17.05.2020 19:19


Chci naučit Čechy cenit striktní street rap, říká raper Esposito

Autor: Olga Brýžová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Pětadvacetiletý začínající raper z Brna vystupující pod jménem Esposito se chce čím dál více věnovat své vášni  rapu. „Mojí motivací je nahrát track každý den. Baví mě to a naplňuje jako nic jiného,” říká. 

Brno – Jeho příběh je důkazem, že i když má člověk naplánovanou budoucnost, není nikdy pozdě své cíle přehodnotit a zariskovat. Dalo by se říct, že si rap vybral mě,” říká Esposito. 

Esposito, mohl byste se úvodem představit čtenářům, kteří vás neznaji?

Zdravím všechny čtenáře, moje umělecké jméno je Esposito, moje crew je FNL a jsem Brněnský street raper, který se celý život pohybuje pouze v undergroundu, což už ale dlouho platit nebude.

Jak a kdy jste se dostal k rapu?

K rapu mě dostal můj homie (kamarád, pozn. red.) Efenel a hlavně hudební producent Jonathan aka JohanGotSauce. Viděli ve mně potenciál a rozhodli se do mě investovat. Za to jim budu do smrti vděčný, protože do té doby jsem byl nikdo. A když říkám do smrti, myslím opravdu do smrti. Říkám to jen proto, že čeští rapeři hodně často zapomínají, když pro ně někdo něco udělal.

Jak dlouho se rapu věnujete?

O tom jsem sám nedávno přemýšlel. Vím, že to byl únor, ale nejsem si jistý, který rok. Rapuji zhruba 3 roky. První rok bych do toho ani nepočítal, nezajímalo mě to, do studia jsem se nepřipravoval, všechno jsem psal na koleni. Nevěděl jsem, jak flowovat (flow=styl hudby, pozn. red.), prostě všechno špatně, a tak to i znělo. Pak se ale všechno změnilo. Začal jsem o rapu přemýšlet víc technicky. Taky jsem se začal sám víc připravovat a po večerech pilovat flow, pak logicky přišel i progress (zlepšení, pozn. red.). Díky bohu, že jsem prozřel.

Čím si vás ze všech žánrů získal právě rap?

V každé vyspělé západní zemi je rap jednoznačně žánr číslo jedna. V Česku ne, tady je pop, pak rock a pak asi rap nebo já nevím. Není zde ani jediné celorepublikové rádio, kde by hráli rap. Z toho je mi zle. A teď k vaší otázce. Nic se neděje náhodou a pokud je rap v globálu číslo jedno, něco na tom asi bude. Pokud to do Česka k někomu nedošlo, je mi líto. Ale když rap slyším já, hází to se mnou ze strany na stranu. Dá se tedy říct, že si rap vybral mě.

Esposito, foto: Olga Brýžová

Čeho chcete v hudbě dosáhnout a co říkáte na českou scénu?

Chci naučit obyvatele Česka cenit striktní street rap (pouliční rap, pozn. red.), tak jak je tomu na západě. Když se podívám na českou scénu, sedmdesát procent lyrics (textů, pozn. red.) je o lásce a ženách. Je mi jasný, že to interpreti dělají účelově. Ani jim to nemám za zlý, pořád je to asi dobrý job (práce, pozn. red.). To, jestli je od interpreta upřímný dělat účelovou hudbu, nechám, aby posoudili posluchači. Dalších dvacet procent je oldschool. Takhle se rapovalo před dvaceti nebo třiceti lety. Nepochopím, jak tak někdo může rapovat v roce 2020. Dehonestuje to celý hudební vývoj. Na západě by vás s tím poslali do háje. Tady to furt jede. Zbylých deset procent je newschool rap, pro mě jediný tolerovatelný směr.

To jsou docela tvrdá slova vůči české scéně. Je tady taky někdo, koho si ceníte?

Tvrdá, ale pravdivá. Je to tak, jak to cítím. Co se týče raperů, je to určitě Efenel. Prakticky pro mě v ČR existuje jediný raper, a to je právě Efe. Skrývá v sobě obrovský potenciál a já s Jonathanem uděláme všechno pro to, aby ho naplnil. Dále bych chtěl posílat shout-out (vyzdvihnout, pozn. red.) pro Patron aka Elninův syn z Associal music, naturální kulturista Ernesto z Black Sheep Cartel a i ostatní kluci z Cartelu, Koukr a Icko.

V lednu vám vyšlo vaše debutové EP – High & Hungry. Jak ho s odstupem času hodnotíte? 

Určitě jsme všichni spokojení, dokonce i Jonathan. Většího dosahu jsme jako newcomers (nováčci, pozn. red.) dosáhnout asi nemohli. Dostat hudbu mezi lidi je samozřejmě to nejtěžší. Dostalo se mi props (uznání, pozn. red.) i od raperů, kteří mají na scéně už dost slušný jméno, to mě těší určitě nejvíc.

Dokážete vybrat jeden svůj track, který je pro vás něčím výjimečný? 

Co se týče tracků, jsem naprosto spokojený se všema. Je tam všechno, striktní rap, melodické refrény, důvtipný punchlines (pointy, pozn. red.), má to energii. Ale za mě teda asi Jsem High a za Efeho to bude zřejmě Kili-Kili-Kilimanjaro.

Co je pro vás v hudbě největší motivace?

Nahrát track každý den, baví mě to, naplňuje mě to jak nic jiného. Nepotřebuju se s nikým srovnávat, ani se nikomu zavděčit. 

Klíčová slova: Esposito, rap, Brno, hudba

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

Pavel Krypl | 18. 05. 2020, 22:34
Co to meleš šašku? Si schizofrenik, nebo na co si to hraješ?