08.04.2016 10:51


Chtěli jsme Švýcarům představit kousek naší kultury, říká člen vítězného Masarykova sboru

Autor: David Baláš | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Povedený týden za sebou mají členové Pěveckého sboru Masarykovy univerzity, kteří se v neděli vrátili ze švýcarského Montreux. Na břehu Ženevského jezera soutěžili proti uskupením z Číny, Portugalska či Belgie a domů si odvezli cenu pro absolutního vítěze dvaapadesátého ročníku Montreux Choral Festival. O svých zkušenostech ze Švýcarska se rozpovídal basový vokalista Jan Kreutzer.

Jan Kreutzer (u okna třetí zpředu) se sborem Masarykovy univerzity při cestě do švýcarského Montreux. Autor: Lukáš Chmela

Popište vaši vítěznou skladbu. Na co jste vsadili?

Panovaly mezi námi docela rozpory. Někteří chtěli jít do boje se spirituálem, jiní by raději volili složitější písně. Sbormistr Michal Vajda se však rozhodl vsadit na moravskou lidovku, protože chtěl porotce zaujmout skladbou, kterou jsme předtím v průběhu týdne nezpívali. Navíc doufal, že milostný projev obměkčí srdce hodnotících a ukáže švýcarským kolegům alespoň kousek naší kultury.

Rozhodl tedy o vašem triumfu právě správný výběr písně?

Stoprocentně. Ukázalo se, že sbormistr měl šťastnou ruku a v důležitý moment předvedl chytré rozhodnutí. Pak ale hrály roli také další faktory jako kvalitní a dlouhodobá příprava v Brně nebo maximální koncentrace na jevišti.

Svazovala vás nervozita, když jste nastupoval na pódium?

Bezpochyby na mě určitá nervozita dolehla. Výhodou však bylo, že jsme zpívali poměrně odvázanou skladbu, kde jsme si sundali saka a natočili se bokem k dívkám. Ty učinily to samé a v tomto postavení jsme k sobě navzájem promlouvali, což uvolnilo atmosféru, takže na nervozitu už pak nebyl prostor.

Jak vypadala vaše cesta do finále? Před ním jste ovládli také kategorii smíšených sborů.

Ano, to je pravda. V té jsme ale soutěžili jako jediní, takže to nebylo zase tak těžké (smích). Několik dnů jsme zpívali před porotou – většinou tak pět písní denně – a ta potom poslední den na základě výkonů rozhodla o vítězích jednotlivých kategorií a o tom, které dva sbory napříč kategoriemi se spolu střetnou ve finále.

Jaký byl klíč pro nominaci na festival?

Bylo nutné poslat organizátorům přihlášku s nahrávkami a zaplatit startovní poplatek. Porota potom vybrala dvanáctku účastníků a rozdělila je do kategorií. Dá se říct, že přihlásit se mohl prakticky kdokoliv, ale do Montreux už většinou přijely pouze velmi kvalitní sbory, protože úplně začátečnické skupiny by nechtěly platit poněkud vyšší startovné.

Ve Švýcarsku se tedy sešla opravdu úzká světová špička. Byla mezi sbory cítit určitá rivalita?

Žádnou rivalitu jsem nepostřehl, naopak jsme si všichni fandili a obecně panovala přátelská atmosféra. Třeba závěrečný koncert měl začít o půl osmé večer, ale pořadatelé měli zpoždění. Nikomu to však nevadilo a s ostatními sbory jsme mezitím společně zpívali, tleskali nebo dělali mexickou vlnu.

Jak jste trávili volný čas, když jste zrovna nevystupovali?

Většinou jsme ani příliš volného času neměli. Ráno jsme vstali, nasnídali se a šli se rozezpívat. Potom už jsme zamířili na zvukovou zkoušku, po které třeba ve tři hodiny odpoledne následoval koncert. Když jsme se z něj vrátili, byl večer a to jsme ještě pořád před sebou měli další hodinovou zkoušku na následující den. Vlastně pouze hned po příjezdu jsme měli větší prostor na návštěvu města, které je opravdu krásné.

Co se sborem dále plánujete?

Za dva týdny budou mít možnost vidět nás slovenští sousedé v Bratislavě na festivalu Slovakia Cantat. Domácímu publiku se pak představíme v červnu na společném zpívání s operními sbory v brněnském Janáčkově divadle.

Klíčová slova: sbor, muni, Švýcarsko, zpěv

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.