Mikuláše uděláme spoustu balíčků, seženeme si kostýmy, vezmeme kytaru a jdeme do ulic. 25. prosince děláme společnou oslavu Vánoc. Vánoce jsou pro chudé lidi hodně těžké období, deprese na ně dopadá ještě mnohem víc, protože všude bliká výzdoba a všichni jsou šťastní. My je vždycky pozveme do restaurace, dostanou skvělé jídlo o třech chodech, přijede je pozdravit biskup, dostanou dárky, zazpíváme si – zkrátka normální oslava s přáteli.

Máte pocit, že jsou vám vděční?

Ano, přestože většina z nich jsou delikventi a trestaní lidé, nikdy se nic nestalo. Když to vypadá, že se schyluje k problému, nikdy to nejsme my, kdo to koordinuje, ale jsou to oni sami, kdo zasáhnou a okřiknou se. Myslím si, že nás opravdu berou jako přátele. Ví, že vše platíme ze svého a děláme to ve svém volném čase. Cítí, že se o ně zajímáme, pomáháme jim s úřady, staráme se o ně. Zkrátka je doprovázíme v jejich životě.

Všechno tedy platíte ze svého?

Víceméně ano. Samozřejmě, že nás už napadlo zažádat o příspěvek, ale dostat ho znamená ztrátu svobody. Už bychom si to nemohli dělat tak, jak chceme my. Museli bychom vyplňovat měsíční zprávy a další dokumenty. To nechceme.

Pro město jsme cenní

Víte o někom, kdo se z ulice dostal zpátky do normálního života?

Na to bohužel neznám odpověď.  Když se to někomu podaří, tak s ním ztratíme kontakt. Vzdálí se prostředí ulice a my už ho nepotkáváme. Ale určitě se to někomu už povedlo. Pro nás je důležité už jen to, že když jsou tito lidé s námi, tak jsou daleko míň agresivní a opilí. To nám jednou potvrdil pracovník na drahách a v tu chvíli jsme si uvědomili, že na ně opravdu máme dobrý vliv.

Co říkáte na plánovaný odsun bezdomovců v Praze?

Je to strašné, já věřím tomu, že chudí lidé do měst patří, potvrzují to všechny metropole. Přítomnost chudých zlidšťuje tvář města. Naše reakce je, že na konci listopadu pořádáme v Praze konferenci o bezdomovectví. Za katolickou církev tam bude arcibiskup Dominik Duka, za právo ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a za Prahu primátor Bohuslav Svoboda. Jsou pozváni jako hlavní hosté a budou celou situaci komentovat. My s politiky komunikujeme, i v Brně. Magistrát nás často zve na různé akce. My jsme s chudými lidmi pravidelně a o problémech víme dříve, než se dostanou na úřady. Věřím, že jsme pro město cenní, a proto nemáme problém s politiky komunikovat.

Vy sám nemáte problém posadit se v autobusu vedle bezdomovce?

Není to samozřejmě tak, že bych se v tom nějak ukájel a sedl si vedle něj pouze z pozice člena Sant‘ Egidia. To, že dělám tuto činnost, neznamená, že jsem naprosto imunní. Samozřejmě, že ti lidé jsou někdy odpudiví a protivní. Takže podle toho, jakou mám v tu chvíli odvahu a sílu, si vedle toho člověka sednu. Docela často ho i znám a v tom případě si zkrátka normálně přisednu a popovídám si s kamarádem.


Sant' Egidio

  • církevní hnutí, které vzniklo v roce 1968 v Římě jako pokus skupiny studentů postavit na první místo ve svém životě věrnost evangeliu ve vztahu s chudými
  • zakladatelem je Andrea Riccardi, dnes univerzitní profesor v oboru historie křesťanství a jeden z nejznámějších italských historiků
  • v České republice působí od roku 1993
  • komunita je nositelkou mnoha mezinárodních ocenění za svou práci pro mír i pro chudé ve světě, opakovaně nominována na Nobelovu cenu za mír; dnes má přes 50 tisíc členů, kteří pracují ve více než 70 zemích světa
  • mezi největší aktuální projekty patří práce pro  světový mír, boj proti trestu smrti a boj proti AIDS v Africe, v České republice se aktuálně nejvíce zaměřuje na pomoc lidem bez domova a romským dětem.

Klíčová slova: bezdomovci, Sant' Egidio, Jan Bílek

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

Petra Machýčková | 26. 10. 2012, 17:28
Dobrý den, to, co děláte je úžasné, ráda bych se zeptala, jak se mohu do takovéto pomoci bezdomovcům zapojit, aniž bych se chtěla stát členem vaší církevní komunity?